ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.157.2011.1
sp. zn. 4 Nd 157/2011-167
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce Bc. L. R. , proti žalovanému Kulturní dům TRISIA, a. s. , se sídlem Nám. Svobody 526, 739 61 Třinec, zastoupenému JUDr. Janou Kantorovou, advokátkou se sídlem 739 61 Třinec, Husova 401, o neplatnost výpovědi smlouvy o nájmu, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 258/2006, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 258/2006, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 1. 3. 2011 doplněným dvěma podáními z 14. 3. 2011 a dalším podáním ze dne 3. 4. 2011 navrhl žalobce, aby shora označená věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu se v současné době zdržuje. Návrh odůvodnil „zdravotní, časovou i finanční náročností, ale i ekonomickou úsporou“.
V doplňujících podáních ze 14. 3. 2011 a 3. 4. 2011 žalobce popsal některé okolnosti týkající se změny jeho bydliště, jeho finanční situace, zdravotního stavu, přičemž současně v podání ze dne 14. 3. 2011 vznesl i námitku podjatosti soudkyně Okresního soudu ve Frýdku-Místku (o níž nepřísluší Nejvyššímu soudu rozhodovat).
Podáním ze dne 4. 5. 2011 sdělil žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně, že s navrhovaným přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nesouhlasí, a to s tím, že důvody sdělené žalobce nemohou přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu a že na straně žalobce nejsou pro toto přikázání žádné důvody. Dále žalovaný uvedl, že v předmětném sporu již bylo nařízeno sedm ústních jednání, důvody odročení byly ve většině případů na straně žalobce, který svým jednáním řízení neúměrně protahuje. V případě rozhodnutí o přikázání věci soudu v Praze by žalovaný ze svých nákladů musel vynaložit prostředky na cesty k tomuto jednání, přičemž v případě úspěchu ve věci samé by se jen stěží domáhal po žalobci úhrady těchto nákladů.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 natolik pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení, aby to odůvodnilo výjimku z výše uvedeného ústavního principu. Důvody, kterými byl návrh žalobce odůvodněn, nemůže Nejvyšší soud považovat za zásadní, neboť lepší dopravní dostupnost soudu, v jehož obvodu se žalobce v současné době zdržuje, nemohou být samy o sobě důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu. Je nutno vzít do úvahy i skutečnost, že případnému přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 by na druhé straně zhoršilo dopravní dostupnost tohoto soudu z pohledu druhého účastníka řízení, tj. žalovaného a jeho právního zástupce.
Nejvyšší soud rovněž nemohl přehlédnout, že se v dané věci jedná o spor vedený na základě žaloby ze 6. 10. 2006, kdy za současného stavu řízení by přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu nepochybně vedlo k dalším – již tak značným – průtahům v řízení a vyhovění takovému návrhu by bylo zcela proti smyslu citovaného ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2011
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á