ECLI:CZ:NS:2011:3.TZ.65.2011.2
sp. zn. 3 Tz 65/2011 -29
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 19. října 2011 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Eduarda Teschlera stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. D. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 12 To 35/2011, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 12 To 35/2011, a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §147 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §419 tr. zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.) v neprospěch obviněného V. D.
Napadené usnesení se zrušuje. Zrušuje se i usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 12. 2010, sp. zn. 5 T 77/2008.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Hradci Králové se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný V. D. byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 5 T 77/2008, ve znění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2008, sp. zn. 12 To 300/2008, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2008, a trestným činem řízení (motorového) vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d trestního zákona č. 140/1961 Sb. účinného do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), kterých se dopustil tím, že dne 24. 4. 2008 okolo 10.20 hodin za obcí P. v ulici P. ve směru na obec S. řídil osobní automobil zn. Škoda Favorit, přesto, že není držitelem řidičského oprávnění ve smyslu §81 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a přesto, že mu byl trestním příkazem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 5. 2007, sp. zn. 3 T 78/2007, s právní mocí od 24. 5. 2007 vysloven zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let.
Za tyto trestné činy a za sbíhající se trestné činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 1 T 50/2008, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2008, sp. zn. 12 To 250/2008, mu byl uložen podle §180d tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 5 let.
Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 1 T 50/2008, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2008, sp. zn. 12 To 250/2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Z podnětu písemné žádosti obviněného V. D. ze dne 23. 11. 2010 o zkrácení trestu podle §419 tr. zákoníku proběhlo veřejné zasedání u Okresního soudu v Hradci Králové dne 20. 12. 2010. V rámci dokazování soud vyslechl obviněného a dále konstatoval listinné důkazy k věci se vážící. Po zhodnocení důkazů okresní soud téhož dne (20. 12. 2010) vyhlásil usnesení, sp. zn. 5 T 77/2008, kterým podle §419 tr. zákoníku ve spojení s §465 odst. 2 tr. ř. rozhodl tak, že obviněnému V. D. se z trestů uložených rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 5 T 77/2008, ve znění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2008, sp. zn. 12 To 300/2008, zkracuje trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, a to o 1 (jeden) rok, když trest odnětí svobody zůstává tímto rozhodnutím nedotčen.
Obviněný V. D. podal proti tomuto usnesení stížnost, o které rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 12 To 35/2011, tak, že stížnost podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou.
Ministr spravedlnosti podal podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného V. D. stížnost pro porušení zákona, a to proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 12 To 35/2011.
Stěžovatel je toho názoru, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 12 To 35/2011, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §419 tr. zákoníku v neprospěch obviněného V. D.
Ve stížnosti uvedl, že Okresní soud v Hradci Králové odůvodnil své rozhodnutí o zkrácení toliko trestu zákazu činnosti tím, že po zohlednění hledisek pro ukládání trestu přihlédl ke skutečnosti, že obviněný nevykonal uložený trest odnětí svobody, neboť se nástupu trestu úmyslně vyhýbal tím, že se skrýval a do výkonu trestu byl dodán až policejními orgány. Z tohoto důvodu přistoupil ke zkrácení pouze trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel, a to o jeden rok, když trest odnětí svobody ponechal v původní výši . Krajský soud shledal postup okresního soudu správným, pokud v případě obviněného poměrně zkrátil pouze trest zákazu činnosti, když zákon nestanoví, který druh trestu má být zkrácen, přičemž uložené tresty je nutno považovat za trest jediný. Zdůraznil, že se obviněný dopouštěl zakázaného řízení motorových vozidel opakovaně, za což byl vícekrát odsouzen.
Podle §419 tr. zákoníku trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
Okresní soud sice v případě obviněného V. D. správně shledal existenci podmínek pro poměrné zkrácení uloženého trestu, ale o jeho zkrácení rozhodl bez náležitého přihlédnutí k vzájemnému poměru závažnosti mezi činem, který již dle nového trestního zákoníku není trestným, a činem, který nadále zůstává trestným i podle nové hmotně právní úpravy. Významným hlediskem tohoto poměřování je porovnání trestních sazeb takových činů. Sazba trestu zákazu činnosti byla v případě posuzovaných trestných činů shodná. Jiná situace však existovala v případě trestu odnětí svobody. Obviněnému D. byl uložen souhrnný trest odnětí svobody podle přísnější trestní sazby trestného činu podle §180d tr. zák., která umožňovala uložení trestu odnětí svobody až na jeden rok. Naproti tomu trestní sazba trestného činu podle §171 odst. 1 tr. zák. umožňovala v době rozhodování soudu uložení trestu odnětí svobody maximálně na šest měsíců. Vzhledem k tomu měl okresní soud správně rozhodnout tak, že obviněnému poměrně zkrátí uložený trest odnětí svobody v rámci sazby trestného činu podle §171 odst. 1 tr. zák. platného do 31. 12. 2008 a také rozhodnout o případném zkrácení trestu zákazu činnosti. Pokud následně Krajský soud v Hradci Králové v rámci řízení o stížnosti obviněného konstatoval, že usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, kterým bylo aplikováno ustanovení §419 tr. zákoníku, je správné a podanou stížnost zamítl jako nedůvodnou, nedostál své přezkumné povinnosti a pochybení okresního soudu nenapravil. Tímto postupem soudů došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného.
Okresní soud měl tedy návrhu obviněného vyhovět a uložený trest odnětí svobody mu podle §419 tr. zákoníku poměrně zkrátit. Pokud tak neučinil, porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §419 tr. zákoníku. Toto pochybení nenapravil ani krajský soud, když ke stížnosti obviněného usnesení okresního soudu nezrušil. Zamítnutím stížnosti jako nedůvodné pak krajský soud navíc porušil zákon v neprospěch obviněného i v ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 12 To 35/2011, byl porušen zákon ustanoveních §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §419 tr. zákoníku v neprospěch obviněného V. D. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 12 To 35/2011, a zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen, a to ve směru vytýkaném ministrem spravedlnosti.
Od 1. 1. 2010 je účinný nový trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb. ve znění novely). Podle §419 tr. zákoníku trest uložený přede dnem nabytí účinnosti trestního zákoníku za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
V přezkoumávaném případě obviněného V. D. se bezpochyby jedná o situaci předpokládanou citovaným ustanovením §419 tr. zákoníku. Obviněný byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 5 T 77/2008, ve znění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2008, sp. zn. 12 To 300/2008, tedy před nabytím účinnosti trestního zákoníku, za souběh trestných činů podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a podle §180d tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 5 let.
Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 22. 9. 2008, sp. zn. 5 T 77/2008, k žádosti obviněného rozhodl o povolení odkladu výkonu souhrnného trestu odnětí svobody, který mu byl uložen výše uvedenými rozhodnutími, a to na dobu 3 měsíců od právní moci citovaného rozsudku, tj. do 20. 11. 2008. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 9. 2008.
Vzhledem k tomu, že obviněný poté trest sám nenastoupil, byl policejními orgány dodán do výkonu trestu, a to až dne 7. 10. 2010, kdy nastoupil trest odnětí svobody uložený mu v trestní věci Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 17 T 226/2007. Obviněný tento trest vykonal dne 25. 4. 2011 a téhož dne nastoupil trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, uložený mu v nyní posuzované trestní věci Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 5 T 77/2008.
K žádosti obviněného o zkrácení trestu podle §419 tr. zákoníku proběhlo veřejné zasedání u Okresního soudu v Hradci Králové, a to dne 20. 12. 2010, kdy byl ponechán nedotčen výrok o trestu odnětí svobody a byl mu zkrácen toliko trest zákazu činnosti. Následná stížnost obviněného byla odvolacím soudem jako nedůvodná zamítnuta.
Podle §180d tr. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2009, kdo řídí motorové vozidlo, ačkoliv není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zvláštního zákona, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
Podle §171 odst. 1písm. c) tr. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2008, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu tím, že vykonává činnost, která mu byla zakázána, bude potrestán odnětím svobody až na 6 měsíců nebo peněžitým trestem.
Podle §147 odst. 1 písm. a) tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost.
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.
Okresní soud v Hradci Králové sice v případě obviněného V. D. správně shledal existenci podmínek pro poměrné zkrácení uloženého trestu podle §419 tr. zákoníku, vycházeje ze stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. Tpjn 302/2010, ale o jeho zkrácení rozhodl bez náležitého přihlédnutí k vzájemnému poměru závažnosti mezi činem, který již dle nového trestního zákoníku není trestným a činem, který nadále zůstává trestným i podle nové hmotně právní úpravy. Významným hlediskem tohoto poměřování je porovnání trestních sazeb takových činů. Sazba trestu zákazu činnosti byla v případě posuzovaných trestných činů shodná. Jiná situace však existovala v případě trestu odnětí svobody. Obviněnému D. byl uložen souhrnný trest odnětí svobody podle přísnější trestní sazby trestného činu podle §180d tr. zák., která umožňovala uložení trestu odnětí svobody až na jeden rok. Naproti tomu trestní sazba trestného činu podle §171 odst. 1 tr. zák. umožňovala v době rozhodování soudu uložení trestu odnětí svobody maximálně na šest měsíců. Vzhledem k tomu měl okresní soud správně rozhodnout tak, že obviněnému poměrně zkrátí uložený trest odnětí svobody v rámci sazby trestného činu dle §171 odst. 1 tr. zák. platného do 31. 12. 2008 a také rozhodnout o případném zkrácení trestu zákazu činnosti. Pokud tak neučinil, postupoval v rozporu s ustanovením §419 tr. zákoníku. Jestliže následně Krajský soud v Hradci Králové v rámci řízení o stížnosti obviněného konstatoval, že usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, kterým bylo aplikováno ustanovení §419 tr. zákoníku, je správné a podanou stížnost zamítl jako nedůvodnou, nedostál své přezkumné povinnosti.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pokud Okresní soud v Hradci Králové svým usnesením ze dne 20. 12. 2010, sp. zn. 5 T 77/2008, nepostupoval v souladu s výše uvedeným výkladem ustanovení §419 tr. zákoníku, porušil v tomto ustanovení zákon. Jestliže se následně Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 12 To 35/2011, ztotožnil se závěry obsaženými v usnesení Okresního soudu Hradci Králové, sp. zn. 5 T 77/2008, a stížnost obviněného jako nedůvodnou zamítl, porušil zákon v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. V obou případech byl zákon porušen v neprospěch obviněného V. D.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud obě tato usnesení soudů nižších stupňů zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí, na tato usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc pak byla podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. října 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a