ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.124.2011.1
sp. zn. 4 Nd 124/2011-78
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobkyně: N. S. , proti žalované: P. K., zastoupené JUDr. Olgou Štefanikovou, advokátkou se sídlem Pontassievská 16, Znojmo, o stanovení výživného pro zletilou dceru, vedeno u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 C 2/2010, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 C 2/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Chrudimi .
Odůvodnění:
Okresní soud ve Znojmě předložil podle §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalované, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 4 C 2/2010, byla přikázána Okresnímu soudu v Chrudimi.
Žalovaná návrh odůvodnila tím, že je t. č. rizikově těhotná s termínem porodu 7. 4. 2011 s tím, že nyní je adresou jejího trvalého pobytu Hrochův Týnec. Po porodu se bude osobně starat o své novorozené dítě, se kterým nemůže cestovat na jednání soudu přes polovinu republiky. Proto žádá, aby byla věc delegována Okresnímu soudu v Chrudimi.
Žalobkyně využila svého práva a k návrhu se vyjádřila tak, že s navrhovaným postupem nesouhlasí a návrh žalované hodnotí jako výmluvu a protahování. Situaci žalované chápe, nicméně na žalobkyni taky nikdo nebral ohledy a i ona musela absolvovat cestu z Ústí nad Labem do Znojma, i když to pro ni bylo jako pro studentku značně finančně náročné.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu ve Znojmě a Okresnímu soudu v Chrudimi, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Chrudimi z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V projednávaném případě žalovaná svůj návrh na delegaci věci Okresnímu soudu v Chrudimi odůvodňuje rizikovým těhotenstvím, následnou péčí o novorozence a vzdáleností, kterou by bylo třeba s novorozencem urazit z místa kde t. č. bydlí, do Znojma, tedy sídla stávajícího soudu. Podle Nejvyššího soudu však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Okolnost uváděná žalovanou, tedy péče o novorozence, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod pro přikázání věci. K dalším skutečnostem uváděným žalovanou je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, a musí tak překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. V daném případě tedy ani jedna ze žalovanou uvedených okolností není způsobilá odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady. Skutečnost, že žalovaná je nucena se starat o své novorozené dítě, přičemž v mezidobí změnila místo svého bydliště a proto chce, aby věc byla projednána před soudem, v jehož obvodu se její současné bydliště nachází, dostatečně neprokazuje, že projednání věci jiným soudem než doposud příslušným, povede k rychlejšímu a hospodárnějšímu průběhu řízení. Nejvyšší soud je názoru, že v případě vyhovění návrhu by naopak došlo k prodloužení průběhu řízení i doby vydání případného rozhodnutí, jelikož Okresní soud ve Znojmě je s věcí již podrobně obeznámen, neboť návrh byl u něho podán v říjnu 2009 a soud již ve věci provedl celou řadu úkonů. Rovněž nelze přehlédnout, že žalobkyně s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Chrudimi nesouhlasí.
Nejvyšší soud poté, co danou věc posoudil ze všech výše uvedených hledisek, dospěl k závěru, že návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Chrudimi z důvodu vhodnosti nelze vyhovět a proto věc podle §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. května 2011
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c