ECLI:CZ:NS:2011:3.TDO.1100.2011.1
sp. zn. 3 Tdo 1100/2011 -14
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. srpna 2011 o dovolání podaném P. B. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, sp. zn. 13 To 478/2010 ze dne 4. ledna 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 1 T 168/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Návrh předsedkyně senátu Okresního soudu v Pardubicích na odložení výkonu rozhodnutí, a to z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 1 T 168/2009 ze dne 17. května 2010 podle §265h odst. 3 tr. ř. se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 1 T 168/2009 ze dne 17. května 2010 byla dovolatelka uznána vinnou trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon účinný do 31. 12. 2009, dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedený trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců a pro jeho výkon byla zařazena do věznice s dozorem. Dále jí byl uložen trest zákazu pobytu na území okresu P. v trvání tří let a byla jí uložena povinnost nahradit poškozené společnosti dm drogerie markt, s. r. o., se sídlem filiálky na M. nám. v P. způsobenou škodu ve výši 5.381,- Kč.
Proti tomuto rozsudku podala P. B. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením sp. zn. 13 To 478/2010 ze dne 4. 1. 2011 tak, že je podle §253 odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala P. B. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označila ten, který je uveden v §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka uvedla, že je pravdou, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo adresováno místně nepříslušnému soudu, ale s ohledem na další okolnosti lhůta k podání odvolání uplynula později, než uvádí odvolací soud, a to až dnem 7. 9. 2010. To proto, že dne 23. 8. 2010 byl rozsudek převzat jejím spolubydlícím M. Z., který jej předal K. M., přičemž dovolatelka měla možnost se s ním seznámit až dne 30. 8. 2010. Poukázala v tomto směru na ustanovení §64 odst. 1 písm. b) tr. ř. i na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud). K podepsanému čestnému prohlášení ze dne 4. 11. 2010 uvedla, že toto bylo učiněno v omylu, kdy se skutečnostmi ohledně faktického doručení rozsudku nezabývala. Dále uvedla, že na podporu těchto jejích tvrzení předložila čestné prohlášení (svoje a K. M.), přičemž poukázala i na skutečnost, že soud nemá k dispozici předmětnou doručenku a navrhla i výslech paní M. a pana Z. prostřednictvím dožádaného soudu ve Š. Současně požádala i předsedu senátu Nejvyššího soudu o odklad výkonu trestu podle §265o odst. 1 tr. ř., neboť bydlí v zahraničí, kde pečuje o svého nezletilého syna. Též poukázala na (nízkou) výši škody, která předmětným trestným činem vznikla. S ohledem na výše uvedené proto navrhla, aby Nejvyšší soud „usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 4. 1. 2011, č. j. 13 To 478/2010-111, zrušil a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.“
Opis dovolání obviněné byl soudem prvního stupně za podmínek stanovených v §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, které jej obdrželo dne 4. 8. 2011. K dnešnímu dni však dovolací soud neobdržel vyjádření nejvyššího státního zástupce k podanému dovolání ani žádný přípis, jímž by deklaroval svůj zájem využít práva vyjádřit se k dovolání obviněné či práva plynoucího z ustanovení §265r odst. 1 písm.c) tr. ř. Přitom je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není nezbytnou podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. , je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa).
Dovolatelka tento dovolací důvod uplatnila v jeho první alternativě, tedy s tím, že odvolací soud zamítl její odvolání jako opožděné podle §253 odst. 1 tr. ř., ač pro takovéto rozhodnutí nebyly splněny procesní podmínky. Takto vedená námitka je uplatněna právně relevantně, současně je však námitkou zjevně neopodstatněnou.
Jak vyplývá z příslušného spisu, rozsudek soudu prvního stupně skutečně převzala osoba jménem M. J. Z. (předmětná doručenka je součástí spisu na č. l. 76). Z těchto důvodů byl spis předložený k rozhodnutí o odvolání Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, vrácen soudu prvního stupně s tím, že je třeba tuto závadu odstranit. Proto na základě výzvy doručené obhájci dovolatelky bylo dne 16. 11. 2011 doručeno čestné prohlášení dovolatelky (č. l. 102) o tom, že předmětný rozsudek převzala dne 23. 8. 2011. Takovéto čestné prohlášení má potom účinky spojené ze zákona s převzetím písemnosti do vlastních rukou. Obhajoba dovolatelky, že jí rozsudek byl doručen až 30. 8. 2010 o sedm dní později (tedy přesně o tolik, o kolik dní později bylo podáno odvolání), se tak jeví pouze jako ryze účelová, když i například z dovolatelkou doložených čestných prohlášení vyplývá, že jí paní M. zanechala v jejím bytě plnou moc pro obhájce, kterou dovolatelka podepsala dne 27. 8. 2010, avšak nezanechala tam pro ni i předmětný rozsudek a předala jí jej právě až 30. 8. 2010. Nicméně za daných okolností je zřejmé, že z čestného prohlášení dovolatelky ze dne 4. 11. 2010 zřetelně vyplývá, že rozsudek soudu prvního stupně byl dovolatelce doručen již dne 23. 8. 2010 a následná obhajoba dovolatelky a její tvrzení o omylu při podepisování čestného prohlášení tak směřuje k napravení chyby advokátní kanceláře, která podala odvolání (č. l. 84) sice včas (dne 31. 8. 2010 podáno k poštovní přepravě), avšak k místně nepříslušnému soudu (v Hradci Králové) a tedy v rozporu s ustanovením §248 odst. 1 tr. ř., podle kterého se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje. Odvolání k místně příslušnému soudu v Pardubicích bylo doručeno dne 7. 9. 2010, když lhůta k podání odvolání uplynula již dne již dne 31. 8. 2010. Odvolací soud tak správně podané odvolání zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř.
S poukazem na uvedené pak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Dovolatelka požádala v rámci podaného dovolání o odklad výkonu trestu podle §265o odst. 1 tr. ř. a následně podala i „žádost o postup ve věci dle §265h trestního řádu“ (č. l. 130). V první řadě je namístě uvést, že podle §265h odst. 3 tr. ř. dospěje-li předseda senátu na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení. Předsedkyně senátu jej však předložila až společně s podaným dovoláním a pouze s přípisem, že žádá o rozhodnutí o návrhu odsouzené na odklad výkonu trestu odnětí svobody ve smyslu ustanovení §265h odst. 3 tr. ř., a to bez jakéhokoli odůvodnění. Přes poněkud nejasný přípis předsedkyně senátu soudu prvního stupně stran návrhu na odklad výkonu rozhodnutí, lze mít s ohledem na to, že zmíněný návrh byl jí podán s odkazem na ustanovení §265h odst. 3 tr. ř. dovolací soud se jím zabýval, a protože neshledal důvody, které by jej vedly k odkladu příslušeného výkonu rozhodnutí, takto podaný návrh zamítl. Vzhledem k uvedenému a zároveň s ohledem na to, že dovolací soud takto podané dovolání odmítl, nerozhodoval již ani o dovolatelkou podaném návrhu na odklad výkonu rozhodnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 31. srpna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka