ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.4191.2011.1
sp. zn. 32 Cdo 4191/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Banky Bohemia, a. s. - v likvidaci , se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 7, identifikační číslo osoby 15 26 89 51, proti žalované CALLISTO-WOOD, spol. s r. o. v likvidaci , se sídlem v Praze 6, Drnovská 14/194, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 16 19 15 36, o zaplacení částky 6,881.411,68 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Cm 91/1996, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2009, č. j. 9 Cmo 85/2009-185, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. prosince 2008, č. j. 44 Cm 91/1996-171, zamítl návrh Mgr. L. M., na vstup do řízení na straně žalobkyně.
Vrchní soud v Praze k odvolání žalované a Mgr. L. M. v záhlaví označeným usnesením odvolání žalované s odkazem na ustanovení §218a větu první a §208 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odmítl (první výrok) a usnesení soudu prvního stupně k odvolání Mgr. L. M. změnil tak, že se rozhodnutí nevydává (druhý výrok).
Odvolací soud uvedl, že návrh na vstup nového účastníka do řízení na místo žalobce podle ustanovení §107a o. s. ř. může podat toliko žalobce, nikoliv snad uvažovaný nový účastník. V daném případě obsahem spisu není žádný, byť nezpůsobilý návrh Mgr. L. M. (navrhovaného nového účastníka) podle ustanovení §107a o. s. ř. Nebyl-li takový návrh podán, nemělo být o něm rozhodováno. Návrh na vstup nového účastníka do řízení však nebyl podán ani žalobkyní. Nebyla tak splněna jedna ze zákonných podmínek pro rozhodování podle ustanovení §107a o. s. ř.
Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, majíc za to, že dovolání je přípustné, když odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil.
Dovolatelka vyjadřuje přesvědčení, že odvolací soud nesprávně vyhodnotil skutková zjištění a extrémně pozitivisticky přistoupil k interpretaci práva, především při hodnocení návrhu žalobkyně na rozhodnutí o procesním nástupnictví. Odvolací soud neaplikoval ustanovení §107 o. s. ř., přestože v odůvodnění naznačuje takovou procesní situaci, která by aplikaci tohoto ustanovení vyžadovala. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje za překvapivé, neboť je opřeno o zcela jiné důvody než rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž bylo účastníkům v rozporu se základními právy znemožněno uvádět před soudem relevantní tvrzení a navrhovat důkazy. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř.; není však důvodné.
Podle ustanovení §107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Z výše citovaného ustanovení je nepochybné, že návrh na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka je oprávněn učinit pouze žalobce jako účastník řízení. Přitom není vyloučeno, aby v případě, kdy v průběhu řízení dojde postupně k vícenásobné sukcesi (jak v dané věci tvrdí Mgr. L. M.), dosavadní žalobce navrhl, aby do řízení vstoupil poslední z nepřetržité řady nabyvatelů práva, o něž v řízení jde. Osoba, jejíž vstup do řízení je navržen, se stává účastníkem řízení až právní mocí usnesení, kterým soud návrhu podle §107a o. s. ř. vyhověl (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 64/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2004, sp. zn. 21 Cdo 1105/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2004, pod poř. č. 190 nebo usnesení ze dne 11. ledna 2006, sp. zn. 20 Cdo 1169/2005, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Závěr odvolacího soudu je tak v souladu s judikaturou dovolacího soudu.
Opodstatněnou Nejvyšší soud neshledává ani výhradu, že rozhodnutí odvolacího soudu je překvapivé, neboť shodně jako soud prvního stupně se i odvolací soud zabýval posouzením zákonných předpokladů, za nichž lze návrhu podle ustanovení §107a o. s. ř. vyhovět.
Námitkou, že odvolací soud neaplikoval ustanovení §107 o. s. ř., přestože v odůvodnění jeho rozhodnutí je naznačena taková procesní situace, se dovolací soud nezabýval, protože dovolatelka tuto námitku nijak nespecifikovala.
Protože se dovolatelce správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, protože nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. prosince 2011
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu