ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.293.2011.1
sp. zn. 4 Nd 293/2011-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobkyně: VANDERBERG GROUP s.r.o. , se sídlem Tyršova 1438/38, Ostrava, Moravská Ostrava, zastoupené JUDr. Kateřinou Danielovou, advokátkou se sídlem Na Hradbách 118/9, Ostrava, proti žalované: PF Real Trading s.r.o. "v likvidaci" , se sídlem Dobrovského 874/29, Ostrava, Přívoz, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 7 C 78/2011, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 7 C 78/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Okresní soud v Rakovníku předložil podle ustanovení §12 odst. 2, 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalované, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 7 C 78/2011, byla přikázána Okresnímu soudu v Ostravě.
Žalovaná svůj návrh na delegaci vhodnou odůvodnila tím, že vzhledem k sídlům obou účastnic řízení, jež se nachází v obvodu Okresního soudu v Ostravě, má za to, že z důvodu hospodárnosti řízení, kdy vzdálenost mezi sídlem obou účastnic a sudištěm je 440 kilometrů v jednom směru, je dán důvod pro delegaci věci z důvodu vhodnosti k Okresnímu soudu v Ostravě. Tento důvod spatřuje i ve skutečnosti, že Okresní soud v Rakovníku prozatím ve věci nejednal a neprováděl dokazování.
Žalobkyně ve svém vyjádření k návrhu na delegaci vhodnou uvedla, že souhlasí s tvrzením žalované, že vzdálenost mezi sídly obou účastnic řízení a místně příslušným soudem je velká a docházelo by tak ke zvyšování nákladů na obou stranách. Avšak u Okresního soudu v Rakovníku je vedeno související řízení pod sp. zn. 4 C 254/2010 a dále je navrhován důkaz čtením spisu sp. zn. 6 C 116/2010, přičemž oba předmětné spisy jsou vedeny u Okresního soudu v Rakovníku. Žalobkyně proto nechává na zvážení soudu, zda jsou v posuzovaném případě dány důvody pro delegaci vhodnou, nebo zda bude zachována výlučná místní příslušnost podle ustanovení §88 písm. i) o. s. ř. s přihlédnutím k propojenosti všech řízení.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Rakovníku a Okresnímu soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
V projednávaném případě žalovaná svůj návrh na delegaci věci Okresnímu soudu v Ostravě odůvodňuje blízkostí a z toho vyplývající dopravní dostupností soudu vzhledem k sídlům žalobkyně i žalované.
Podle Nejvyššího soudu však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Okolnost uváděná žalovanou, tj. blízkost Okresního soudu v Ostravě není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod přikázání věci z důvodu vhodnosti. V této souvislosti je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá faktické bydliště, příp. sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště, příp. sídlem účastníka a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s náklady na dopravu, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Dále je zde nutno přihlédnout k tomu, že řízení vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 C 116/2010 (kdy je navrhováno čtení tohoto spisu jako důkazního prostředku) je již pravomocně ukončeno a v řízení rovněž zde vedeném pod sp. zn. 4 C 254/2010 bylo dne 30. 11. 2011 rozhodnuto ve věci samé rozsudkem (jak vyplývá z portálu Infosoud dostupného z www.justice.cz ), přičemž podle obsahu spisu jde o řízení související. V daném případě pak není možné se domnívat, že by zde posuzovaná věc byla Okresním soudem v Ostravě projednána hospodárněji a rychleji, neboť Okresní soud v Rakovníku je s věcí již obeznámen.
V posuzovaném případě je nadto dána výlučná místní příslušnost Okresního soudu v Rakovníku, neboť se v jeho obvodu nachází nemovitost, které se projednávaná věc týká, jako základní zásada (viz ust. §88 písm. i) o. s. ř.). V takovém případě je proto nutné brát navrhované přikázání věci restriktivně - jako výjimku z této zásady (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 25 Nd 174/2006 a ze dne 21. 12. 2006, sp. zn. 26 Nd 206/2006).
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2011
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec