ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.2792.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 2792/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci obchodní společnosti " A B C K A Z E T O Š T U K A " společnost s ručením omezeným (spol. s r.o.), se sídlem v Hradci Králové 3, Slezská 509, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 49815733, zastoupené JUDr. Miroslavem Matoušem, advokátem, se sídlem v Chrudimi, Opletalova 690, PSČ 537 01, o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. C 5215, o dovoláních společnosti a M. G., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2008, č. j. 14 Cmo 95/2008-112, takto:
I. Dovolání společnosti " A B C K A Z E T O Š T U K A " společnost s ručením omezeným (spol. s r.o.) a Milana Grondzíka se odmítají .
II. Společnost ani M. G. nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 14. září 2007, č. j. F 31155/2007, F 40380/2006, F 988/2006, C 5215-76, zahájil Krajský soud v Hradci Králové bez návrhu řízení o zápis změn obchodní společnosti " A B C K A Z E T O Š T U K A " společnost s ručením omezeným (spol. s r.o.) - dále jen „společnost“- do obchodního rejstříku (výrok I.), rozhodl o výmazu společníka M. G. z obchodního rejstříku a o zápisu přechodu jeho obchodního podílu na společnost (výrok II.) a uložil společnosti povinnost zaplatit soudní poplatek (výrok III.).
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání společnosti proti výroku, kterým soud prvního stupně zahájil řízení (první výrok), a ve zbývající části rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok).
Proti oběma výrokům usnesení odvolacího soudu podali společnost a M. G. dovolání, navrhujíce, aby bylo zrušeno.
Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 30. června 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Dovolání M. G. není přípustné.
Jmenovaný účastníkem řízení v projednávané věci není. Účastenství v řízení ve věcech obchodního rejstříku se s účinností od 1. července 2005 (od novely občanského soudního řádu provedené zákonem č. 216/2005 Sb.) řídí ustanovením §200c odst. 1 o. s. ř., jež stanoví, že účastníky řízení jsou osoba, která podala návrh, k němuž je oprávněna podle zvláštního právního předpisu (navrhovatel), a podnikatel; ustanovení §94 odst. 1 a 2 o. s. ř. se nepoužijí. Dovolatel není ani jednou z vyjmenovaných osob.
Jelikož M. G. nebyl ani účastníkem řízení před soudy nižších stupňů, není subjektivně způsobilý k podání dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. 29 Cdo 4610/2007, či ze dne 22. června 2006, sp. zn. 29 Odo 124/2006, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Dovolací soud proto jeho dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. b/ o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval tím, zda je splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele (srov. §241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.).
Dovolání společnosti Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5 a §218
písm. c/ o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
Dovolání proti prvnímu výroku, jímž bylo odmítnuto odvolání obchodní společnosti proti usnesení soudu prvního stupně, není přípustné podle §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí o odmítnutí odvolání pro jeho nepřípustnost není rozhodnutím ve věci samé, ani podle §238, §238a a §239 o. s. ř., jelikož usnesení odvolacího soudu nelze podřadit pod žádný z případů v těchto ustanoveních taxativně vymezených.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.
Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na závěru, že dnem 15. září 2006, kdy nabylo právní moci usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 4. října 2004, č. j. 5 Nc 3100/2004-9, došlo s ohledem na §148 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, k zániku účasti M. G.ve společnosti, neboť exekučním příkazem ze dne 7. ledna 2006, č. j. ExS 1042/04-14, vydaným JUDr. Oldřichem Svobodou, byl postižen obchodního podíl jmenovaného ve společnosti.
Tento závěr odvolacího soudu dovolatelka nenapadá. V dovolání zpochybňuje postup Telekomunikačního úřadu v Hradci Králové, který rozhodl o nároku společnosti Eurotel a. s. vůči M.G., jakož i Okresního soudu v Chrudimi, jenž o nařízení exekuce rozhodl. Posouzením zákonnosti těchto řízení se však odvolací soud v projednávané věci (správně) nezabýval, a proto se jím nemůže zabývat ani dovolací soud.
Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu přípustné není.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolatelé, jejichž dovolání byla odmítnuta, nemají na náhradu těchto nákladů právo.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. března 2011
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu