ECLI:CZ:NS:2011:26.CDO.834.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 834/2011-80
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně Ing. R. L. , zastoupené JUDr. Vladislavem Bujokem, advokátem se sídlem v Karviné – Fryštátě, Karola Śliwky 129/12, proti žalované J.S. , o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 28 C 106/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. ledna 2010, č. j. 11 Co 34/2010-58, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. 9. 2009, č. j. 28 C 106/2008-50, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána vyklidit byt č. 1726/3 v domě č. p. 1726 v Českém Těšíně, Hornická ulice a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) usnesením ze dne 22. 1. 2010, č. j. 11 Co 34/2010-58, podle §43 odst. 2 a §211 o. s. ř. odmítl (žalobkyně vady podání, jež bránily jeho projednatelnosti, ani po výzvě neodstranila) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 1997, pod č. 88). Přípustnost dovolání nezakládá ani §238, §238a a §239 o. s. ř., protože usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení §43 odst. 2 a §211 o. s. ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, v jejich taxativních výčtech není vyjmenováno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 29 Odo 829/2003).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalované nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. května 2011
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu