Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.03.2011, sp. zn. 32 Cdo 165/2011 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.165.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.165.2011.1
sp. zn. 32 Cdo 165/2011 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Home Credit Finance 1 B.V. , se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterodam, Nizozemské království, registrační číslo 34186048, proti žalovanému F. Š., o zaplacení částky 13.442,77 s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 C 113/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. května 2010, č. j. 47 Co 349/2008-45, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Brně v záhlaví označeným usnesením nevyhověl návrhu žalobkyně, podaném v průběhu řízení o odvolání proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2008, č. j. 46 C 113/2008-8 (kterým vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Chrudimi), aby na její místo vstoupila do řízení společnost PPF B1 B.V., se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX Amsterodam, Nizozemské království, registrační číslo 34192873 (dále jen „společnost“ - výrok I.). Odvolací soud dále změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že místní nepříslušnost Městského soudu v Brně se nevyslovuje a věc se nepostupuje Okresnímu soudu v Chrudimi (výrok II.). Výrok, jímž rozhodl o návrhu žalobkyně podle ustanovení §107a občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), odvolací soud odůvodnil tak, že v řízení nebylo prokázáno, že tvrzená právní skutečnost - smlouva o postoupení pohledávek - s níž právní předpisy spojují převod práva účastníka řízení, o něž v řízení jde, nastala. Zdůraznil, že soud je povinen návrhu vyhovět, jestliže se prokáže, že nastala tvrzená právní skutečnost, že se týká práva, o něž v řízení jde a že k ní došlo v průběhu řízení. Je-li touto právní skutečností smlouva o postoupení pohledávky, musí soud zkoumat, zda splňuje alespoň formální náležitosti požadované ustanovením §524 a násl. občanského zákoníku a kdy byla uzavřena. Žalobkyně proto byla povinna předložit soudu tvrzenou smlouvu o postoupení pohledávky k posouzení, zda jsou splněny uvedené předpoklady. Přiložila-li ke svému návrhu, doručenému soudu prvního stupně dne 21. října 2009, v němž uvedla, že pohledávka za žalovaným byla postoupena společnosti na základě smlouvy „Credit Card Receivables Transfer Agreement“ pouze „Prohlášení o postoupení pohledávek“ (dále jen „prohlášení“) ze dne 1. května 2009, které samo o sobě neprokazuje, zda a kdy nastala právní skutečnost, v důsledku níž na společnost přešlo právo, o něž v řízení jde, nelze návrhu vyhovět. Smlouvu o postoupení pohledávky nepředložila ani po výzvě soudu. Jinými důkazními prostředky než postupní smlouvou by bylo možno tvrzenou právní skutečnost prokazovat např. v případě neexistence listiny, ve které je taková smlouva zaznamenána. Tato situace však v posuzované věci nenastala. Proti výroku I. usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a namítajíc, že odvolací soud věc nesprávně posoudil, když rozhodl v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně s rozsudkem ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněným pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a s usnesením ze dne 1. října 2009, sp. zn. 22 Cdo 3015/2009. Podle názoru žalobkyně z uvedených rozhodnutí vyplývá, že otázka platnosti postupní smlouvy, resp. její existence, není pro rozhodnutí o návrhu podle ustanovení §107a o. s. ř. významná. Namítá, že předmětnou smlouvu o postoupení pohledávky již má k dispozici včetně českého překladu a přikládá ji přílohou, nepředpokládá však, že by žalovaný smlouvě porozuměl a zorientoval se v ní. Navíc smlouva se řídí právem Nizozemského království. Proto smluvní strany k zachycení své vůle postoupit konkrétní pohledávky signovaly prohlášení, které bylo soudu předloženo. Oznámení o postoupení pohledávky společnosti dovolatelka zaslala žalovanému na jeho poslední známou adresu, ze které se zásilka vrátila jako nedoručená. Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. S přihlédnutím k článku II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009. Žalobkyně je právnickou osobou - společností s ručením omezeným, založenou podle práva Nizozemského království. Z nizozemského obchodního rejstříku vedeného Obchodní a hospodářskou komorou pro Amsterodam dovolací soud zjistil, že žalobkyně byla dne 11. října 2010 zrušena na základě usnesení valné hromady a registrace žalobkyně byla k 11. lednu 2011 ukončena v souvislosti s ukončením likvidace, a to bez právního nástupce. Podle ustanovení článku 2:19, části 2.1. obecných ustanovení, hlavy II. nizozemského občanského zákoníku (Burgelijk Wetboek) ke zrušení právnické osoby dojde na základě usnesení valné hromady nebo, je-li společnost nadací, rozhodnutím správní rady, pokud stanovy nadace nestanoví něco jiného [§1 písm. a)]. Zrušení právnické osoby je oznámeno vlastníku veřejného rejstříku likvidátorem, je-li, jinak správní radou, nastala-li situace podle ustanovení §1 písm. a), b) a d) [§3 první odrážka]. Dojde-li k likvidaci majetku právnické osoby, zanikne ke dni ukončení likvidace. Likvidátor nebo konkurzní likvidátor oznámí zánik společnosti vlastníku „veřejného registru“ (§6). Podle ustanovení §107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5 věta první). Podle ustanovení §243c o. s. ř. pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení §92 a §95 až §99 a §107a o. s. ř. však pro řízení u dovolacího soudu neplatí. Protože žalobkyně ztratila ukončením registrace v obchodním rejstříku vedeném Obchodní a hospodářskou komorou pro Amsterodam způsobilost mít práva a povinnosti a rovněž způsobilost být účastníkem řízení, a to bez právního nástupce, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c a §107 odst. 5 věty první o. s. ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když dovolací řízení bylo zastaveno, přičemž po zániku žalobkyně zde není subjekt, vůči němuž by bylo možné o náhradě těchto nákladů rozhodnout. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. března 2011 JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/29/2011
Spisová značka:32 Cdo 165/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.165.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Způsobilost být účastníkem řízení
Dotčené předpisy:§107 odst. 5 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25