ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.1181.2010.1
sp. zn. 28 Cdo 1181/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobce P. P., proti žalované 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, 2) P. L., 3) M. D., 4) ,,J.“ N., 5) M. N., 6) A. J., o zaplacení 8.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 Nc 3128/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2009, č. j. 16 Co 166/2009-25, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11.5.2009, č.j. 16 Co 166/2009-25, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2.3.2009, č.j. 10 Nc 3128/2008-14, kterým byla odmítnuta žaloba. Zaujal názor, že žalobce přes výzvu soudu neodstranil vady žaloby, proto není zřejmé, z jakých konkrétních skutků (skutková tvrzení jsou nesourodá, nejasná, obecná ) dovozuje žalobce odpovědnost České republiky za škodu ve výši 8.000.000,- Kč s příslušenstvím na straně jedné a odpovědnost jednotlivých soudců za tuto škodu na straně druhé. Podle odvolacího soudu pro tyto vady nelze v řízení pokračovat, proto soud prvního stupně správně žalobu podle §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř. Tvrdil existenci dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. s tím, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Namítal, že v tvrzeních odvolacího soudu je určitý rozpor. Podle dovolatele otázka, zda ochrana zájmů účastníka vyžaduje zástupce z řad advokátů, by měla být posuzována pouze z hlediska toho, čeho se účastník domáhá, a nikoli např. ze způsobu, jakých se svých práv dovolává. Navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) postupoval v dovolacím řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srov. čl. II, bod 12 přechodných ustanovení zák. č. 7/2009 Sb.). Zjistil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené §240 odst. 1 o. s. ř., přičemž dospěl k závěru, že dovolání, jež je přípustné podle §239 odst. 3 o.s.ř., je zjevně bezdůvodné.
Podle §243b odst. 1 o.s.ř. dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a 238a) anebo podle §239 dovolací soud odmítne, je-li zjevně bezdůvodné.
Podle §243c odst. 2 o.s.ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Dovolací soud považuje za vhodné v dané věci připomenout, jak již vyslovil ve svých rozhodnutích ze dne 15.3.2001, sp. zn. 28 Cdo 3383/2010, 28 Cdo 4081/2010, 28 Cdo 4196/2010, že všechna podání jmenovaného mají výrazně kritický a ofenzivní charakter. Jsou v nich kritizovány jak české soudy, tak i jednotliví soudci, předmětem kritiky se stalo i Ministerstvo spravedlnosti, včetně ministra samého. Z mírnějších označení je například, lze-li text interpretovat, pražská justice označena jako „absurdistán a blbákov“, někteří z pražských soudců jako „grázlové ukrytí ve státních orgánech“ atd. Je tedy zřejmé, že podání nesměřují k vyřešení konkrétní věci z hlediska vymezení případných procesních nedostatků, snad s výjimkou těch tvrzení, podle nichž obhajuje jmenovaný svou žalobu. I tato tvrzení jsou však formulována takovým způsobem, že dovolací přezkum tu dost dobře nelze provést. Lze jen opakovat, že dominantním obsahem podání je výrazná kritika jak nižších instancí, tak i orgánů soudní správy a celého systému.
Dovolací soud, vycházeje z toho, že obsah rozhodnutí soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 1 o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení 243c odst. 1 o.s.ř. za použití §224 odst. 1 o.s.ř., §151 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a žalované v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. května 2011
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu