ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.1655.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 1655/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně HALL, s.r.o. , se sídlem v Praze 7, Holešovice, U Pergamenky 1522/2, zastoupené JUDr. Tomášem Herblichem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1, proti žalované Factory Aurum, a.s. „v likvidaci“ , se sídlem v Praze 6, Podbabská 1112/13, zastoupené Mgr. Kateřinou Sedláčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Ostrovní 30/126, o 239.243,66 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 31 C 138/2009, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2010, č.j. 53 Co 398/2010-76, takto:
I.Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 960,- Kč k rukám JUDr. Tomáše Herblicha, advokáta se sídlem v Praze 1, Revoluční 1, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 1. 12. 2009, č.j. 31 C 138/2009-58, zastavil řízení (pro zpětvzetí žaloby), rozhodl o nákladech řízení účastníků a o vrácení soudního poplatku žalobkyni.
K odvolání žalované Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením
ze dne 13. 9. 2010, č.j. 53 Co 398/2010-76, usnesení soudu prvního soudu v napadené části, tj. ve výroku o nákladech řízení účastníků, potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“, lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání není přípustné podle §237 odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 1997, pod č. 88). Přípustnost dovolání nezakládá ani §238, §238a a §239 o. s. ř., protože usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení, v jejich taxativních výčtech není vyjmenováno.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalovanou, která zavinila, že její dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 500,- Kč (§14 odst. 3 ve spojení s §10 odst. 3, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. §2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a náhrady ve výši 160,- Kč za 20% daň z přidané hodnoty, kterou je povinen odvést z přiznané odměny a náhrad (§137 odst. 1, 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 8. července 2011
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu