ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.174.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 174/2011-191
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně městské části Praha 4 , se sídlem Praha 4, Táborská 350, zastoupené JUDr. Vlastou Skálovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Neústupného 12, proti žalovanému C.Š. , zastoupenému JUDr. Alešem Rozehnalem, advokátem se sídlem Praha 1, Týnská 12, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 11 C 351/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2010, č.j. 21 Co 521/2009-173, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2010, č.j. 21 Co 521/2009-173, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 5. 5. 2009, č.j. 11 C 351/2005-154, přivolil k výpovědi z nájmu žalovaného k bytu zde specifikovanému (dále též „byt“), určil, že výpovědní lhůta je tříměsíční, uložil žalovanému byt vyklidit do 15 dnů po skončení nájmu a do 3 dnů od právní moci rozsudku, a rozhodl o nákladech řízení.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla, aby do řízení vstoupilo na místo ní Bytové družstvo S. (dále též „Družstvo“), které nabylo vlastnické právo k domu, v němž se byt nachází.
Městský soud v Praze vyzval Družstvo dopisem ze dne 2. 2. 2010, aby se vyjádřilo k postupu podle §107a o.s.ř. s tím, že pokud se nevyjádří ve lhůtě 20 dnů, bude mít soud za to, že souhlasí se vstupem do řízení na straně žalobce (§101 odst. 4 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že Družstvo se ve stanovené lhůtě nevyjádřilo, odvolací soud usnesením ze dne 4. 3. 2010, č.j. 21 Co 521/2009-173, rozhodl, že v řízení bude dále pokračováno na straně žalobce s Bytovým družstvem S.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, které odůvodnil tím, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odvolacímu soudu vytýká, že Družstvo nevyjádřilo souhlas s postupem podle §107a odst. 2 o.s.ř., přičemž obsáhle argumentuje ve prospěch názoru, že z jeho nečinnosti nelze takovýto souhlas dovodit.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), řádně zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 a 4 o.s.ř.), se zabýval jeho přípustností.
Podle §239 odst. 1 písm. b) o.s.ř., jestliže odvolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3), je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka.
Podle §237 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu má (mimo jiné) po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která je soudy rozhodována rozdílně.
Dovolací soud shledává v tomto směru napadené rozhodnutí zásadně právně významným pro řešení otázky, zda soud může použít postup podle §101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění souhlasu toho, kdo má vstoupit do řízení na místo žalobce (§107a odst. 1 o.s.ř.); dovolání v dané věci se tak stává přípustným.
Právní posouzení věci (a to z hlediska práva nejen hmotného, nýbrž – a o tento případ jde v souzené věci – i procesního) je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 o.s.ř. Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1 a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
Podle §101 odst. 4 o.s.ř. platí, že vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky.
K výzvě podle uvedeného ustanovení je však soud oprávněn přistoupit, jen týká-li se dalšího postupu a vedení řízení, nikoli návrhu ve věci samé. Souhlas nabyvatele práva se vstupem do řízení na místo žalobce se netýká „jen“ postupu a vedení řízení, takže opatření tohoto souhlasu způsobem uvedeným v §101 odst. 4 o.s.ř. nepřichází v úvahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008, sp.zn. 32 Cdo 218/2008, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy 3/2009, str. 89, dále Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M., Občanský soudní řád, komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C.H.Beck, 2006, str. 494, rovněž Drápal L., Bureš J. a kol.: Občanský soudní řád II, komentář, I. díl, 1. vydání, Praha, C.H.Beck, 2009, str. 737).
Jestliže tedy v projednávané věci odvolací soud postupoval při zjišťování souhlasu Družstva se vstupem do řízení podle §101 odst. 4 o.s.ř., není jeho právní posouzení věci správné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. května 2011
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu