ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.1754.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 1754/2011
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Správy služeb hlavního města Prahy příspěvkové organizace se sídlem v Praze 8, Kundratka 1951/19, identifikační číslo 70889660, zastoupené JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 10, Dykova 17, proti žalovanému J. T. , zastoupenému JUDr. Koljou Kubíčkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Urbánkova 3360/47, o zaplacení 114.850,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 6 C 83/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2010, č. j. 22 Co 321/2010-104, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2010, č. j. 22 Co 321/2010-104, a rozsudek Okresního soudu Praha - východ ze dne 30. března 2010, č. j. 6 C 83/2009-57, ve znění opravného usnesení ze dne 18. května 2010, č. j. 6 C 83/2009-68, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu Praha - východ k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha - východ rozsudkem ze dne 30. března 2010, č. j. 6 C 83/2009-57, ve znění opravného usnesení ze dne 18. května 2010, č. j. 6 C 83/2009-68, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 114.850,- Kč spolu s blíže specifikovaným příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. listopadu 2010, č. j. 22 Co 321/2010-104, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Oba soudy vycházely ze zjištění, že městská část Praha 3 jako silniční správní úřad vydala dne 5. 4. 2006 rozhodnutí č. j. ÚMČ P3 030082/2006 o povolení k označení místních komunikací, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel za účelem provedení komplexní údržby komunikací v termínu od 20. 4. 2006 do 12. 10. 2006. Dne 22. 9. 2006 bylo na odstavné parkoviště určené ke střežení odtažených automobilů odtaženo vozidlo žalovaného tovární značky Škoda Felicia, reg. zn. 2S9 83-66; o odtahu byl sepsán protokol č. 087129. Cena tohoto odtahu byla stanovena podle nařízení hlavního města Prahy č. 13/2001 částkou 1.300,- Kč, dále bylo účtováno parkovné za první den ve výši 150,- Kč a za další dny ve výši 200,- Kč denně. Zmíněné motorové vozidlo se dne 22. 9. 2006 nacházelo na místní komunikaci na N. J. z L. přesto, že byla tato komunikace ve lhůtě stanoveném příslušným právním předpisem označena příslušnou přenosnou dopravní značkou obsahující datum a hodinu dočasného omezení (dne 22. 9. 2006 od 7:00 do 14:00). Oba soudy na základě těchto zjištění dospěly k závěru, že byly naplněny všechny podmínky uvedené v §19 odst. 5 a odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, opravňující žalobkyni k odtažení vozidla žalovaného. Uzavřely, že žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení žalované částky.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Vytýká odvolacímu soudu, že vyřešil právní otázku dočasného odstranění vozidla rozdílně, než bylo v typově obdobném případě judikováno dne 12. 9. 2010 Nejvyšším soudem ve věci sp. zn. 21 Cdo 4546/2009. Navíc prosazuje názor, že požadavek žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy. Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně navrhla dovolání žalobce odmítnout, neboť má za to, že není zásadně právně významné. Obsáhle přitom polemizuje se závěry vyjádřenými v dovolání zmiňovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. k tomu oprávněným subjektem řádně zastoupeným advokátem (§241 odst. 1, 4 o. s. ř.), se zabýval nejdříve přípustností tohoto dovolání. Dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí, jímž byl ve věci samé potvrzen v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně, má po právní stránce zásadní význam, neboť dovoláním zpochybněná otázka dočasného odstranění vozidla v režimu ustanovení §19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v něm byla vyřešena v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Dovolání je proto podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. přípustné.
V rozsudku ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4546/2009, Nejvyšší soud v typově obdobném případě uzavřel, že je-li vlastníkem místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice v souladu s ustanovením §19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, odstraněno silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice (nepřevzal-li poté vozidlo jeho provozovatel) po odpadnutí důvodu veřejného zájmu, pro který byla místní komunikace nebo průjezdní úsek silnice označena dočasně dopravní značkou zákazu státní silničních vozidel, povinen vrátit odtažené vozidlo zpět na místo, odkud bylo odtaženo. Neučiní-li tak, nejenže nepřípustně zasahuje do vlastnických práv majitele vozidla, ale zbytečně vytváří náklady spojené s parkováním vozidla na střeženém parkovišti, které nemohou být přičítány k tíži majitele (provozovatele) vozidla. Výše formulované závěry obstály i v rovině ústavněprávní (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 612/2011). Od vysloveného závěru nemá dovolací soud důvod se odchylovat ani v posuzované věci.
Lze uzavřít, že právní posouzení věci odvolacím soudem ve světle závěrů, které Nejvyšší soud přijal ve svém shora citovaném rozhodnutí, neobstojí; dovolací soud proto napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil, a jelikož důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil rovněž tento rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem, odst. 3 věta druhá o. s. ř.)
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. prosince 2011
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.
předsedkyně senátu