ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.4333.2010.1
sp. zn. 30 Cdo 4333/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce S. d. K., se sídlem v K., zastoupeného Mgr. Tomášem Šetinou, advokátem Advokátní kanceláře Paroulek, Zrůstek, Lůdl v. o. s., se sídlem v Brně, Zeleného 13, proti žalovanému M. P. , zastoupenému JUDr. Janou Krčkovou, advokátkou se sídlem v Pozořicích, Na Městečku 247, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 4 C 286/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2010, č.j. 13 Co 171/2010-59, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Okresní soud Brno-venkov (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. ledna 2010, č.j. 4 C 286/2008-46, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 15. února 2010, č.j. 4 C 286/2008-48, zamítl žalobu žalobce, aby „darovací smlouva ze dne 9.6.2008 uzavřená mezi dárcem L. P. a žalovaným, kterou dárce bezplatně přenechává žalovanému id. 1 budovy č.e. 618 - garáž, v části obce K., na pozemku parcela č. 2262 a id. 1 pozemku parcela č. 2262 o výměře 18 m2 zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV č. 1654 pro k.ú. a obec K., okres Brno-venkov, byla vůči žalobci neúčinná“ , a zároveň rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. května 2010, č.j. 13 Co 171/2010-59, odmítl odvolání žalobce (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Výrok II. tohoto usnesení odvolacího soudu, týkající se povinnosti žalobce nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náklady odvolacího řízení, napadl žalobce dne 8. července 2010 podáním, nazvaným „odvolání“.
Poté, co byl žalobce vyzván soudem prvního stupně k upřesnění svého podání ze dne 8. července 2010 (zda se jedná o „odvolání“ nebo dovolání), vzal žalobce podáním ze dne 25. října 2010 své původní podání, které považuje za „odvolání“, zcela zpět.
Soud prvního stupně předložil spis k rozhodnutí Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“).
Odvolání je podle §201 o. s. ř. opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (tento předpoklad v dané věci splněn není, neboť krajský soud rozhodoval jako soud odvolací).
Oproti tomu pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li to zákonem připuštěno, dovoláním (§236 odst. 1 o. s. ř.), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§10a o. s. ř.).
Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, občanský soudní řád - k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí - neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že žalobce „odvolání“ přesto podal, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominul. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém „odvolání“, které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavit.
Přestože k rozhodování o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího není příslušný vrchní ani Nejvyšší soud a ani žádný jiný soud, je třeba dovodit, že k rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání, podaném proti rozhodnutí odvolacího soudu, je povolán Nejvyšší soud, a to zejména proto, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů a je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 85, roč. 2001).
Proto Nejvyšší soud z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívajícího v nedostatku funkční příslušnosti soudu, řízení o odvolání žalobce proti rozsudku krajského soudu vydanému v odvolacím řízení zastavil (§104 odst. 1, §243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení před dovolacím soudem bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. ledna 2011
JUDr. Pavel V r c h a, v. r.
předseda senátu