ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.1571.2011.1
sp. zn. 23 Cdo 1571/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobců a) A. Š. a b) A. Š. , obou zastoupených Mgr. Luďkem Voigtem, advokátem se sídlem v Praze 6, Bělohorská 163, proti žalované DVINEX s.r.o. , se sídlem v Praze 2, Balbínova 224/3, PSČ 120 00, identifikační číslo 257 26 536, o zaplacení 970 933,05 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 19/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2010 č.j. 1 Cmo 170/2010-522, 1 Cmo 340/2010, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“) dospěl k závěru, že dovolání žalované proti části výroku II. rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2010 č.j. 1 Cmo 170/2010-522, 1 Cmo 340/2010, kterým byl potvrzen výrok I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2009, č.j. 21 Cm 19/2009-467, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobcům 970 933,05 Kč s příslušenstvím uvedeným v tomto výroku, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá v této části po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř), jestliže žalovaná za otázku zásadního právního významu považuje závěr soudů o skutkových zjištěních, které svými námitkami zpochybňuje.
Dovolatelka nesouhlasí se závěrem obou soudů, že žalobci prokázali rozsah provedení díla, jehož zaplacení se domáhají. Poukazuje na to, že žalobci nevedli řádnou evidenci prováděných prací a že požadovaná cena díla je tak zcela nepodložená provedenými pracemi. Namítá, že soudy nesprávně dospěly k závěru o provedení určitých sjednaných prací ze záznamů o provozu pracovních strojů žalobkyně, aniž by tyto záznamy byly potvrzeny žalovanou, jako objednatelkou díla. Nesouhlasí ani s tím, že by záměrně odmítala podepisovat záznamy o provozech vozidel při provádění díla - provádění zemních prací. Je přesvědčena, že rozsah provedení díla nemohl soud dovodit ani z výpovědí svědků, kteří uvedli, že technika žalobců se na předmětných akcích žalované pohybovala, ale žádný z nich nebyl schopen se vyjádřit k přesnějšímu využívání techniky žalobců. Dovolatelka zakládá nesprávné právní posouzení nároku žalobců na zaplacení sjednané ceny díla podle §548 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) na základě vlastního zjištění, že rozsah prací provedených žalobci nebyl prokázán.
Dovolací soud konstatuje, že na závěr, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam po právní stránce (§237 odst. 3 o. s. ř.), lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem uvedeným v §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [§237 odstavec 1 písm. c) o. s. ř.] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Každý procesní úkon účastníka řízení (tedy i vymezení dovolacího důvodu) se posuzuje podle jeho obsahu, i když byl nesprávně označen (srov. §41 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání žalované, kterým podrobuje kritice zjištěný skutkový stav věci, nepředstavuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., ale uplatnění dovolacího důvodu podle a §241a odst. 3 o. s. ř.
Brojí-li dovolatelka proti závěru odvolacího soudu, že žalobci prokázali rozsah provedení díla, jehož zaplacení se domáhají, poukazuje uvedenou námitkou na to, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o. s. ř.). Tato námitka ale nemůže být předmětem dovolacího přezkumu. Ten se otevírá zásadně jen posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu, nikoliv jiným otázkám, zejména posouzení správnosti či úplnosti skutkových zjištění. Skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezakládá přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Odvolací soud v dané věci vyšel ze skutkového zjištění, že žalobci prokázali rozsah provedení díla, jehož zaplacení se domáhají, což dovodil z provedených důkazů.
Podle §548 odst. 1 obch. zák. je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.
Jestliže tedy soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že dílo bylo ve sjednaném rozsahu provedeno (viz str. 8 odůvodnění rozsudku) a odvolací soud při právním posouzení věci z tohoto skutkového zjištění vyšel, pak učinil i správný závěr, který je v souladu s §548 odst. 1 obch. zák., že žalobci mají právo na zaplacení ceny provedeného díla.
Dovolání žalované tedy směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolací soud je proto – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobcům žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči žalované právo, nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. srpna 2011
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu