ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.3292.2011.1
sp. zn. 32 Cdo 3292/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Český inkasní kapitál, a. s., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Václavské nám. 808/66, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27646751, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, proti žalované Z. P., o zaplacení částky 25.598,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 53 C 601/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2009, č. j. 22 Co 541/2008-60, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. února 2008, č. j. 53 C 601/2007-31, ve výroku pod bodem II přisuzujícím žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 29,2% ročně z částky 25.598,30 Kč od 10. června 2007 do 25. ledna 2008, ve výroku o nákladech řízení pod bodem III jej změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně proti výrokům o nákladech řízení, včetně soudního poplatku, žalovaná brojila podáním, doručeným soudu prvního stupně dne 30. června 2009 a označeným jako odvolání.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu odvolání podat nelze; podle ustanovení §201 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) je odvolání opravným prostředkem pouze proti rozhodnutím soudů vydaným v řízení v prvním stupni. Opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu je podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovolání. Nejvyšší soud podání žalované z tohoto důvodu a též podle jeho obsahu (žalovaná žádá „o prověření nejvyššího soudu“) posoudil jako dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jen pokud to zákon připouští.
Jak Nejvyšší soud vysvětlil již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovolání proti výrokům rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez ohledu na to, zda jde o rozhodnutí měnící nebo potvrzující. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997, pod číslem 88) a z ustanovení §167 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že výrok o náhradě nákladů řízení má povahu usnesení i tehdy, je-li součástí rozsudku. Přípustnost dovolání proti takovému výroku je proto třeba zkoumat samostatně, podle ustanovení §§238 až 239 o. s. ř. upravujících přípustnost dovolání proti usnesením odvolacího soudu, jež nejsou rozhodnutím ve věci samé. Rozhodnutí, proti nimž je dovolání přípustné, jsou v těchto ustanoveních vypočtena taxativně (vyčerpávajícím způsobem) a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi nimi uvedeno není.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 věta první ve spojení s §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Pro úplnost je na místě dodat, že v souzené věci nebyla splněna podmínka dovolacího řízení stanovená v §241 odst. 1, 3 o. s. ř. a spočívající v tom, že dovolatel musí být zastoupen advokátem, kterým musí být dovolání též sepsáno. Protože však dovolání není přípustné, není nesplnění podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení dovolacího řízení (srov. §241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.; žalobkyni, která by měla na jejich náhradu právo, podle obsahu spisu takové náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. října 2011
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu