ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.1753.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 1753/2010-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté, ve věci žalobce Bytového družstva Tererova 1358/12, se sídlem Praha 4, Tererova 1358/12, zast. JUDr. Břetislavem Kuncem, advokátem se sídlem Praha 11, Lečkova 11, proti žalované M. K. , procesní nástupkyni původní žalované M. P., zastoupené JUDr. Jiřím Cehákem, advokátem se sídlem Nový Bor, Generála Svobody 788, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 21 C 334/2007, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2010, č. j. 11 Co 310/2008-54, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2010, č. j. 11 Co 310/2008-57, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2010, č. j. 11 Co 310/2008-54, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2010, č. j. 11 Co 310/2008-57, se zrušují a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem pro zmeškání ze dne 6. 2. 2008, č.j. 21 C 334/2007-20, uložil původní žalované M. P. povinnost vyklidit byt č. 20 o velikosti 2+1 ve 4. podlaží domu č.p. 1358/12 v T. (dále též „předmětý byt“) do 15-ti dnů po zajištění přístřeší; současně rozhodl o nákladech řízení.
Proti tomuto rozsudku podala původní žalovaná včasné odvolání, následně dne 7. 6. 2008 zemřela.
Městský soud v Praze (soud odvolací) – poté, co usnesením ze dne 2. 4. 2009, č.j. 11 Co 310/2008-42, řízení přerušil – usnesením ze dne 8. 2. 2010, č.j. 11 Co 310/2008-54, rozhodl výrokem I., že namísto původní žalované M. P. bude v řízení nadále pokračováno s M. K. (dále jen „žalovaná“) a výrokem II., že v řízení se pokračuje. Uvedl, že vzhledem k tomu, že původní žalovaná ztratila po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení, bude v řízení pokračováno s jejím procesním nástupcem (§107 odst. 2 o.s.ř.) - pozůstalou sestrou M. K., která je její dědičkou (jak vyplynulo ze sdělení notářky JUDr. Daniely Hofmannové, projednávající dědictví po zemřelé).
Posléze odvolací soud usnesením ze dne 5. 3. 2010, č.j. 11 Co 310/2008-57, výrokem I. rozhodl, že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje, a výrokem II. rozhodl o nákladech řízení. Zastavení řízení odůvodnil tím, že žalobce podáním ze dne 15. 9. 2009 ve spojení s podáním ze dne 6. 10. 2009 vzal žalobu zpět s odůvodněním, že předmětný byt užívá pan A. S., proti němuž bude směřovat novou žalobu.
Proti oběma usnesením odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jejichž přípustností se blíže nezabývala a uplatnila v nich dovolací důvody podle §241a odst. 2 písm. a), b) o.s.ř. Namítá především, že povaha souzené věci vylučuje, aby s ní bylo v řízení pokračováno, neboť byt vyklidit nemůže, jelikož v něm nebydlí, nikdy nebydlela, klíče od tohoto bytu nikdy neměla a nemá, že na ni jako na jedinou dědičku předluženého dědictví nemohou děděním přejít „práva a povinnosti z faktického stavu“ a že původní žalovaná byt již patrně užívala neoprávněně. Z toho plyne, že není a ani nemůže být procesní nástupkyní původní žalované ve smyslu §107 odst. 2 o.s.ř.; ostatně sám žalobce tvrdí, že byt je obýván panem A. S. Za nesprávné považuje i rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby, neboť s ní nemělo být jednáno jako se žalovanou – procesní nástupkyní původní žalované M. P. Navrhla, aby obě usnesení odvolacího soudu byla zrušena a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Dovolání byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ve smyslu §241 odst. 1 a 4 o.s.ř., a jsou přípustná podle §239 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (srovnej: Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II., §201 až §376, Komentář, i. vydání, Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1903 – 1904), jsou důvodná.
Podle §107 odst. 1 o.s.ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Podle §107 odst. 2 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledků dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (§107 odst. 5 věta první o.s.ř.). Z ustanovení §107 odst. 5 věty druhé za středníkem o.s.ř. pak vyplývá, že bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.
I když procesní nástupnictví podle §107 odst. 2 o.s.ř. je institutem procesního práva, je odvozeno od nástupnictví hmotněprávního. Procesním nástupcem je proto vždy ten, kdo podle hmotného práva převzal po zaniklém účastníkovi právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
V projednávané věci jde o řízení proti účastníkovi – fyzické osobě, která užívala nedružstevní byt bez právního důvodu, jinými slovy řečeno proti osobě, jíž nesvědčil žádný právní důvod (právo) takovýto byt užívat. Tvrzená neexistence práva užívat byt, a tomu odpovídající povinnost byt vyklidit se vztahovala toliko k osobě, která byla (v souladu s §90 o.s.ř.) v žalobě označena jako žalovaný(á). Nebylo zde tedy žádné právo (povinnost), jež by mohlo přejít na dědice, a proto povaha věci vylučovala, aby v řízení bylo pokračováno s dědici účastníka (žalované) podle §107 odst. 2 o.s.ř.
Jestliže tedy v projednávané věci odvolací soud napadeným usnesením ze dne 8. 2. 2010, č.j. 11 Co 310/2008-54, rozhodl, že v řízení bude pokračováno s M. K. jako s dědičkou zemřelé žalované M. P., není jeho rozhodnutí správné. Pro úplnost lze podotknout, že o případ, jež má na mysli ustanovení §707 odst. 2 obč.zák. se v dané věci zjevně nejedná.
Odvolací soud pochybil, i pokud – veden nesprávným právním názorem ohledně otázky procesního nástupnictví – rozhodl napadeným rozhodnutí ze dne 5. 3. 2010, č.j. 11 Co 310/2008-57, o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby (§222a o.s.ř.), a to za sitauce, kdy původní žalovaná již ztratila způsobilost být účastníkem řízení, a povaha věci neumožňovala v řízení pokračovat s jejím procesním nástupcem (její dědičkou M. K.) a řízení mělo být zastaveno podle §107 odst. 5 věty první o.s.ř.
Se zřetelem k uvedenému Nejvyšší soud obě napadená rozhodnutí podle §243b odst. 3 věty první o.s.ř. a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 věta za středníkem, §226 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. prosince 2011
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu