Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2011, sp. zn. 28 Cdo 3644/2011 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.3644.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.3644.2011.1
sp. zn. 28 Cdo 3644/2011 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně Mgr. H. E. , bytem L., zastoupené JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D, advokátem se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 28, proti žalovaným 1) Ing. J. P. , bytem T., a 2) Mgr. I. P. , soudní exekutorce se sídlem P., oběma zastoupeným JUDr. Janem Peterem, advokátem se sídlem Benešov, Masarykovo nám 225, o zaplacení částky 63.716,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 6 C 321/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 22. 7. 2011, č. j. 15 Co 415/2011-259, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na nákladech dovolacího řízení částku 7.430,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moc tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Petera, advokáta se sídlem v Benešově, Masarykovo nám. 225. Odůvodnění:(§243c odst. 2 o. s. ř.) : Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře potvrdil rozsudkem ze dne 22. 7. 2011, č. j. 15 Co 415/2011-259, rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 18. 2. 2011, č. j. 6 C 321/2008-211, jímž soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby prvnímu žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.849,- Kč s příslušenstvím a druhé žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 42.867,- Kč s příslušenstvím. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; co do důvodů má za to, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Žalovaní ve svém vyjádření navrhli odmítnutí dovolání pro nepřípustnost z důvodu uvedeného v §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Přípustnost dovolání z hlediska ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nárocích více samostatných účastníků, je však třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým účastníkům a jejich nárokům samostatně bez ohledu na to, zda součet těchto nároků převyšuje částku 50.000,- Kč. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2136/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 55/2000, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. 25 Cdo 198/2007, uveřejněný pod č. 111/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci napadla žalobkyně rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně a kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobcům částku celkem 63.716,- Kč. Z napadeného rozsudku však plyne, že žalobkyně požadovala, aby byl první žalovaný povinen zaplatit jí částku 20.849,- Kč a druhá žalovaná částku 42.867,- Kč. Protože požadované plnění u žádného ze žalovaných nepřesahuje částku 50.000,- Kč, není dovolání podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalovaným účelně vynaložené náklady, které jim vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 5 892,25 Kč (§10 odst. 3, §3 odst. 1 bod 4, §15, §14, §18 odst. 1 věta první, §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a z paušální částky náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), vše zvýšeno o 20 % DPH ve výši 1.328,45 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 14. prosince 2011 JUDr. Iva B r o ž o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/14/2011
Spisová značka:28 Cdo 3644/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.3644.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:01/04/2012
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 700/12
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13