ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.1634.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 1634/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Air Special, a. s ., se sídlem ve Všechově, Letiště Tábor, PSČ 391 31, identifikační číslo osoby 45 27 41 18, zastoupené JUDr. Karlem Maláskou, advokátem, se sídlem v Tišnově, Hornická 901, PSČ 666 03, proti žalované AUDIT ÚČETNICTVÍ, s. r. o. , se sídlem v Brně, Příkop 838/6, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 49 45 13 91, zastoupené JUDr. Radimem Kuchtou, advokátem, se sídlem v Brně, Příkop 6, PSČ 604 08, o zaplacení 4,054.340,- Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35/33 Cm 111/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. prosince 2009, č. j. 8 Cmo 49/2009-256, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč, k rukám jejího právního zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. října 2008, č. j. 35/33 Cm 111/2004-221, kterým tento soud zamítl žalobu o zaplacení 2,819.900,- Kč a rozhodl o nákladech řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odmítl jako nepřípustné.
Z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§242 odst. 3 o. s. ř.), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06, jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Námitkami, jimiž vytýká odvolacímu soudu tvrzené vady řízení a nedostatky skutkových zjištění dovolatelka vystihuje dovolací důvody vymezené v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a odst. 3 o. s. ř., jež, jak shora uvedeno, nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zásadně k dispozici.
Otázka, jíž dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu, napadený rozsudek zásadně právně významným nečiní.
Podle dovolatelky odvolací soud nesprávně aplikoval §14 odst. 1 zákona č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, a §14 odst. 3 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech, když uzavřel, že žalovaná neporušila svou zákonnou povinnost podle těchto ustanovení, jestliže neupozornila žalobkyni, se kterou měla uzavřené smlouvy o provedení auditu (za rok 1999 a 2000), na existenci zákonné povinnosti připočítat v daňovém přiznání k základu daně z příjmu právnických osob tzv. připočitatelné položky, kterými jsou nezaplacené sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance účtované na vrub osobních nákladů.
Podle §14 odst. 1 zákona č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky auditor u účetní jednotky ověřuje, a) zda údaje v účetní závěrce, konsolidované účetní závěrce (dále též jen „účetní závěrka“) a ve výroční zprávě věrně zobrazují stav majetku a závazků, rozdíl majetku a závazků, finanční situaci a výsledek hospodaření, b) zda účetnictví je vedeno úplně, průkazným způsobem a správně.
Podle §14 odst. 3 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech je při provádění auditu auditor povinen ověřit, zda a) informace uvedené v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a b) výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou nebo konsolidovaná výroční zpráva je v souladu s konsolidovanou účetní závěrkou
Jak již Nejvyšší soud opakovaně uzavřel např. v rozhodnutích ze dne 29. ledna 2001, sp. zn. 22 Cdo 1603/99, ze dne 30. května 2006, sp. zn. 29 Odo 462/2005 či ze dne 24. května 2007, sp. zn. 29 Cdo 48/2007 (jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu), nejde o otázku zásadního právního významu, jestliže příslušná zákonná úprava je naprosto jednoznačná a nečiní v soudní praxi žádné výkladové těžkosti.
V dané věci přitom nelze z uvedených ustanovení ani z jiných ustanovení obou předpisů upravujících v rozhodné době činnost auditorů dovodit povinnost poskytovat auditovaným společnostem daňové poradenství a kontrolovat správnost a vhodnost daňového přiznání takové společnosti.
Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. je odmítl.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl a žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše činí podle ustanovení §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. 10.000,- Kč, a náhrady hotových výdajů určené podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (za podané vyjádření k dovolání). Společně s náhradou za 20% daň z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 2.060,- Kč tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži dovolatele celkem 12.360,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 17. srpna 2011
doc. JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu