ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.2123.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 2123/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně REMIGAS a. s. , se sídlem v Praze 2, Korunní 313/13, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25633082, zastoupené JUDr. Josefem Havlůjem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Staropramenná 17, proti žalované Rekomont, a. s., se sídlem v Praze 9 - Hloubětíně, Kbelská 581, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 00499838, zastoupené JUDr. Václavem Blovským, advokátem, se sídlem v Praze 2, Sokolská třída 60, o zaplacení částky 2.113.833,80 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 18 Cm 18/2001, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. září 2009, č. j. 1 Cmo 432/2008-276, takto:
I. Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. září 2009, č. j. 1 Cmo 432/2008-276, se zamítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 48.108,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta JUDr. Václava Blovského, se sídlem v Praze 2, Sokolská třída 60.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil v pořadí druhý rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. června 2008, č. j. 18 Cm 18/2001-239, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 2.113.833,80 Kč jako sjednané ceny díla.
Odvolací soud poté, co zopakoval dokazování smlouvou o dílo, její přílohou č. 3 a zápisem o odevzdání a převzetí díla ze dne 25. dubna 2001, vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, podle něhož účastníci uzavřeli dne 27. února 2001 smlouvu o dílo, jíž se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou bezodstávkové uzavření vysokotlakého plynovodu technologií Williamson a žalovaná se zavázala za zhotovené dílo zaplatit cenu ve výši 2.222.000,- Kč bez DPH. Bylo ujednáno, že za okamžik předání díla se považuje podpis zápisu o předání a převzetí díla a že žalovaná je oprávněna odmítnout převzetí díla, pokud nebylo provedeno řádně . Technologie Williamson slouží k tomu, aby na stávající plynovodní síti mohly být provedeny práce (odbočka, napojení nového plynovodu), aniž by byl stávající plynovod odstaven z provozu. Po osazení speciálních přírub a tvarovek se stávající plynovod na dvou místech navrtá a uzavře tzv. stopply (těsnícím zařízením s gumovou manžetou) a přepravovaný plyn pak proudí takto zřízenou odbočkou. Po provedení prací na takto uzavřené části stávajícího potrubí se stopply odstraní a specielní tvarovky zaslepí. Dne 20. dubna 2001 byly osazeny tzv. stopply a žalovaná zahájila odřezávání stávajícího plynovodu. Při něm došlo k provalení stoplovací manžety a následnému úniku plynu, spojenému se vznikem havarijní situace. V důsledku toho musely být uzavřeny uzávěry stávajícího plynovodu a provedeno jeho odtlakování. Poté, co byl plynovod takto odstaven, mohla žalovaná realizovat dílo, které se zavázala dodat provozovateli plynovodu Pražské plynárenské, a. s., dokončit řezání vysokotlakého potrubí a následně jeho zaslepení. Žalobkyní pořízený zápis o předání a převzetí díla datovaný dnem 25. dubna 2001 žalovaná odmítla podepsat a posléze písemně (dopisem ze dne 10. září 2001) sdělila důvody, totiž že předmět smlouvy nebyl splněn, neboť musela vlastní propoje provést při klasické odstávce stávajícího plynovodu.
Odvolací soud dospěl - na rozdíl od soudu prvního stupně - k závěru, že nejde o dílo provedené s vadami. Zdůraznil, že podle ustanovení §560 odst. 1 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě, v tomto případě však výsledek díla určený smlouvou nenastal vůbec, neboť žalovaná spolu s provozovatelem museli k odstávce plynovodu přistoupit. Účinky řádného provedení díla jako prvního předpokladu pro existenci uplatněného nároku tu tedy nejsou. Realizace technologie Williamson tu pro žalovanou neměla žádný hospodářský význam a byla zbytečná a není též důležité, že bezodstávková metoda byla po určité krátké období funkční, když se k odstávce nakonec stejně muselo přistoupit. Odvolací soud vyjádřil názor, že za provedení díla zhotovitel odpovídá objektivně, nejsou tudíž případné poukazy žalobkyně na vyšší moc. Závěrem odvolací soud dovodil, že i kdyby bylo možno otázku, zda lze dílo pokládat za provedené, posoudit jinak, nebylo by možno přiznat uplatněný nárok z toho důvodu, že nenastala splatnost ceny díla. Poukázal na to, že podle smlouvy o dílo se dílo považuje za dokončené okamžikem podpisu zápisu o předání a převzetí díla a že objednatel je oprávněn odmítnout převzetí díla, pokud není provedeno řádně. Žalovaná zápis o předání díla nepodepsala a sdělila i důvody, vycházející z citovaného smluvního ujednání.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v celém rozsahu dovoláním, odkazujíc co do přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a co do důvodů na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř.
Dovolatelka především namítla, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o. s. ř.), jestliže odvolací soud přijal závěr, že nenastala splatnost ceny díla. Podle jejího mínění bylo spolehlivě zjištěno, že dílo bylo včas a řádně převzato; revizní technik provedl revizi díla a na základě jeho bezvadnosti dal souhlas k zahájení řezacích prací a objednatel řezací práce z větší části dokončil před únikem plynu. Žalovaná předávací protokol nepodepsala účelově, s cílem nezaplatit cenu díla; takové jednání je výkonem práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a nepožívá právní ochrany. Pokud odvolací soud takovému výkonu práva právní ochranu poskytl, je jeho rozhodnutí v rozporu s ustanovením §265 obch. zák. Dovolatelka má též za to, že tímto postupem odvolacího soudu byla zkrácena na svých procesních právech, neboť jí byla odňata možnost uplatnit námitky proti tomuto závěru a navrhnout k nim důkazy, případně se proti němu odvolat; v tom dovolatelka spatřuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.].
Nesprávné právní posouzení odvolacího soudu [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] dovolatelka spatřuje v závěru, že výsledek díla určený smlouvou vůbec nenastal. Vytkla odvolacímu soudu, že nepřihlédl k jejím tvrzením a označeným důkazům o tom, že technologie Williamson obsahuje nejen vlastní technologii odstávky, ale i přizpůsobené projektové řešení celé přeložky, to znamená, že vlastnímu navaření potrubí předchází soubor činností, bez nichž tuto technologii nebylo možno použít. Argumentovala, že její činnost podle smlouvy byla ukončena uzavřením potrubí a povolením Pražské plynárenské, a. s., k zahájení řezání potrubí, práce byly dokončeny tak, jak přepokládalo systémové řešení bezodstávkové technologie a dílo bylo tedy provedeno kompletně a řádně dle odsouhlasených technologických postupů. Žalovaná nepoužila žádné jiné řešení a celé dílo hlavnímu investorovi Pražské plynárenské, a. s., předala i s materiály trvale zabudovanými ve stavbě, které přímo souvisely s bezodstávkouvou technologií (tvarovky, návarky a uzavírky), a s doklady k nim.
Dovolatelka vytkla soudům nižších stupňů, že dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním též v tom ohledu, že nedošlo k výbuchu a že dílo jí provedené mělo pro žalovanou význam, neboť k zahájení řezacích prací došlo a komponenty použité při bezodstávkové technologii se staly součástí díla, jak vyplývá ze znaleckého posudku.
Závěrem dovolatelka shrnula, že dílo bylo řádně ukončeno a předáno, jeho provedení odpovídalo výsledku určenému ve smlouvě a netrpělo tedy žádnou neodstranitelnou vadou. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto. Zdůraznila, že dovolání vychází z chybného vnímání předmětu díla jako zhotovení věci krátkodobě využitelné, jako dočasné montáže technologie Williamson na stávající plynovodní potrubí. Argumentovala, že sjednané dílo je třeba chápat jako činnost, kterou jí měla žalobkyně umožnit napojení další větve na stávající plynovod tak, aby nemuselo dojít k odstávce plynu, a dočasná úprava stávajícího plynovodu touto technologií měla beozodstávkové napojení umožnit. V důsledku uvolnění gumové manžety uzávěru – stopplu (v nesprávně zvolené velikosti) a následnému průniku plynu však bylo nutno přistoupit k odstávce plynu, po níž žalovaná dokončila výřez na plynovodu a napojila v tomto místě další plynovod. K bezodstávkovému napojení tedy nedošlo a dílo nebylo provedeno.
Napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno po 1. červenci 2009, kdy nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb., Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto vzhledem k bodům 1 a 12 přechodných ustanovení v článku II uvedeného zákona dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu ve lhůtě stanovené v §240 odst. 1 o. s. ř. oprávněnou osobou (účastníkem řízení), řádně zastoupenou advokátem, jímž bylo dovolání též sepsáno (§241 odst. 1, 4 o. s. ř.), se Nejvyšší soud zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v této věci přípustné. Dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v předchozím rozsudku ze dne 27. února 2003, č. j. 18 Cm 18/2001-57, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Dovolání je tudíž přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto přezkoumal napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsa přitom v zásadě vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně toho, jak je dovolatelka obsahově vymezila (§242 odst. 3 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
Podle ustanovení §548 odst. 1 obch. zák. objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.
Podle ustanovení §554 obch. zák. zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem (odstavec 1, věta první). Požádá-li o to kterákoli strana, sepíše se o předání předmětu díla zápis, který podepíší obě strany (odstavec 6).
Ustanovení §548 odst. 1 obch. zák. je ustanovením dispozitivním (srov. §236 odst. 2 obch. zák.), uplatní se tedy pouze v případě, že strany nesjednají jinak. Sama aplikace tohoto ustanovení odvolacím soudem nebyla dovoláním zpochybněna, nepodléhá tedy dovolacímu přezkumu a Nejvyšší soud proto z tohoto ustanovení při přezkumu napadeného rozhodnutí vychází.
Ve druhé větě ustanovení §548 odst. 1 obch. zák. je stanoven předpoklad vzniku nároku na zaplacení ceny díla tak, že tento nárok vzniká provedením díla. Z ustanovení §554 obch. zák. pak vyplývá, že dílo je provedeno, je-li řádně ukončeno a je-li jeho předmět předán objednateli.
Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že žalobkyni nárok na zaplacení díla nevznikl, neboť dílo nebylo řádně ukončeno a žalovaná jeho předmět nepřevzala.
Pro posouzení správnosti závěru o tom, že dílo nebylo řádně ukončeno, je klíčové zodpovězení otázky, zda obstojí - z pohledu uplatněných dovolacích námitek - závěr odvolacího soudu o tom, co bylo předmětem díla. Spočíval-li podle smlouvy o dílo závazek žalobkyně v bezodstávkovém uzavření vysokotlakého plynovodu technologií Williamson, pak tu – vzhledem k dovoláním nezpochybněným skutkovým zjištěním o účelu a podstatě této metody – nelze odvolacímu soudu vytknout chybu v posouzení, dovodil-li, že sjednaným dílem nebyla toliko samotná instalace speciálního technického zařízení, určeného pro aplikaci této technologie, na stávající plynovodní potrubí, nýbrž též (a to především, neboť samotné technické zařízení bylo jen prostředkem) funkce, provoz tohoto zařízení – uzavření vysokotlakého plynovodu umožňující provést na něm zamýšlené práce bez přerušení jeho provozu (bez odstávky). Neobstojí tedy argumentace dovolatelky, že její činnost podle smlouvy byla ukončena uzavřením potrubí a povolením k zahájení jeho řezání.
Jestliže podle dovoláním nezpochybněných skutkových zjištění soudů nižších stupňů byl (musel být) v důsledku závady na stoplovací manžetě, tedy z důvodů spočívajících v zařízení dodaném žalobkyní, plynovod odstaven a práce tak byly žalovanou provedeny (jak uvedeno v žalobě), popřípadě dokončeny za odstávky plynovodu, tj. za stavu, kdy plynovod byl mimo provoz, uzavřen a odtlakován, pak je správný též závěr odvolacího soudu, že dílo nebylo ukončeno. Je přitom bez významu, v jakém ohledu byla manžeta těsnění vadná a zda vada byla způsobena pochybením dovolatelky (popř. jejího subdodavatele, jak tvrdila v žalobě) či v důsledku vyšší moci, je též bez významu, jaké činnosti žalobkyně v rámci provádění díla vykonala (jaká opatření uskutečnila a jaká technická zařízení pro účely bezodstávkového uzavření instalovala), a rovněž je bez významu, zda a jakou část prací na vysokotlakém plynovodu stačila žalovaná provést za odstávky (před havárií, pro niž musel být plynovod odstaven).
Nebylo-li dílo ukončeno, pak tato skutečnost sama o sobě opodstatňuje závěr, že žalobkyni nárok na zaplacení ceny díla nevznikl (srov. shodně např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2006, sp. zn. 29 Odo 1119/2003, a ze dne 15. října 2008, sp. zn. 32 Cdo 14/2008, oba in www.nsoud.cz ).
Správný je ostatně též závěr, jenž odvolací soud učinil pro úplnost, podpůrně, totiž že předmět díla nebyl předán. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyložil, že je-li sjednáno předání a převzetí díla ve formě zápisu, pak existence (pořízení) takového zápisu (protokolu) je podmínkou předání a převzetí díla, a pokud zápis pořízen nebyl, resp. nebyl objednatelem podepsán (jak se stalo v souzené věci), není možno považovat dílo za předané, a to bez zřetele na to, zda objednatel předal dílo svému odběrateli či zda bylo dílo zkolaudováno. Zhotovitel se může v takovém případě po objednateli domáhat pouze převzetí díla, nikoliv však zaplacení jeho ceny, ledaže smlouva o dílo stanoví jinak (srov. např. rozsudek ze dne 31. března 2009, sp. zn. 23 Odo 1724/2006, in www.nsoud.cz , a rozsudek ze dne 22. dubna 2009, sp. zn. 23 Cdo 799/2009, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 7202, svazek CD-10/2009).
Neobstojí ani argumentace dovolatelky ustanovením §265 obch. zák.; není zřejmé, v čem by měl spočívat rozpor postupu žalované s pravidly poctivého obchodního styku, jestliže - za zjištěných okolností - realizovala své oprávnění založené smlouvou o dílo a odmítla dílo převzít.
Důvodnost nelze přiznat ani námitce dovolatelky, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo pro ni překvapivé. Žalovaná podle obsahu spisu od samého počátku řízení (srov. již vyjádření k žalobě ze dne 25. ledna 2002) stavěla svou procesní obranu na argumentu, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení ceny díla, neboť dílo ve sjednaném rozsahu neprovedla, a k podpoře svého stanoviska tvrdila ty skutečnosti, na nichž je založeno napadené rozhodnutí. K této otázce se pak – logicky – ve své polemice s argumentací žalované upínala též žalobkyně (srov. již její podání ze dne 25. února 2002). Nemohla být tedy rozhodnutím odvolacího soudu zaskočena, nehledě na to, že ani v dovolání neuvádí nic, co by neuvedla již v řízení před soudy nižších stupňů a co by mohlo změnit pohled na věc. Právní posouzení, na němž spočívá napadené rozhodnutí, se od právních závěrů soudu prvního stupně liší pouze v tom ohledu, že odvolací soud správně dovodil, že nebylo-li dílo provedeno, nelze dospět k závěru, že bylo provedeno vadně (neboť obsah závazku se podle ustanovení §324 odst. 3 obch. zák. nemohl změnit způsobem, který odpovídá nárokům z vadného plnění, srov. shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2007, sp. zn. 32 Odo 1250/2005, in www.nsoud.cz ).
Skutková otázka, zda byl havarijní únik plynu provázen výbuchem či nikoliv, je v souzené věci bez právního významu; není sporu mezi stranami, že plynovod musel být odstaven. Stejně tak, jak bylo vysvětleno již v jiné souvislosti, je bez významu pro posouzení vzniku nároku na zaplacení ceny díla, zda nedokončené dílo mělo pro žalovanou i tak určitý hospodářský význam.
Protože z hlediska uplatněných dovolacích důvodů je rozsudek odvolacího soudu správný a dovoláním neuplatněné vady řízení, k nimž u přípustného dovolání dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. §242 odst. 3 větu druhou o. s. ř.), se ze spisu nepodávají, Nejvyšší soud bez jednání (§243 odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř. zamítl.
Žalovaná, která byla v dovolacím řízení zcela úspěšná, má podle ustanovení §142 odst. 1 ve spojení s §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. vůči neúspěšné dovolatelce právo na náhradu nákladů, které v dovolacím řízení vynaložila a které spočívají v odměně jejího advokáta za zastupování a v jeho hotových výdajích (§137 odst. 1, 3 o. s. ř.). Advokát žalované učinil v dovolacím řízení jeden úkon právní služby – vyjádřil se k dovolání. Vzhledem k ustanovení §10 odst. 3 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se odměna advokáta určuje podle ustanovení §3 odst. 1 bod 5 ve spojení s §16 odst. 2 a §18 odst. 1 věty první uvedené vyhlášky a činí 39.790,- Kč. Advokátovi dále náleží paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů . K odměně a hotovým výlohám v celkové výši 40.090,- Kč je třeba připočíst částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 20%, tj. částku 8.018,- Kč, kterou bude advokát jako plátce této daně povinen z odměny a z náhrad odvést a která podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. rovněž patří k nákladům řízení. Celkovou náhradu ve výši 48.108,- Kč je dovolatelka povinna žalované zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované (§243c odst. 1 ve spojení s §149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně 13. prosince 2011
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu