Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.08.2011, sp. zn. 33 Cdo 1087/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.1087.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.1087.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 1087/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce K. H., zastoupeného Mgr. Radkou Nesvadbovou, advokátkou se sídlem Pardubice, Nám. Republiky 53, proti žalované GEMATEX s. r. o. se sídlem Sezemice, Pardubická 717, zastoupené JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem Hradec Králové, Orlická 163, o zaplacení částky 4,343.951,64 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 7 C 7/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 11. srpna 2009, č. j. 23 Co 138/2009-170, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 12.360,- Kč k rukám Mgr. Radky Nesvadbové, advokátky se sídlem Pardubice, Nám. Republiky 53. Odůvodnění: Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 11. srpna 2009, č. j. 23 Co 138/2009-170, jímž byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 30. května 2008, č. j. 7 C 7/2007-135, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění - dále jeno. s. ř.“, a nebylo shledáno přípustným podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží. Z obsahového vylíčení dovolacích námitek vyplývá, že žalovaná nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) při rozhodování věci vycházel, jestliže namítá, že žádné peníze předány nebyly, že vůle účastníků k uzavření smlouvy o půjčce nesměřovala a že neexistuje písemné ujednání. Podstatou těchto námitek, stejně jako výhrady k interpretaci svědecké výpovědi J. K. soudem, jsou výlučně výtky týkající se nedostatečně a nekvalitně zjištěného skutkového stavu věci, případně vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění. Žalovaná tak ve skutečnosti uplatnila dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jenž není způsobilý přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. založit. Byť žalovaná poukazuje na to, že se soudy nezabývaly její námitkou „ohledně aplikace jiného než tuzemského práva“ na právní vztah účastníků, žádné konkrétní výhrady k tomu, že odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) danou věc posuzoval podle českého práva, v dovolání nevznáší. Dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. tak ve skutečnosti neuplatnila. Navíc se z obsahu spisu podává, že žalovaná v podání ze dne 21. 3. 2008 (závěrečný návrh) naopak projevila právní názor, že na daný případ je třeba aplikovat české právo. Odvolací soud se sice v napadeném rozhodnutí výslovně nevyjádřil k otázce, které právo je v dané věci (s cizím prvkem) rozhodné, protože však účastníci netvrdili (tím méně prokázali), že by si ve smlouvách rozhodné právo zvolili, nepochybil, jestliže právní vztah účastníků ze smluv o půjčce posuzoval podle právního řádu České republiky (§10 odst. 1 a 3 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v rozhodném znění). Vzhledem k řečenému dovolací soud dovolání odmítl (§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c/ o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 5. ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 30. srpna 2011 JUDr. Blanka Moudrá, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/30/2011
Spisová značka:33 Cdo 1087/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.1087.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
§241a odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25