ECLI:CZ:NS:2011:5.TDO.513.2011.1
sp. zn. 5 Tdo 513/2011-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 4. 2011 o dovolání, které podala nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K., a JUDr. J. S., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 6 To 22/2010, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 T 1/2004, takto:
Z podnětu dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaného v neprospěch obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. se Vrchnímu soudu v Olomouci podle §265l odst. 2 tr. řádu přikazuje , aby své usnesení ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 6 To 22/2010, doplnil o výrok, kterým rozhodne o stížnosti státního zástupce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 54 T 1/2004, podané ohledně těchto obviněných.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 54 T 1/2004, bylo podle §231 odst. 1 tr. řádu za použití ustanovení §223 odst. 1 a 3 tr. řádu zastaveno trestní stíhání obviněných M. K., Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. b) tr. řádu, protože podle názoru soudu prvního stupně je promlčeno trestní stíhání obviněných pro skutek kvalifikovaný obžalobou jako trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle §127 odst. 1, 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009.
Proti tomuto usnesení podal státní zástupce v neprospěch všech obviněných stížnost. Z podnětu této stížnosti rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 6 To 22/2010, tak, že podle §149 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. řádu částečně zrušil napadené usnesení soudu prvního stupně, a to ve výroku, kterým bylo podle §231 odst. 1 tr. řádu za použití ustanovení §223 odst. 1 a 3 tr. řádu zastaveno trestní stíhání obviněného M. K. z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Vrchní soud v Olomouci pak přikázal soudu prvního stupně, aby věc ve zrušené části znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně podala dne 4. 5. 2010 proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 6 To 22/2010, v neprospěch obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. dovolání, které opřela o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu. Podle názoru nejvyšší státní zástupkyně vrchní soud opomněl rozhodnout o stížnosti státního zástupce podané v neprospěch jmenovaných obviněných. Tato vada má podle dovolatelky význam z hlediska rovnosti stran trestního řízení, neboť v jejím důsledku byla vyloučena možnost dovolatelky podat proti citovanému usnesení dovolání, v němž by mohla uplatnit námitky vytýkající nesprávné právní posouzení věci.
Závěrem svého dovolání nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265l odst. 2 tr. řádu za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. řádu přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci doplnit v napadeném usnesení chybějící výrok ohledně stížnosti státního zástupce týkající se obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S.
Obvinění Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. se k dovolání nejvyšší státní zástupkyně do dne vydání tohoto usnesení nevyjádřili.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že nejvyšší státní zástupkyně podala dovolání jako oprávněná osoba [§265d odst. 1 písm. a) tr. řádu], učinila tak včas a na správném místě (§265e tr. řádu), její dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je dovolání obecně přípustné [§265a odst. 2 písm. c), h) tr. řádu], a podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti (§265f odst. 1 tr. řádu).
Pokud jde o dovolací důvod, nejvyšší státní zástupkyně opírá jeho existenci o ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, tedy že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.
Jak vyplývá z výroku usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 6 To 22/2010, ke stížnosti státního zástupce podaného ve věci obviněných M. K., Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. bylo podle §149 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. řádu částečně zrušeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 54 T 1/2004, a to ve výroku, kterým bylo podle §231 odst. 1 tr. řádu za použití ustanovení §223 odst. 1 a 3 tr. řádu zastaveno trestní stíhání obviněného M. K. z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. b) tr. řádu, a soudu prvního stupně bylo uloženo, aby ve zrušené části o věci znovu jednal a rozhodl. Z napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci je sice zřejmé, že ohledně ostatních obviněných soud druhého stupně nevyhověl podané stížnosti státního zástupce, protože se ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně na otázku promlčení trestní odpovědnosti, nicméně takový závěr vyjádřil toliko v odůvodnění citovaného usnesení (viz jeho s. 4 až 8). Vrchní soud v Olomouci totiž ve výroku svého usnesení, proti němuž směřuje dovolání nejvyšší státní zástupkyně, vůbec nerozhodl o stížnosti státního zástupce podané ohledně obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. Výrok citovaného usnesení soudu druhého stupně je tedy zatížen vadou odpovídající dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, neboť z něj není patrné, jak bylo rozhodnuto o stížnosti státního zástupce ohledně jmenovaných čtyř obviněných, jelikož se týká jen obviněného M. K.
V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná svou dosavadní judikaturu (viz přiměřeně rozhodnutí uveřejněné pod č. 34/2000 Sb. rozh. tr.), která je použitelná i v nyní posuzované věci, byť se týká odvolání, nikoli stížnosti. Jak je patrné z citované judikatury, podal-li státní zástupce odvolání ve vztahu k více osobám, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozsudkem, musí odvolací soud rozhodnout tak, aby bylo zřejmé, že je rozhodnuto výrokem o odvolání ohledně každé z těchto osob. Takové odvolání státního zástupce je třeba chápat jako odvolání skládající se z tolika samostatných částí, kolika osob se týká, takže o takto podaném odvolání není rozhodnuto jako o celku a účinky rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k jednotlivým osobám nelze dovozovat z toho, jak bylo rozhodnuto o odvolání ohledně některých z nich. To mimo jiné znamená, že v případě, kdy odvolací soud shledá důvodným odvolání státního zástupce jen u některé z osob (obžalovaných), odvolání ohledně dalších osob (obžalovaných) podle §256 tr. řádu zamítne. V trestní věci obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. tedy rovněž platí, že podal-li státní zástupce stížnost ohledně všech těchto obviněných (a též spoluobviněného M. K.), bylo povinností nadřízeného soudu druhého stupně (tj. Vrchního soudu v Olomouci) rozhodnout výrokem výslovně o stížnosti státního zástupce týkající se každého z těchto obviněných, resp. společným výrokem v případě, kdyby ve vztahu k nim dospěl k závěru o zamítnutí stížnosti z některého důvodu předpokládaného v ustanovení §148 odst. 1 tr. řádu.
Protože Vrchní soud v Olomouci pochybil v napadeném usnesení v tom směru, že ke stížnosti státního zástupce opomněl učinit výrok též ohledně obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S., byl naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, který opodstatněně uplatnila nejvyšší státní zástupkyně ve svém dovolání. Po zjištění, že dovolání nejvyšší státní zástupkyně je v tomto směru důvodné, Nejvyšší soud podle §265l odst. 2 tr. řádu – aniž bylo třeba rušit napadené rozhodnutí – přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby své usnesení ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 6 To 22/2010, doplnil výrokem, kterým výslovně rozhodne o stížnosti státního zástupce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 54 T 1/2004, podané ohledně jmenovaných obviněných.
Vrchní soud v Olomouci jako soud druhého stupně tak v uvedeném rozsahu opětovně projedná věc obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. a odstraní vadu vytknutou tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu tím, že doplní chybějící výrok.
Podle §265s odst. 1 tr. řádu je soud nižšího stupně v dalším řízení vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto dovolacím rozhodnutí.
Protože vadu napadeného rozhodnutí zjištěnou Nejvyšším soudem na podkladě dovolání nejvyšší státní zástupkyně nebylo možno odstranit v případném veřejném zasedání dovolacího soudu, bylo rozhodnuto o tomto dovolání podle §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu v neveřejném zasedání Nejvyššího soudu.
Pro úplnost Nejvyšší soud připomíná, že mu bylo dovolání nejvyšší státní zástupkyně spolu s podstatnou částí trestního spisu předloženo až dne 14. 4. 2011.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný žádný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. řádu).
V Brně dne 27. 4. 2011
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y