ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.1708.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 1708/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce K. Z. , zemřelého dne 12. listopadu 2010, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou č. 3, o ochranu osobnosti , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 35/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. října 2008, č.j. 1 Co 330/2008-69, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění:
(§243 odst. 2 o.s.ř.):
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 30. října 2008, č.j. 1 Co 330/2008-69, podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2008, č.j. 34 C 35/2007-48, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobce K. Z. je neoprávněně evidován jako osoba uvedená v §2 odst. 1 písm. b) zákona č. 451/1991 Sb., a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, o náhradě nákladů placených státem a o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dne 22. ledna 2009 včasné dovolání, doplněné podáním ze dne 11. března 2009. K dovolání se vyjádřila žalovaná, která navrhla jeho zamítnutí.
Přípisem doručeným Nejvyššímu soudu ČR dne 1. března 2011 oznámil zástupce žalobce, že tento zemřel dne 12. listopadu 2010, což doložil úmrtním listem Městského úřadu Hranice ze dne 22. listopadu 2010, vedeného ve svazku 6, roč. 2010, strana/list 154, poř. č. 279.
Podle ustanovení §107 o. s. ř jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odst. 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde (odst. 2). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odst. 5 věta první).
Pro postup v předmětném řízení a pro určení, zda a případně s kým by v něm bylo možno pokračovat, je rozhodné posouzení povahy uplatněného nároku, kterým je ochrana osobnosti žalobce ve smyslu ustanovení §11násl. obč. zák. Podle tohoto ustanovení má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Podle §13 odst. 1 obč. zák. fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Právo na zadostiučinění podle §13 obč. zák. je svou povahou úzce spjato jak s postiženou fyzickou osobou, tak s osobou, která do práva na ochranu osobnosti této fyzické osoby zasáhla; má osobní charakter především proto, že cílem této satisfakce je v rámci zásahem do osobnostních práv vzniklého vztahu mezi subjekty všeobecného osobnostního práva (tj. mezi oprávněným subjektem a povinným subjektem) přiměřeně vyvážit a zmírnit nemajetkovou újmu vzniklou fyzické osobě na její osobnosti. Toto právo oprávněné osoby trvá po celou dobu jejího života; její smrtí a zánikem její právní subjektivity zaniká. Procesním důsledkem toho je, že zemře-li v průběhu soudního řízení o ochranu osobnosti oprávněná osoba, musí být řízení podle §107 odst. 1 a 5 o. s. ř. zastaveno, neboť vzhledem k povaze věci nelze v soudním řízení pokračovat.
Jestliže v průběhu řízení před dovolacím soudem v této věci ochrany osobnosti žalobce zemřel a ztratil tak způsobilost být účastníkem řízení, neumožňuje povaha posuzované věci v řízení pokračovat (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2009, sp. zn. 30 Cdo 1105/2009).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto vzhledem ke zjištěnému úmrtí žalobce dovolací řízení zastavil (§107 odst. 5 a §243c odst. 1 o. s. ř.). Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 10. března 2011
JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.
předseda senátu předseda sen