ECLI:CZ:NS:2011:4.PZO.2.2010.1
sp. zn. 4 Pzo 2/2010-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. dubna 2011 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podané odsouzeným J. L. , vydanými v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 T 46/2010, podle §314n tr. řádu takto:
Příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 10 Nt 1901/2009-4 (V 59/2009), a příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 2009, č. j. 10 Nt 1903/2009- 5 (V 65/2009), n e b y l p o r u š e n z á k o n.
Odůvodnění:
Dne 14. 12. 2010 byla Nejvyššímu soudu České republiky doručena žádost J. L. o přezkoumání zákonnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve výše označené trestní věci, v níž byl jmenovaný rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 5. 2010, sp. zn. 3 T 46/2010, který nabyl právní moci dne 26. 8. 2010, uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 2 písm. b), písm. e), odst. 2 tr. zákona, poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zákona a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zákona.
V odůvodnění své žádosti J. L. uvedl, že v rámci trestního řízení byly podle §88 odst. 1 tr. řádu vydány dva příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a to příkaz Okresního soudu v Českých Budějovicích k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 10 Nt 1901/2009-4 (V 59/2009), a příkaz Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 2009, č. j. 10 Nt 1903/2009-5 (V 65/2009). Po celou dobu trestního řízení J. L. jako obviněný namítal nezákonnost těchto odposlechů.
Nezákonnost nařízení odposlechů spatřuje v tom, že se v jeho případě nejednalo o spáchání zvlášť závažného trestného činu a nebyla tedy splněna podmínka dle ustanovení §88 odst. 1 tr. řádu. Pokud jde o trestný čin krádeže podle §247 tr. zákona, musela by dle jeho názoru škoda způsobená jeho jednáním přesáhnout částku 500.000,- Kč, avšak ze škody v této výši nebyl viněn ani podanou obžalobou, ani vyšetřujícími orgány při zahájení trestního stíhání – při sdělení obvinění. Obviněn, obžalován ani odsouzen nebyl rovněž za skutky uvedené ve výčtu jednotlivých skutků v příkazech k odposlechům.
Další námitkou J. L. bylo údajné nedodržení ustanovení §88 odst. 3 tr. řádu týkající se průběžného vyhodnocování, zda trvají důvody k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
J. L. ve své žádosti adresované Nejvyššímu soudu vznesl i výhrady proti odůvodnění usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 4 To 649/2010 v té části, ve které se odvolací soud vypořádal s námitkami proti nařízení předmětných odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle §314 l tr. řádu na návrh uvedený v §88 odst. 8 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle §88 odst. 8 tr. řádu může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2, a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že J. L. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.
Na podkladě přezkoumání spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 3 T 46/2010 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označenými příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zákon porušen nebyl.
Podle §88 odst. 1 věty prvé tr. řádu může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Podle §41 odst. 2 tr. zákona zvlášť závažnými trestnými činy jsou trestné činy uvedené v §62 a ty úmyslné trestné činy, na něž tento zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.
V posuzovaném případě je z obsahu spisu zjevné, že trestní řízení bylo vedeno pro podezření ze spáchání mj. trestného činu krádeže podle §247 tr. zákona. Tento trestný čin je nutno považovat za zvlášť závažný úmyslný trestný čin (a tedy vyhovující vymezení uvedenému v ustanovení §88 odst. 1 tr. řádu) buď v případě, že pachatel tímto činem způsobí škodu velkého rozsahu (§247 odst. 4 tr. zákona) a v takovém případě jde o jeden z trestných činů vyjmenovaných v ustanovení §62 tr. zákona, nebo kdy
a) spáchá takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
b) způsobí takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek (§247 odst. 3 tr. zákona),
neboť pro takový trestný čin je citovaným ustanovením stanovena trestní sazba v horní hranici osm let.
Ze shora označených příkazů Okresního soudu v Českých Budějovicích k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyplývá, že v obou případech se jednalo o příkaz vydaný na podkladě návrhu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích s tím, že v průběhu trestního řízení se u J. L. jednalo mimo jiné o podezření ze spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zákona, tedy zvlášť závažného úmyslného trestného činu. Nejvyšší soud ověřil, že jak návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, tak i příkazy nařízené Okresním soudem v Českých Budějovicích byly řádně odůvodněny a obsahovaly veškeré důvody dle výše citovaného ustanovení §88 odst. 1 tr. řádu a všechny potřebné náležitosti.
Jednalo se především o celkovou výši krádežemi způsobené škody přesahující částku 500.000,- Kč a tedy odpovídající výše uvedené právní kvalifikaci, přičemž bylo odůvodněno, proč je ze způsobené škody důvodně podezříván i J. L.
Byly rovněž vysvětleny i další důvody k nařízení odposlechů, tedy že v dané fázi trestního řízení nebylo možno dosáhnout jiným vhodnějším způsobem dostatečného objasnění trestné činnosti. Vysvětlen byl i cíl nařízených odposlechů.
Skutečnosti, které J. L. proti nařízeným odposlechům namítá, tedy že pro krádeže v tak značném rozsahu pokud jde o jeho osobu nebylo trestní řízení zahájeno, ani z nich nebyl obžalován a odsouzen, nelze považovat za dostatečně relevantní, aby mohl Nejvyšší soud konstatovat porušení zákona. Jestliže totiž §88 odst. 1 stanoví jako podmínku, že musí být trestní řízení vedeno pro zvlášť nebezpečný úmyslný trestný čin, pak je nutno toto ustanovení vztáhnout na celý průběh tohoto řízení ve smyslu §12 odst. 10 tr. řádu, nikoli pouze k okamžiku např. zahájení trestního řízení, podání obžaloby apod.
V posuzovaném případě je nepochybné, že v průběhu trestního řízení vzniklo podezření ze spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu a v takové fázi řízení tedy je nutno mít za to, že pro takový čin bylo řízení vedeno. Na této skutečnosti nic nemění okolnost, že spáchání takového činu (resp. způsobení škody odcizením v takovém rozsahu) se v procesu dokazování neprokázalo a v dalším průběhu řízení byla použita mírnější právní kvalifikace činu.
Pokud jde o vznesenou námitku týkající se plnění povinností dle §88 odst. 3 tr. řádu, Nejvyšší soud se touto námitkou věcně nezabýval, neboť dle ustanovení §314 l tr. řádu mu přísluší přezkoumávat toliko zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Ze stejného důvodu se Nejvyšší soud nezabýval ani námitkami směřujícími proti odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně.
S ohledem na uvedené skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno shora ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. dubna 2011
JUDr. Danuše N o v o t n á předsedkyně senátu