ECLI:CZ:NS:2011:4.TDO.1157.2011.1
sp. zn. 4 Tdo 1157/2011-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. října 2011 o dovolání obviněného J. K. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2011, sp. zn. 3 To 206/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 7 T 54/2010, takto:
Dovolání obviněného J. K. se podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. 7 T 54/2010, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zákona č. 140/1961 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zákon), kterého se dopustil tím, že
počínaje přesně nezjištěnou dobou v jarních měsících roku 2009 do dne 13. 5. 2009, v úmyslu obohatit se a nedostát smluvním závazkům, zneužívaje toho, že dle dohody s J. G., podnikatelkou, jmenovanou fakticky zastupoval ve všech jejích podnikatelských aktivitách, přičemž pro tyto účely disponoval i jejím razítkem, a takto v O., na ulici H.
- v nezjištěné době na jaře 2009 od Z. S. pod záminkou dodání palubek převzal finanční hotovost ve výši 5.000,- Kč,
- v nezjištěné době na jaře 2009 od M. K. pod záminkou dodání dřeva na stavbu chaty převzal finanční hotovost ve výši 6.000,- Kč,
- dne 1. 4. 2009 od J. Š. pod záminkou dodání plotových desek převzal finanční hotovost ve výši 3.000,- Kč,
- dne 7. 4. 2009 od J. K. pod záminkou dodání stavebního řeziva a provedení prací převzal finanční hotovost v celkové výši 25.000,- Kč,
- dne 16. 4. 2009 od M. R. pod záminkou dodání plotových desek převzal finanční hotovost ve výši 25.000,- Kč,
- dne 22. 4. 2009 od L. P. pod záminkou dodání plotových desek převzal finanční hotovost ve výši 7.000,- Kč a dále pod záminkou půjčky i částku 3.000,- Kč,
- dne 23. 4. 2009 od P. V. pod záminkou dodání stavebního dřeva převzal finanční hotovost ve výši 13.500,- Kč,
- dne 28. 4. 2009 od E. Č. pod záminkou dodání řeziva na stavbu přístřešku převzal finanční hotovost ve výši 10.000,- Kč,
- dne 28. 4. 2009 a dne 30. 4. 2009 od E. V. pod záminkou dodání dřeva na opravu garáže převzal finanční hotovost ve výši 10.000,- Kč a 25.000,- Kč,
- dne 11. 5. 2009 od D. B. pod záminkou dodání plotových desek převzal finanční hotovost ve výši 12.000,- Kč,
- dne 13. 5. 2009 od M. Z. pod záminkou dodání plotových desek převzal finanční hotovost ve výši 1.500,- Kč,
- dne 13. 5. 2009 od V. N. pod záminkou dodání stavebního řeziva převzal finanční hotovost ve výši 500,- Kč,
kdy však objednané zboží neměl nikdy v úmyslu zákazníkům dodat a inkasované finanční prostředky použil na úhradu svých dřívějších závazků, čímž takto způsobil škodu poškozenému Z. S. ve výši 5.000,- Kč, poškozenému M. K. ve výši 6.000,- Kč, poškozené J. Š. ve výši 3.000,- Kč, poškozenému J. K. ve výši 25.000,- Kč, poškozenému M. R. ve výši 25.000,- Kč, poškozenému L. P. ve výši 10.000,- Kč, poškozenému P. V. ve výši 13.500,- Kč, poškozené E. Č. ve výši 10.000,- Kč, poškozenému E. V. ve výši 35.000,- Kč, poškozenému D. B. ve výši 12.000,- Kč, poškozenému M. Z. ve výši 1.500,- Kč a poškozenému V. N. ve výši 500,- Kč.
Za tento trestný čin byl obviněný J. K. podle §250 odst. 2 tr. zákona odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou.
Obviněný proti tomuto rozsudku podal v zákonné osmidenní lhůtě odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2011, sp. zn. 3 To 206/2011, podle §256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 6. 2011, sp. zn. 3 To 206/2011, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě podle §265e tr. řádu dovolání. V něm napadl usnesení odvolacího soudu s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu s tím, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného u veřejného zasedání, a dále na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
Pokud jde o uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu, obviněný v odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že odvolací soud se dostatečně nevěnoval otázce doručení jeho předvolání k veřejnému zasedání v tom směru, zda náhradní doručení takové písemnosti uložením ve smyslu ustanovení §64 odst. 2 tr. řádu bylo v souladu se zákonem. Dovolatel má za to, že předvolání obviněného k veřejnému zasedání je nutno podřadit pod písemnost uvedenou v ustanovení §64 odst. 1 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. řádu, stejně jako u předvolání k hlavnímu líčení u soudu prvního stupně. Postup Krajského soudu v Ostravě, který považoval předmětnou písemnost za doručenou jejím uložením ve smyslu §64 odst. 2 tr. řádu, dovolatel označil za nesprávný. V této souvislosti poukázal i na ustanovení §233 odst. 2 tr. řádu s tím, že předvolání k veřejnému zasedání převzal dne 8. 6. 2011 u soudu a nebyla tedy splněna zákonná podmínka zachování pětidenní lhůty k přípravě na veřejné zasedání konané dne 13. 6. 2011. Odvolací soud neměl souhlas obviněného se zkrácením této lhůty. Pokud za těchto okolností tento soud jednal v nepřítomnosti obviněného, bylo veřejné zasedání konáno dle jeho názoru v rozporu s procesními předpisy. V této okolnosti současně dovolatel spatřuje i naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Současně dovolatel vyslovil souhlas s tím, aby jeho dovolání Nejvyšší soud v souladu s ustanovení §265r odst. 1 písm. b), c) tr. řádu projednal v neveřejném zasedání.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství dne 23. 8. 2011 sdělila, že své vyjádření ve smyslu §265h odst. 2 tr. řádu zašle dodatečně, avšak toto vyjádření do dne konání neveřejného zasedání Nejvyššímu soudu České republiky doručeno nebylo.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opřel, lze podřadit pod dovolací důvody podle ustanovení §265b odst. 1 písm. d), l) tr. řádu, na které je v dovolání odkazováno. Toto zjištění je základní podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení dovolacím soudem podle ustanovení §265i odst. 3 tr. řádu.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu je dán tehdy, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo pokud byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k).
Z obsahu dovolání J. K. je zjevné, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu obsahem podaného dovolání naplněn není, neboť dovolatel výslovně uvedl , že tento dovolací důvod spatřuje v tom, že byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí. Za procesní podmínky ve smyslu citovaného zákonného ustanovení však nelze považovat jakékoliv procesní podmínky (a tedy s odkazem na tento dovolací důvod namítat jakékoli procesní vady), ale je jimi nutno rozumět ty procesní podmínky, které stanoví trestní řád pro odmítnutí nebo zamítnutí odvolání nebo stížnosti, tj. §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. řádu u stížnosti a §253 tr. řádu u odvolání. S odkazem na skutečnost, že v řízení předcházejícím dovoláním napadenému rozhodnutí nebyl dán důvod dovolání ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. l) (ve vztahu k existenci zákonných důvodů vymezených §265a odst. 2 písm. a) - g) tr. ř.) a současně nebyl uplatněn dovolací důvod §265b odst. 1 písm. b) tr. řádu v jeho druhé zákonem předvídané variantě, dospěl Nejvyšší soud ke shora uvedenému závěru.
Na druhé straně Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu, podané dovolání tomuto dovolacímu důvodu odpovídá, neboť dovolatel namítl porušení ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání.
I když tedy podané dovolání odpovídá uplatněným dovolacím důvodům pouze zčásti, Nejvyšší soud posoudil otázku opodstatněnosti námitek dovolatele, přičemž dospěl k závěru, že se jedná o dovolání zjevně neopodstatněné.
Z údajů obsažených v posuzovaném trestním spisu na č.l. 250, 251 a 252 je zcela zřejmé, že obviněný J. K. nebyl předvolán k veřejnému zasedání Krajského soudu v Ostravě konanému dne 13. 6. 2011, ale byl vyrozuměn o jeho konání. Toto rozlišení je zcela zásadní pro určení, zda předmětnou písemnost je nutno považovat za doručenou marným uplynutím lhůty pro její uložení, nebo zda tato tzv. fikce doručení možná není.
Předvoláním osoby dává předseda senátu najevo, že její účast u veřejného zasedání je nutná a že v její nepřítomnosti nelze veřejné zasedání provést (§233 odst. 1 věta první tr. řádu). Proto nedostaví-li se předvolaná osoba, přichází v úvahu zpravidla odročení veřejného zasedání, ledaže by senát změnil původní názor na nutnost předvolání takové osoby a podle §205 odst. 2 za použití §238 tr. řádu rozhodl, že veřejné zasedání je možno provést, přestože se předvolaná osoba nedostavila. Dodržení tohoto postupu má význam zejména tehdy, jestliže je předvolanou osobou obviněný, který se však k veřejnému zasedání nedostavil (např. v řízení o odvolání). Pokud by soud bez dalšího konal veřejné zasedání v nepřítomnosti předvolaného obviněného, aniž učinil rozhodnutí podle §205 odst. 2 a §238 tr. řádu o možnosti takového postupu, zatížil by řízení procesní vadou, která by mohla naplnit i dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. řádu.
V posuzovaném případě tato procesní situace zjevně nenastala. Jde-li o obviněného jako osobu, proti které se vede trestní řízení, není vždy nutné ho k veřejnému řízení předvolávat. Podle §233 odst. 1 se obviněný k veřejnému zasedání předvolává zpravidla tehdy, jestliže jeho osobní účast při tomto veřejném zasedání je nutná, zejména v případech, když soud považuje za nezbytné jej vyslechnout, vyzvat ho k vyjádření se k důkazu provedenému v tomto veřejném zasedání, či jej požádat o bližší vysvětlení jeho podání, které je předmětem veřejného zasedání, respektive o jeho vyjádření k takovému podání jiné procesní strany. V ostatních případech, když osobní účast obviněného při veřejném zasedání nutná není, se obviněný o jeho konání pouze vyrozumí , a to jako osoba, která svým návrhem dala k veřejnému zasedání podnět, případně jako osoba, která může být přímo dotčena rozhodnutím učiněným v tomto veřejném zasedání.
Konkrétní okruh osob, které je třeba k veřejnému zasedání předvolat a které nikoli, stanoví předseda senátu (samosoudce) v rámci přípravy veřejného zasedání, přičemž v jeho průběhu může podle potřeby rozhodnout senát (samosoudce) o nutnosti předvolat osoby další, nebo naopak upustí od osobní přítomnosti některých osob v případech, kdy není podle zákona ani podle mínění soudu potřebná.
Dovolateli nelze přisvědčit v jeho tvrzení, že měl být předvolán k veřejnému zasedání ve smyslu §64 odst. 1 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. řádu a že mělo být vyloučeno tzv. náhradní doručení. Jak vyplývá z výše uvedeného, rozhodnutí o tom, zda má být obviněný k veřejnému zasedání předvolán s vyloučením náhradního doručení či o konání veřejného zasedání pouze vyrozuměn s možností náhradního doručení, přísluší podle okolností případu předsedovi senátu (samosoudci). V posuzovaném případě je rozhodnutí předsedy senátu o vyrozumění obviněného o konání veřejného zasedání s možností náhradního doručení uložením ve spise náležitě dokumentováno jeho výslovným pokynem soudní kanceláři, obsaženém na čl. 250 spisu. Okolnost, že obviněný sám je v této věci jiného názoru než předseda senátu, který takové rozhodnutí v souladu se zákonem učinil, není z hlediska opodstatněnosti námitky obviněného v řízení o dovolání podstatná.
Nad rámec řečeného je nutno mít za zjevně neopodstatněnou námitku dovolatele ve vztahu k dodržení pětidenní lhůty k přípravě obviněného na veřejné zasedání. Spočívá-li totiž tato námitka dovolatele na tom, že on osobně si převzal předmětnou zásilku u soudu až dne 8. 6. 2011, přičemž veřejné zasedání se konalo dne 13. 6. 2011, pak nelze tuto námitku mít za relevantní a opodstatněnou, neboť počátek běhu zmíněné pětidenní lhůty nelze odvíjet ode dne, kdy si obviněný osobně převzal předmětnou zásilku u soudu, nýbrž ode dne, který je považován za den doručení dle zákona, konkrétně dle ustanovení §64 odst. 2 tr. řádu. V posuzovaném případě je zjevné, že zákonná lhůta pro přípravu obviněného na veřejné zasedání nebyla nikterak zkrácena a souhlas obviněného se zkrácením této lhůty nebyl potřebný.
Závěrem tedy Nejvyšší soud konstatuje, že v posuzovaném případě k dovolatelem namítanému porušení ustanovení o přítomnosti obviněného při veřejném zasedání nedošlo a dovolání je zjevně neopodstatněné.
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání je zjevně neopodstatněné, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. K. odmítá, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kriterií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. řádu. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 4. října 2011
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á