ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.4973.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 4973/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Český inkasní kapitál, a. s. , se sídlem v Praze 1, Nové Město, Václavské nám. 808/66, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27 64 67 51, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, PSČ 140 00, proti žalované J. Ch., o zaplacení částky 67.815,24 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 53 C 433/2008, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. prosince 2009, č. j. 58 Co 324/2009-66, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 5. května 2009, č. j. 53 C 433/2008-49, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl o lhůtě k plnění částky přisouzené rozsudkem téhož soudu ze dne 12. listopadu 2008, č. j. 53 C 433/2008-25, změnil je v části týkající se náhrady nákladů řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, namítajíc, že měsíční splátky ve výši 2.000,- Kč nemůže zaplatit vzhledem ke své tíživé finanční situaci. Dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodl „o odložení výše úvěru než si najde zaměstnání“.
S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně v části, týkající se lhůty k plnění přisouzené částky, a změnil je ve výroku o náhradě nákladech řízení, rozhodnutím ve věci samé není.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. ledna 2011
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu