ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.1710.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 1710/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně SUMA spol. s r. o., se sídlem v Praze 4, Antala Staška 1074/53a, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 63 99 54 33, zastoupené Mgr. Norbertem Ostrčilem, advokátem, se sídlem v Praze 1, V Kolkovně 920/5, PSČ 110 00, proti žalovanému JUDr. J.K., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně Vít Potraviny a. s., identifikační číslo osoby 25 10 29 82, zastoupenému JUDr. Karlem Trojanem, CSc., advokátem, se sídlem Praze 8, Na Žertvách 2230/42, PSČ 180 00, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 55/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2008, č. j. 13 Cmo 495/2007-143, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání JUDr. Evy Krásné, advokátky, se sídlem v Praze 6, Terronská 54, PSČ 160 00, původní správkyně konkursní podstaty úpadkyně Vít Potraviny a. s., rozsudkem ze dne 26. listopadu 2008, č. j. 13 Cmo 495/2007-143 potvrdil rozsudek ze dne 1. října 2007, č. j. 58 Cm 55/2006-103, jímž Městský soud v Praze vyloučil nemovitosti specifikované ve výroku rozhodnutí (dále jen „sporné nemovitosti“) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně.
Odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně, podle něhož byly splněny všechny předpoklady, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty, jak byly obecně formulovány v rozhodnutích uveřejněných pod čísly 58/1998, 67/2002 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Přitom zdůraznil, že JUDr. Pavel Pikola, jako správce konkursní podstaty B. F., na základě platné dohody uzavřené dne 9. července 1999 s JUDr. Evou Krásnou, jako správkyní konkursní podstaty úpadkyně, sporné nemovitosti zpeněžil kupní smlouvou ze dne 9. února 2000, přičemž jejich nabyvatelka – PALMER & JOHNSON REALITY s. r. o. tyto nemovitosti následnou kupní smlouvou ze dne 20. září 2001 prodala žalobkyni, která je jejich vlastnicí. V průběhu dovolacího řízení Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. února 2011, č. j. 94 K 79/98-1729, zprostil JUDr. Evu Krásnou funkce správkyně konkursní podstaty úpadkyně a novým správcem konkursní podstaty ustavil JUDr. Jána Kurince, s tím, že právní účinky zproštění správce nastávají okamžikem doručení usnesení (§171 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“ a §66a odst. 1 a §66c odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání – dále jen „ZKV“). Ke změně v osobě správce konkursní podstaty úpadkyně Nejvyšší soud přihlédl při označení účastníků v záhlaví tohoto rozhodnutí.
Dovolání původní správkyně konkursní podstaty úpadkyně JUDr. Evy Krásné proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto je podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Učinil tak proto, že již v rozsudku ze dne 1. dubna 2010, sp. zn. 29 Cdo 1052/2009, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2010, pod číslem 173 – posuzuje otázku platnosti téže dohody výše zmíněných správců konkursních podstat, včetně práva JUDr. Pikoly zpeněžit nemovitosti, jichž se tato dohoda týkala – formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož uzavřeli-li správci konkursní podstaty osobního dlužníka a zástavního dlužníka dohodu o zpeněžení zástavy v konkursní podstatě zástavního dlužníka a jestliže správce konkursní podstaty osobního dlužníka na základě této dohody změnil soupis majetku konkursní podstaty, do kterého zahrnul zástavu jako první tak, že soupis zástavy změnil do podoby soupisu pohledávky (nároku na výtěžek zpeněžení zástavy), pak ani platné a účinné odstoupení od takové dohody nemohlo bez dalšího obnovit prioritu soupisu zástavy do konkursní podstaty osobního dlužníka. V rozsudku uveřejněném pod číslem 81/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soud uzavřel, že ten, na koho správce konkursní podstaty v rámci zpeněžování (§27 ZKV) převedl majetek sepsaný do konkursní podstaty jako vlastnictví úpadce, se stal vlastníkem takového majetku bez zřetele k tomu, zda později vyšlo najevo, že majetek v době zpeněžení vlastnicky náležel někomu jinému.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému vznikla povinnost hradit žalobkyni náklady dovolacího řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají z paušální odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“), která podle ustanovení §8, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky činí 2.250,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a celkem s připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty činí 3.060,- Kč.
Rozhodné znění občanského soudního řádu podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2007) se podává s ustanovení §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenčního zákona), podle kterého se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy, tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 31. prosince 2007 i občanský soudní řád v témže znění.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2011
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu