ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.2665.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 2665/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně České konsolidační agentury , se sídlem v Praze 7, Janovského 438/2, PSČ 170 06, identifikační číslo osoby 70 10 99 66, proti žalovaným 1) Zlín Trading International Company s. r. o. – v likvidaci , se sídlem ve Zlíně, Podlesí 4949, PSČ 760 05, identifikační číslo osoby 60 69 93 53, zastoupené Mgr. Vlastimilou Petráskovou, advokátkou, se sídlem ve Zlíně, Průmyslový areál, PSČ 760 01, 2) M. V. , zastoupenému Mgr. Pavlem Lízalem, advokátem, se sídlem ve Zlíně, Průmyslový areál 13, PSČ 760 01, 3) M. Š. , 4) Ing. V. K. , zastoupenému Mgr. Václavem Petráskem, advokátem, se sídlem ve Zlíně, Průmyslový areál 13, PSČ 760 01, 5) J. Ú. , zastoupenému Mgr. Václavem Petráskem, advokátem, se sídlem ve Zlíně, Průmyslový areál 13, PSČ 760 01 a 6) Ing. I. B. , o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Cm 142/2002, o dovolání čtvrtého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. dubna 2010, č. j. 7 Cmo 459/2009-307, takto:
Ve vztahu mezi žalobkyní a čtvrtým žalovaným se usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. dubna 2010, č. j. 7 Cmo 459/2009-307, zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. listopadu 2002, č. j. 3 Cm 142/2002-106, ponechal ve vztahu k prvnímu, druhému, čtvrtému, pátému a šestému žalovaným v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 26. června 2002, č. j. 3 Sm 425/2001-67 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V průběhu řízení o odvolání prvního, druhého, čtvrtého a pátého žalovaných proti výše označenému rozsudku Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. dubna 2010, č. j. 7 Cmo 459/2009-307, odkazuje na ustanovení §107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyhověl návrhu žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupila společnost AB - CREDIT a. s., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1658, PSČ 140 21, identifikační číslo osoby 40 52 26 10.
Odvolací soud uzavřel, že v daném případě byly splněny všechny předpoklady pro vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadní žalobkyně, když smlouvou o postoupení pohledávky č. P ČKA05_0991_5321049 ze dne 5. srpna 2003 byla prokázána existence skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, o něž v řízení jde a současně nabyvatel tohoto práva vyjádřil se svým vstupem do řízení souhlas.
Proti usnesení odvolacího soudu podal čtvrtý žalovaný dovolání, namítaje, že označený nabyvatel směnky, jejíhož zaplacení se žalobkyně v dané věci domáhá, dosud nepředložil soudu její originál a neosvědčil tak svou aktivní věcnou legitimaci. Tato skutečnost má podle dovolatele „bezpochyby dopad nejen na napadené rozhodnutí o změně účastníků řízení (…), ale rovněž na věc samu, a to vzhledem k povaze směnečného řízení“.
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání čtvrtého žalovaného proti usnesení odvolacího soudu je bez dalšího přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.; podmínku, aby šlo o usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam (formulovanou ve větě první označeného ustanovení), má Nejvyšší soud za obsolentní z příčin popsaných např. v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. §201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 str. 1903-1904 (srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání je i důvodné.
Podle ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
Podle ustanovení §20 zákona č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých dalších zákonů, zaniká Česká konsolidační agentura dnem 31. prosince 2007 bez likvidace. Jejím právním nástupcem je stát, zastoupený Ministerstvem financí, na který přecházejí práva a závazky ke dni jejího zániku.
V projednávané věci je z obsahu spisu zřejmé, že odvolací soud rozhodl ve smyslu ustanovení §107a o. s. ř. o návrhu dosavadní žalobkyně, aby na její místo vstoupil nabyvatel práva, o něž v řízení jde, dne 21. dubna 2010, tj. poté, co dosavadní žalobkyně zanikla a ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Odvolací soud tak přitom učinil, aniž by v předchozí fázi řízení soud prvního stupně (popř. odvolací soud) rozhodl usnesením podle ustanovení §107 odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, s kým bude na místě zaniklé žalobkyně v řízení pokračováno. Skutečnost, že odvolací soud výrok dovoláním napadeného usnesení formuloval způsobem „Soud připouští, aby do řízení namísto České konsolidační agentury, se sídlem Praha 7, Janovského 438/2, PSČ 170 06, IČ 70109966, (nyní Česká republika - Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1, Letenská 525/15, PSČ 118 10) …“ na shora formulovaném závěru nic nemění.
Jelikož uvedeným postupem odvolací soud zatížil řízení zmatečnostní vadou podle ustanovení §229 odst. 1 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud, aniž by se zabýval dovolatelem uplatněným dovolacím důvodem, rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. v dovoláním dotčeném rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V další fázi řízení odvolací soud (popř. soud prvního stupně, bylo-li to jeho povinností před předložením spisu odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání ve smyslu ustanovení §210 odst. 2 o. s. ř. v rámci zkoumání podmínek řízení) rozhodne o tom, s kým bude v řízení pokračováno (§107 o. s. ř) a teprve po právní moci tohoto usnesení se bude (ve vztahu mezi žalobkyní a čtvrtým žalovaným) zabývat návrhem dosavadní žalobkyně na vydání rozhodnutí podle ustanovení §107a o. s. ř.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.)
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. srpna 2011
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu