ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.1748.2010.1
sp. zn. 23 Cdo 1748/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyň a) Mars Czech, s. r. o. , se sídlem Pražská 320, 257 21 Poříčí nad Sázavou, IČ 28444914, a b) Mars, Inc. , se sídlem 6885 Elm Street, McLean, Virginia, USA, obě zastoupené Mgr. Barborou Rovenskou, advokátkou se sídlem Radlická 14, 150 00 Praha 5, proti žalované Quality Season Product s. r. o. , se sídlem Michalská 432/12, 110 00 Praha 1, IČ 26489295, zastoupené JUDr. Tomášem Chlostem, advokátem se sídlem Na Zámecké 7, 140 00 Praha 4, na ochranu proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Cm 122/2007, k dovolání obou žalobkyň proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. října 2009 č. j. 3 Cmo 274/2008-138, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhaly ochrany proti jednání v nekalé soutěži a ochrany práva k ochranné známce žalobou, v níž požadovaly, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se dovozu do České republiky a prodeje a distribuce na území ČR tyčinek pod označením TWINGO, které jsou co do obalu podobné jimi vyráběným tyčinkám TWIX.
Podle žalobního tvrzení žalovaná tím, že dováží do ČR sušenky TWINGO, vyráběné tureckým výrobcem, které napodobují tvar a vzhled sušenek TWIX, dovážených a distribuovaných na tuzemském trhu žalobkyní a), a jsou distribuovány v balení po dvou kusech, jak je typické pro sušenky TWIX, přičemž obaly výrobku TWINGO mají shodné charakteristické znaky jako obaly sušenek TWIX, dopustila se vůči žalobkyním jednání nekalé soutěže podle §44 odst. 1, §46 a §47 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.).
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. dubna 2008 ,č. j. 19 Cm 122/2007-102, žalované uložil povinnost zdržet se dovozu do ČR a prodeje a distribuce v ČR sušenek TWINGO ve zlatooranžových obalech, kde jsou písmena GO tvořící součást názvu TWINGO v červené barvě (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Soud prvního stupně dovodil, že uplatněný nárok z titulu nekalé soutěže na zdržení se závadného jednání, které žalobkyně tvrdily jako nároky z nekalé soutěže podle §53 obch. zák., k níž došlo podle §44 odst. 1 (generální klauzule), §46 (klamavé označení zboží) a §47 (vyvolání nebezpečí záměny) obch. zák., je oprávněný.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze (dále jen odvolací soud) rozsudkem ze dne 21. října 2009, č. j. 3 Cmo 274/2008-138, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu o uložení povinnosti žalované zdržet se dovozu do ČR a prodeje a distribuce v ČR sušenek TWINGO ve zlatooranžových obalech, kde jsou písmena GO tvořící součást názvu TWINGO v červené barvě, zamítnul (I. výrok), dále rozhodl o nákladech řízení (II. výrok).
Odvolací soud vyšel ze skutkového zjištění soudu prvního stupně, že žalobkyně a) je distributorem sušenek TWIX, že sušenky jí uváděné na tuzemský trh jsou podlouhlého tvaru s obsahem karamelu a čokoládovou polevou, v obale jsou umístěny vždy dva kusy výrobku a charakteristickým znakem obalu tohoto výrobku je jeho zlatožlutá barva s červeným nápisem TWIX v bílém orámování a že žalobkyně b) je majitelem ochranných známek zapsaných pro sušenky, čokoládu a kusové výrobky z čokolády, přičemž tyto známky jsou tvořeny graficky znázorněným slovem TWIX v červené barvě na zlatém (či tmavě hnědém) pozadí. Žalovaná uvádí na tuzemský trh sušenky tureckého výrobce, které jsou rovněž podlouhlého tvaru s obsahem karamelu a čokoládovou polevou a jsou rovněž baleny po dvou kusech, přičemž obal výrobku je zlatooranžové barvy s nápisem TWINGO v bílofialovém orámování, u něhož část slova „TWIN“ je ve žluté barvě a část slova „GO“ v červené barvě.
Odvolací soud však z těchto skutečností, na rozdíl od soudu prvního stupně, nedovodil splnění předpokladů podle §44 odst. 1 obch. zák. Odvolací soud má za to, že jednání žalované je sice jednáním v hospodářské soutěži, nelze však mít za prokázané, že by toto jednání odporovalo dobrým mravům soutěže a bylo způsobilé přivodit jinému soutěžiteli újmu.
Podle odvolacího soudu nelze hodnotit jednání žalované ani jako zásah do práv žalobkyně b) jako vlastníka ochranných známek. Odvolací soud má za to, že výrobky žalované za zaměnitelné s výrobky žalobkyň považovat nelze (z výrobků žalované je zřejmé, od jakého výrobce pocházejí, a rovněž označení výrobků žalované TWINGO nelze mít i v celém kontextu vzhledu obalu za zaměnitelné s výrobky žalobkyň TWIX). Samotné výrazy TWINGO a TWIX podle odvolacího soudu také dojem shody či zaměnitelné podobnosti nevyvolávají. Odvolací soud uzavřel, že distribucí tyčinek TWINGO z dovozu žalovaná do práv žalobkyně b) jako vlastníka ochranných známek nezasahuje a pokud soud prvního stupně žalobě vyhověl, pak toto rozhodnutí za správné považovat nelze.
Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadly obě žalobkyně v zákonné lhůtě dovoláním, které považují za přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Důvodnost svého dovolání opírají žalobkyně o ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně tvrdí, že nesprávným právním posouzením je omyl odvolacího soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, neboť odvolací soud ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.
Dovolatelky vytýkají odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávných právních závěrech, že v daném případě jednání žalované neodporovalo dobrým mravům soutěže a nebylo způsobilé přivodit újmu žalobkyním, tedy že nesplňuje dvě základní podmínky generální klauzule nekalé soutěže, a dále, že jednání žalované nelze hodnotit ani jako zásah do práv žalobkyně b) jako vlastníka ochranných známek, a to z důvodu, že výrobek žalované TWINGO nelze považovat za zaměnitelný s výrobkem žalobkyň TWIX.
Dovolatelky se domnívají, že chování žalované je v rozporu s dobrými mravy soutěže, protože výrobky TWINGO dovážené a distribuované žalovanou napodobují tvar a vzhled a název výrobků TWIX i charakteristické znaky obalu těchto výrobků, které, jak bylo prokázáno, byly v ČR prodávány dříve než výrobky TWINGO. Na rozdíl od odvolacího soudu jsou dovolatelky toho názoru, že celkový dojem, který vyvolávají výrobky TWIX a výrobky TWINGO u spotřebitelů, je shodný, neboť z pohledu průměrného spotřebitele byl použit jak podobný vzhled a tvar výrobků, tak i podobný název a barevné provedení obalů a stejný počet výrobků ve spotřebitelském balení. Za významnou považují dovolatelky skutečnost, že u výrobků TWINGO je použita kombinace jednotlivých prvků (vzhled, tvar, název, obal) charakteristických pro výrobky TWIX a právě toto spojení jednotlivých prvků typických pro výrobky TWIX, které nepochybně nelze považovat za nahodilé, považují dovolatelky za jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže.
Podle dovolatelek z výše uvedeného vyplývá, že dovoz a distribuce sušenek TWINGO mohou způsobit žalobkyním újmu, protože na straně spotřebitele existuje velké nebezpečí záměny výrobků TWIX za výrobky TWINGO vedoucí k tomu, že spotřebitel zakoupí omylem výrobky TWINGO v domnění, že kupuje výrobky TWIX. Spotřebitelé zvyklí kupovat si výrobky TWIX se také mohou domnívat, že výrobek TWINGO vypadá jako nová verze výrobku TWIX, případně že se jedná o nový výrobek některé ze společností skupiny Marx, do které obě žalobkyně patří, případně že existuje jiná spojitost mezi výrobky TWIX a výrobky TWINGO.
Dále mají dovolatelky za to, že jednání žalované naplňuje jak znaky generální klauzule nekalé soutěže dle §44 odst. 1 obch. zák., tak i speciálních skutkových podstat podle §46 a §47. Argumentují mimo jiné rozhodnutím ESD (případ C-342/97), z něhož vyplývá, že musí být bráno na zřetel, že úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se liší podle druhu zboží. Dovolatelky se domnívají, že protože sušenky nejsou luxusním zbožím, spotřebitelé budou pravděpodobně věnovat výběru výrobku nízkou úroveň pozornosti (často kupují tento typ výrobků v supermarketech nebo hypermarketech, prohlížejí regály velmi rychle a ve spěchu a často kupují několik výrobků najednou), což podstatně zvyšuje riziko omylu mezi spotřebiteli, kteří si mohou zaměnit výrobky TWINGO za výrobky TWIX. Dovolatelky aplikují na posuzování zaměnitelnosti vzhledu, názvu nebo obalu výrobku rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 813/93, podle něhož je při posouzení zaměnitelnosti obchodního jména třeba přihlížet k celkovému dojmu, který vzniká u průměrného zákazníka.
Dovolatelky vytýkají odvolacímu soudu, že nesprávně posoudil otázku neoprávněného zásahu do práv žalobkyně b) k ochranným známkám TWIX, když na obalech výrobků TWINGO jsou používány charakteristické prvky ochranných známek TWIX tak, že existuje pravděpodobnost záměny obalů výrobků TWINGO s ochrannými známkami TWIX, včetně pravděpodobnosti asociace mezi obaly výrobku TWINGO a těmito ochrannými známkami. Podle názoru dovolatele žalovaná porušila §8 odst. 2 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Dovolatelky zmiňují argumentaci několika rozsudků ESD (případ C-498/07, případ C-487/07, případ C-252/07), rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3199/2007 a rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 11 Ca 175/2005.
Na základě výše uvedeného dovolatelky navrhují, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání žalobkyň nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací posuzoval dovolání, které podaly žalobkyně, a zjistil, že bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř.
Dovolání žalobkyň do rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá, shledává dovolací soud přípustným podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., Nejvyšší soud České republiky se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval tím, zda se žalovaná dopustila vůči žalobkyním jednání nekalé soutěže a zda zasáhla do práv žalobkyně b) k ochranné známce.
Z obsahu dovolání se podává, že dovolatelky napadají nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, který zamítl rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu, jímž byla žalované uložena povinnost zdržet se dovozu do ČR a prodeje a distribuce v ČR sušenek TWINGO ve zlatooranžových obalech, kde jsou písmena GO tvořící součást názvu TWINGO v červené barvě.
Dovolací soud se ztotožňuje s právním názorem odvolacího soudu (odlišným od názoru soudu prvního stupně), že jednání žalované nelze považovat za nekalosoutěžní, ani že jím nedošlo k zásahu do práv k ochranné známce žalobkyně b).
Dovolací soud dovodil, že jednání žalované nelze kvalifikovat podle generální klauzule (§44 odst. 1 obch. zák.) jako nekalosoutěžní, jde-li sice o jednání v hospodářské soutěži, ale toto jednání žalované nesplňuje další dvě podmínky - není v rozporu s dobrými mravy soutěže a není ani způsobilé přivodit jinému soutěžiteli (zde žalobkyním) nebo spotřebitelům újmu. Pro absenci dvou základních podmínek generální klauzule nekalé soutěže není nutné řešit další navazující otázky, které uváděly dovolatelky, jako např. že toto jednání je možno podřadit ještě také pod §46 a §47 obch. zák. Odvolací soud dospěl ke správnému závěru, že z výrobku žalované je zřejmé, od jakého výrobce pocházejí (Turecko), a rovněž označení výrobků žalované – TWINGO- nelze mít i v celém kontextu vzhledu obalu za zaměnitelné s výrobky žalobkyň TWIX, které získaly na trhu ČŘ jistou známost. Označení TWIX je označení fantazijní nepřímo navozující dojem souvislosti se slovem twin (dvojče, dvojitý), zatímco označení výrobků žalované TWINGO v sobě obsahuje slovo twin a výraz GO (jít). Z hlediska známkoprávní ochrany nelze vzhled obalu výrobku žalované považovat za zaměnitelný s ochrannými známkami žalobkyně b).
Při posuzování, zda jednání žalované (spočívající zejména v tom, že žalovaná dováží, prodává a distribuuje výrobky TWINGO, které napodobují tvar a vzhled a název výrobků TWIX i charakteristické znaky obalu těchto výrobků) mohlo přivodit újmu jinému soutěžiteli - zde žalobkyním - či spotřebitelům, je třeba vycházet z hlediska průměrného spotřebitele (spotřebitele nakupujícího cukrovinky a orientujícího se zejména podle značky a kvality zboží, ale i dalších vlastností zboží, jako např. cena). Hledisko průměrného spotřebitele bere v úvahu spotřebitele, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory (jak je vykládáno Evropským soudním dvorem). V řízení bylo prokázáno, že výrobky tureckého výrobce žalovaná dováží, prodává a distribuuje vždy pod označením TWINGO, proto průměrný spotřebitel při rozumné míře pozornosti a opatrnosti může v daném případě dostatečně odlišit výrobky tureckého výrobce TWINGO dovážené, prodávané a distribuované žalovanou od výrobků žalobkyň s označením TWIX. Argumentace dovolatelek, že na obalech výrobků TWIX a TWINGO jsou určité shodné prvky (shodný tvar a vzhled výrobků, totožná první tři písmena názvů obou výrobků, podobná barevnost názvu obou výrobků, podobná barva pozadí u obou výrobků), tedy neobstojí.Lze tak uzavřít, že dovolatelkami uváděný dovolací důvod, tj. že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), nebyl v souzené věci naplněn. Dovolací soud nezjistil ani vady, k jejichž existenci přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř. ) proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobkyň do rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. jako nedůvodné zamítl.
Dovolatelky nebyly se svým dovoláním úspěšné, ve smyslu ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., mají tudíž povinnost nahradit žalované náklady dovolacího řízení. U žalované však žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly. Tomu odpovídá výrok, podle kterého na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. ledna 2011
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu