ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.2364.2011.1
sp. zn. 30 Cdo 2364/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně H. P. , zastoupené Mgr. Petrem Mikyskem, advokátem se sídlem v Praze 2, Chodská 30, proti žalovanému Úřadu městské části Praha 6 , se sídlem v Praze 6, Čs. Armády 23/601, o určení neplatnosti kupní smlouvy a o uložení povinnosti žalovanému koupit byt a část pozemku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 362/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2010, č.j. 54 Co 93/2010-21, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou, podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále již „soud prvního stupně“) dne 12. srpna 2009, proti žalovanému, kterého označila: „Úřad městské části Praha 6, Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6“ , (zformulovaným žalobním petitem) domáhala vydání rozsudku tohoto znění:
„Určuje se, že smlouva o koupi domu č. 15/996 s pozemkem je neplatná. Žalovanému se ukládá, aby bez zbytečných průtahů, na základě možného zpětného odkupu nemovitosti, případně její části, odkoupil zpět od družstva část domu (byt č. 15) s částí přilehlého pozemku a ten následně prodal za stejných finančních podmínek oprávněné uživatelce bytu, tj. žalobkyni. Zároveň se ukládá žalované straně náhrada soudních výloh.“
Obvodní soud pro Prahu 6 (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 21. září 2009, č.j. 10 C 362/2009-10, zastavil řízení o určení neplatnosti předmětné kupní smlouvy a o uložení povinnosti žalovanému koupit (označený) byt a část pozemku, a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení zastavil z důvodu, že návrh nesměřuje vůči obci jako jednotce územní samosprávy, ale vůči Úřadu Městské části Praha 6, tedy účastníku, který nemá právní subjektivitu, tj. nemá způsobilost být účastníkem řízení. Jedná se o neodstranitelnou podmínku řízení. Rozhodl dále o vrácení soudního poplatku žalobkyni a o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) v záhlaví cit. usnesením výroky o zastavení řízení a o vrácení soudního poplatku žalobkyni potvrdil, výrok o náhradě nákladů řízení změnil tak, že žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. K přezkoumávanému výroku o zastavení řízení odvolací soud uvedl, že nejen z výslovného označení v žalobě, ale též z jejího obsahu je zřejmé, že žaloba směřovala proti Úřadu městské části Praha 6, nikoli proti této městské části. Odvolací soud se proto ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, že v daném případě žalovaný Úřad městské části Praha 6 nemá právní subjektivitu, a že označí-li žalobce jako žalovaného někoho, kdo způsobilost být účastníkem řízení nemá, jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně (dále již „dovolatelka“) dovolání, aniž by byla zastoupena advokátem.
Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 23. června 2010, č.j. 10 C 362/2009-25, které bylo dovolatelce doručeno dne 25. června 2010, vyzval dovolatelku, aby odstranila nedostatek povinného zastoupení a současně ji poučil o tom, že nebude-li této výzvě ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Uvedený soud současně poučil dovolatelku o možnosti požádat o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Dne 22. září 2010 bylo soudu prvního stupně (osobně) podáno „doplnění podání“ dovolatelky, z jehož obsahu lze dovodit, že dovolatelka mj. požádala, aby jí soud prvního stupně ustanovil zástupce (advokáta) pro dovolací řízení.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. ledna 2011, č.j. 10 C 362/2009-38, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 29. března 2011, č.j. 54 Co 110/2011-48, bylo rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudních poplatků dovolatelce, a dále o tom, že se jí „neustanovuje právní zástupce k ochraně jejích zájmů.“
Dne 4. května 2011 bylo soudu prvního stupně (osobně) podáno „doplnění dovolání“ dovolatelky, které v zastoupení dovolatelky učinil její (v záhlaví tohoto usnesení uvedený) advokát.
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“) konstatuje, že podle §241 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (který však může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy), jestliže sám nemá právnické vzdělání; je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná za ní osoba uvedená v §21 nebo §21a anebo v §21b o.s.ř., pokud má právnické vzdělání. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a, v §21b, anebo v §26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání. V tomto případě se jedná o úpravu tzv. povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §104 odst. 2 téhož zákona.
Požadavek povinného zastoupení platí jen pro podání dovolání, přičemž však tuto část dovolacího řízení je třeba chápat v širším smyslu tak, že zahrnuje nejen podání dovolání samotného, ale vztahuje se i k podání, kterým se dovolání doplňuje nebo omezuje, nebo podání, kterým se disponuje rozsahem dovolání, jeho důvody nebo dovolacím návrhem. Pokud dovolatel podá dovolání sám, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího ze zmíněného ustanovení, aby jeho zástupce učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není požadavku povinného zastoupení vyhověno (obdobně srovnej JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Zdeněk Krčmář, JUDr. Michal Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, 6. vydání, Praha 2003, II. díl, str. 1064 až 1065).
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky ; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Předně je třeba v daném případě vyloučit použití pravidla chování obsaženého v části poslední věty za středníkem cit. §241b odst. 3 o. s. ř. Je tomu tak z toho důvodu, že dovolatelka ve lhůtě, jež jí byla výše cit. usnesením soudu prvního stupně stanovena ke splnění podmínky zastoupení advokátem, žádost o ustanovení zástupce neučinila. Nejvyšší soud proto postupoval ve smyslu §241 odst. 3 části věty třetí před středníkem. Konstatované usnesení soudu prvního stupně, obsahující výzvu dovolatelce stran splnění podmínky povinného zastoupení advokátem ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, bylo dovolatelce doručeno dne 25. června 2010. V procesní situaci, kdy dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo dovolatelce doručeno dne 12. května 2010 a (soudcovská) lhůta k odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatelky v tomto dovolacím řízení podle shora cit. usnesení téhož soudu (marně) uplynula (desátým dnem ode dne doručení tohoto usnesení, tj.) dnem 5. července 2010, bylo nezbytné, aby dovolatelka buďto do uplynutí lhůty pro podání dovolání, tj. (v tomto případě) do 12. července 2010 splnila podmínku povinného zastoupení advokátem, anebo aby před uplynutím této lhůty požádala o ustanovení zástupce; dovolatelka však – jak je zřejmé z obsahu spisu – do uplynutí této lhůty byla procesně nečinná.
Doplní-li (ať již dovolatelem zvolený, či mu usnesením soudu ustanovený) právní zástupce dovolání až po uplynutí lhůty stanovené v §241b odst. 3 o. s. ř., není splněna podmínka povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení a dovolací řízení proto musí být pro nedostatek uvedené podmínky řízení zastaveno podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. srpna 2010, sp. zn. 26 Cdo 3917/2009, in www.nsoud.cz ).
Vzhledem k tomu, že právní zástupce (advokát) dovolatelky doplnil dovolání až podáním ze dne 4. května 2011, tedy po uplynutí lhůty stanovené v §241b odst. 3 o. s. ř., je třeba uzavřít, že v daném případě nebyla splněna podmínka povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení.
Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 věty druhé o. s. ř. zastavil.
Výrok o nákladech řízení je výrazem procesní situace, kdy dovolatelkou označený žalovaný účastník nemá právní subjektivitu, resp. nemá způsobilost být účastníkem řízení, a proto (jak ostatně správně uzavřel odvolací soud ve shora cit. usnesení) je již z povahy věci vyloučeno, aby za této procesní participace bylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení mezi těmito účastníky.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. srpna 2011
JUDr. Pavel V r c h a, v. r.
předseda senátu