ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.1918.2011.1
sp. zn. 28 Cdo 1918/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce: B. V. , proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti , se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o nemajetkovou újmu 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 18 C 322/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2010, č.j. 54 Co 56/2010-70, takto:
I.Řízení o dovolání se zastavuje .
II.Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze výše označeným byl ve výroku I. potvrzen výrok I. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 5. 2009, č. j. 18 C 322/2007-58, kterým bylo podání žalobce ze dne 11. 12. 2007, doplněné podáními ze dnů 27. 2. 2008,
27. 5. 2008 a 6. 9. 2008, odmítnuto. Ve výroku II. usnesení odvolacího soudu bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.
Ve věci se žalobce domáhal náhrady škody, resp. nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout tím, že se od roku 1998 bezúspěšně dožaduje na Okresním státním zastupitelství v Kutné Hoře a následně u Krajského státního zastupitelství v Praze vyšetření závažné trestné činnosti tamní komunální sféry ve vazbě na „vedení SD“. Tyto orgány měly mařit vyšetřování Policie ČR a žádná opatření k odstranění tohoto jednání nebyla učiněna.
Soud prvního stupně rozhodl o odmítnutí podání žalobce s tím, že i přes výzvy soudu řádně nedoplnil svůj návrh, zejména nevylíčil srozumitelně skutečnosti, v nichž spatřuje nesprávný úřední postup žalované.
Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné. Provedl výčet všech zákonem stanovených náležitostí žaloby a uvedl, že v daném případě ze žalobcem uvedených skutečností nevyplývá, co je skutkovým základem podané žaloby. Ztotožnil se rovněž se závěrem soudu nižší instance v tom, že nedostatky podané žaloby jsou takového charakteru, že brání soudu v pokračování v řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovolání obsahovalo pouze označení věci (usnesení soudů), označení žalobce a žádost o bezplatné ustanovení advokáta pro zpracování důvodů dovolání. Soud prvního stupně žalobce vyzval dne 14. 6. 2010 jednak ke zvolení právního zástupce a jednak k doplnění zákonem předepsaných skutečností. Žalobce na výzvu reagoval žádostí ze dne 27. 6. 2010, ve které požadoval přiznání bezplatné právní pomoci pro vyhotovení dovolání. Soud poté vyzval žalobce k doložení skutečností, ze kterých by mohl soud vycházet při žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů; ten zaslal soudu pouze oznámení Městského úřadu v Čáslavi o přiznání příspěvku na živobytí. Dne 19. 8. 2010 Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů; žalobce byl v průběhu řízení poučen, že nebude-li zastoupen, dovolací soud řízení zastaví.
Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce není ve věci právně zastoupen. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud rozhodl na základě ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. o zastavení dovolacího řízení ve věci.
Z dosavadního průběhu dovolacího řízení nevyplývá, že by žalované vznikly nějaké náklady, a proto bylo o nich bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku II. usnesení uvedeno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. srpna 2011
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.
předseda senátu