ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.312.2011.1
sp. zn. 4 Nd 312/2011-68
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce Mudr. A. S., zast. JUDr. Vilémem Králem, advokátem se sídlem Olomoucká 89, 785 01 Šternberk, proti žalované UNIQA pojišťovna, a. s., se sídlem Evropská 136, 160 12 Praha 6, zast. JUDr. Petrem Kazdou, advokátem se sídlem Palackého třída 223/5, 288 02 Nymburk, o zaplacení 195.221,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 140/2010, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 140/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. 9. 2011 (doručeno dne 11. 10. 2011) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobce na delegaci Okresnímu soudu v Olomouci podle §12 odst. 2 o. s. ř. s tím, že z důvodu hospodárnosti řízení bude vhodné, aby byl k vypracování znaleckého posudku ve věci zajištění předmětného vozidla stanoven znalec z obvodu Okresního soudu v Olomouci, kde se předmětné vozidlo nachází (tj. v místě bydliště žalobce).
Žalovaný však s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasil s odůvodněním, že dle jeho názoru by v této fázi řízení již postrádalo smysl, neboť již byla provedena značná část dokazování (výslechy svědků dožádáním) a skutečnost, že se předmětné vozidlo nachází v místě bydliště žalobce, sama o sobě nemůže být důvodem k delegaci věci jinému soudu. Dle žalovaného navíc nelze pochybovat o nezaujatosti případných znalců z oblasti Olomoucka s ohledem na skutečnost, že žalobce je v rámci výkonu své zubařské praxe znám v širokém okolí.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 6) a Okresnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalobce návrh na delegaci Okresnímu soudu v Olomouci odůvodňuje tím, že by tato delegace byla vhodná z důvodu hospodárnosti řízení, neboť v obvodu Okresního soudu v Olomouci se nachází předmětné vozidlo.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že uvedenou skutečnost nelze samu o sobě považovat za relevantní důvod k delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, navíc pokud by v dané věci bylo rozhodnuto o přikázání Okresnímu soudu v Olomouci, došlo by ke stavu, který by byl pro žalovanou nepříznivý. Je totiž nutno přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaná s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasila.
Nejvyšší soud České republiky tedy dospěl k závěru, že v předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Olomouci nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. října 2011
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu