ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.246.2011.1
sp. zn. 4 Nd 246/2011-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobkyně Mgr. S. K. , zast. JUDr. Karlem Elznerem, advokátem se sídlem Uherské Hradiště, Na Baště 391, proti žalovanému Mgr. J. K. , zast. JUDr. Miroslavem Sovou, advokátem se sídlem Na Maninách 13, 170 00 Praha 7, o výživné manželky, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 162/2011, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 162/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Uherském Hradišti.
Odůvodnění:
Dne 29. 3. 2011 podala žalobkyně u Okresního soudu v Uherském Hradišti návrh na zahájení řízení ve výše uvedené věci. Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne 6.5.2011, sp. zn. 6 C 35/2011, vyslovil svou místní nepříslušnost v dané věci a postoupil ji Obvodnímu soudu pro Prahu 4 jako soudu místně příslušnému.
Následně podáním ze dne 17. 5. 2011 (doručeno dne 23. 5. 2011) navrhla žalobkyně delegaci věci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti podle §12 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že trpí vážnou chorobou – roztroušenou sklerózou, má vážné potíže s chůzí i s cestováním na delší vzdálenosti. Ke svému návrhu připojila lékařskou zprávu MUDr. Jarmily Železné, ze které mimo jiné vyplývá, že z neurologického hlediska u žalované není vhodné cestování na delší vzdálenosti.
Žalovaný však s návrhem na delegaci věci Okresnímu sodu v Uherském Hradišti nesouhlasil s tím, že žalobkyni opakovaně nabízel smírné řešení jejich sporu, avšak bez úspěchu. Dle názoru žalovaného by byla delegace věci jinému soudu v rozporu s jeho ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces, navíc žalobkyně je právně zastoupena a bylo by ji možno vyslechnout dožádaným soudem. Dále žalovaný uvedl, že právní zástupce žalobkyně JUDr. Elzner je současně jejím otcem a do poloviny roku 2009 působil jako soudce u Okresního soudu v Uherském Hradišti, proto nelze mít za to, že by soudci zmíněného soudu byli ve věci nepodjatí. Závěrem žalovaný podotkl, že je nepochybné, že choroba žalobkyně může mít určitou progresi, nicméně v roce 2010 byla schopna sama s nezletilou dcerou absolvovat dovolenou na Mallorce.
Obvodní soud pro Prahu 4 následně podáním ze dne 25. 7. 2011 (doručeno dne 1. 8. 2011) předložil příslušnou věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu na delegaci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 4) a Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobkyně návrh na delegaci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti odůvodnila svým nepříznivým zdravotním stavem.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení či svědek nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v dané věci bylo rozhodnuto o přikázání Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, došlo by ke stavu, který by byl pro žalovaného nepříznivý. Je totiž nutno přihlédnou ke skutečnosti, že žalovaný s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti nesouhlasil.
Po prostudování předmětného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Uherském Hradišti nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. srpna 2011
JUDr. Jiří P á c a l
předseda senátu