ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.401.2011.1
sp. zn. 32 Cdo 401/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Generali Pojišťovna a.s. , se sídlem v Praze 2, Bělehradská 132, identifikační číslo osoby 61859869, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, proti žalované TEMPLUM-společenské hry s.r.o. , se sídlem v Praze 5, Radlická 49, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25776941, o 13 259 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 468/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. dubna 2010, č. j. 23 Co 92/2010-150, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. května 2009, č. j. 31 C 468/2008-83, kterým bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni 13 259 Kč s příslušenstvím, úrok z prodlení ve výši 1 153 Kč a náhradu nákladů řízení (výrok I.), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.), není přípustné.
Podle ustanovení §236 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Za situace, kdy dovoláním dotčeným prvním výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodováno ve věci samé o peněžitém plnění ve výši 13 259 Kč s příslušenstvím, jedná se ve smyslu §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o věc (jak ostatně odvolací soud účastníky řízení v napadeném rozsudku správně poučil), u níž není dovolání přípustné.
Je třeba uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto podané dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl pro nepřípustnost [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
Žalovaná nesplňovala podmínku povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), vzhledem k ustanovení §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. dubna 2011
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu