ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.4894.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 4894/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v konkursní věci dlužníka F. S. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 27 K 74/2006, o návrhu věřitelů a/ H. R. S. a. s. , se sídlem v Praze 2, I. P. Pavlova 3, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 26268329, zastoupeného Mgr. Tomášem Danielem, advokátem, se sídlem v Břeclavi, náměstí T. G. Masaryka 10, PSČ 690 02 a b/ XREAL DOBYPO s. r. o. , se sídlem v Praze - Novém Městě, Lodecká 1181/4, PSČ 110 00 identifikační číslo osoby 27366901, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, o dovolání navrhujících věřitelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. června 2009, č. j. 3 Ko 17/2009-495, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 12. prosince 2008, č. j. 27 K 74/2006-466, zamítl Krajský soud v Brně (dále též jen „konkursní soud“) návrh věřitelů (a/ H. R. S. a. s. a b/ XREAL DOBYPO s. r. o.) na prohlášení konkursu na majetek dlužníka F. S. (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku), o vrácení zálohy na náklady konkursního řízení navrhujícímu věřiteli a/ (bod III. výroku) a o odměně bývalého správce konkursní podstaty dlužníka (bod IV. výroku).
K odvolání navrhujících věřitelů a dlužníka (u dlužníka se odvolání týkalo jen bodů II. až IV. výroku usnesení konkursního soudu) Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením ze dne 30. června 2009 potvrdil usnesení konkursního soudu v zamítavém výroku (první výrok) a změnil je ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok) a zrušil usnesení konkursního soudu ve výrocích o vrácení zálohy a o odměně bývalého správce konkursní podstaty úpadce a potud vrátil věc konkursnímu soudu k dalšímu řízení (čtvrtý výrok).
Potvrzující výrok ve věci samé odůvodnil odvolací soud (přitakávaje potud konkursnímu soudu) tím, že o pohledávkách navrhujících věřitelů by bylo nutno provádět dokazování, které přesahuje rámec konkursního řízení a jehož prostřednictvím by bylo nahrazováno sporné řízení. Přitom odkázal na závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 204/2003, uveřejněném pod číslem 64/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Usnesením ze dne 4. listopadu 2009, č. j. 27 K 74/2006-548, konkursní soud znovu rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů správce konkursní podstaty (body I. až III. výroku) a o vrácení nespotřebované části zálohy na náklady konkursního řízení navrhujícímu věřiteli a/.
K odvolání navrhujících věřitelů Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30. června 2010, č. j. 3 Ko 2/2010-582, potvrdil usnesení konkursního soudu ze 4. listopadu 2009 (první výrok) a odmítl odvolání navrhujícího věřitele b/ v rozsahu, v němž směřovalo proti bodům III. a IV. označeného usnesení (druhý výrok).
Dovolání navrhujících věřitelů proti usnesení odvolacího soudu z 30. června 2009 Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po stránce právní zásadní právní význam.
V posouzení otázek otevřených dovoláním (dovolatelé snášejí v mezích dovolacích důvodů uvedených v §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. argumenty na podporu závěru, že důvod zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, tkvící v potřebě dokazování sporných skutečností o pohledávkách navrhujících věřitelů, v rozsahu přesahujícím meze dokazování v konkursním řízení, není dán) odpovídá napadené rozhodnutí závěrům plynoucím z R 64/2006 a Nejvyšší soud mu proto nepřisuzuje zásadní právní význam.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhujících věřitelů byla odmítnuta a dlužníku podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. ledna 2011
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu