ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.129.2011.1
sp. zn. 4 Nd 129/2011-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobkyně JUDr. L. P. , Ph.D. , proti žalovanému Ing. S. P. , zast. Mgr. Michalem Kroftem, advokátem se sídlem Dukelských hrdinů 34, 170 00 Praha 7, o výživné rozvedené manželky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 447/2009, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 447/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Blansku.
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2011 (doručeno dne 26. 4. 2011) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobkyně na delegaci Okresnímu soudu v Blansku podle §12 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně návrh na přikázání věci jinému soudu odůvodnila tím, že je od ledna 2009 v pracovní neschopnosti a pro zdravotní obtíže bývá čas od času zcela nepohyblivá, navíc časté cestování do Prahy jí neumožňuje ani její finanční situace. Žalobkyně se proto domnívá, že by bylo hospodárnější delegovat věc soudu v místě jejího trvalého bydliště, tj. Okresnímu soudu v Blansku.
Žalovaný však s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku nesouhlasil a odkázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. 4 Nd 126/2010, kterým bylo rozhodnuto o nepřikázání Okresnímu soudu v Blansku z důvodu vhodnosti, a to v jiné právní věci mezi žalobkyní a žalovaným, resp. obchodní společností, ve které byl žalovaný jednatelem.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 5) a Okresnímu soudu v Blansku, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně návrh na delegaci Okresnímu soudu v Blansku odůvodňuje svou tíživou finanční situací a nepříznivým zdravotním stavem.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení či svědek nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v dané věci bylo rozhodnuto o přikázání Okresnímu soudu v Blansku, došlo by ke stavu, který by byl pro žalovaného nepříznivý. Je totiž nutno přihlédnou ke skutečnosti, že žalovaný s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu v Blansku nesouhlasil.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Blansku nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. května 2011
JUDr. Jiří P á c a l
předseda senátu