ECLI:CZ:NS:2011:6.TZ.107.2011.1
sp. zn. 6 Tz 107/2011-25
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. prosince 2011 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Jiřího Horáka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. K. , proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 4 T 292/2009, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 4 T 292/2009, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 1 a §65 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v neprospěch obviněného M. K..
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Nymburce se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Nymburce ze dne 26. 10. 2009, sp. zn. 4 T 292/2009, který nabyl právní moci dne 26. 2. 2010, byl obviněný M. K. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále též „tr. zák.“). Za tento trestný čin byl podle §247 odst. 2 tr. zák., za použití §45 odst. 1 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Současně bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Obviněný trest obecně prospěšných prací nevykonal, když se jeho nástupu vyhýbal, byl nekontaktní a trest mu tak nemohl být nařízen. Okresní soud v Nymburce proto usnesením ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 4 T 292/2009, rozhodl podle §340b odst. 1 tr. ř., za použití §65 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též „tr. zákoník“) o přeměně nevykonaného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin na trest odnětí svobody v trvání 300 dnů. Pro výkon trestu odnětí svobody obviněného podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Stížnost proti tomuto rozhodnutí nebyla obviněným podána. Usnesení tak nabylo právní moci dne 8. 10. 2010.
Proti uvedenému usnesení Okresního soudu v Nymburce podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti upozornil, že podle §45a tr. zák., jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu. Přitom každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody. Podle §65 odst. 2 tr. zákoníku, jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykoná ve stanovené době uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu. Každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody. Podle §2 odst. 1 tr. zákoníku se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
Těmito ustanoveními se však podle mínění ministra spravedlnosti Okresní soud v Nymburce důsledně neřídil, když rozhodoval o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody dne 15. 7. 2010, tedy již za účinnosti trestního zákoníku, ovšem o vině a trestu obviněného rozhodl podle ustanovení trestního zákona účinného do 31. 12. 2009. Ministr spravedlnosti zdůraznil, že i když výrok o případné přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody není součástí výroku o trestu odsuzujícího rozhodnutí, je třeba i v případě přeměny trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody vycházet ze zákona, podle něhož bylo rozhodnuto o vině a trestu. Jestliže tedy za účinnosti trestního zákona bylo rozhodnuto o vině a trestu, tak i nevykonaný trest obecně prospěšných prací bylo nutno přeměnit v nepodmíněný trest podle §45a odst. 4 tr. zák., kdy platilo, že každé jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody a nikoliv podle trestního zákoníku účinného v době rozhodování. Přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody je třeba považovat za obsahovou složku trestnosti činu, neboť jde o zákonem určenou součást ukládaného trestu obecně prospěšných prací. Proto se uplatní zásada časové působnosti trestních zákonů podle §2 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud tedy soud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obecně prospěšných prací uložený před 1. 1. 2010 na trest odnětí svobody, postupuje podle §45a odst. 4 tr. zák., a postup podle trestního zákoníku za těchto okolností není pro pachatele příznivější.
Ministr spravedlnosti shledal, že v daném případě, s odkazem na shora uvedené, měl být tedy obviněnému správně přeměněn trest ve výměře 400 hodin obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody v trvání pouze 200 dní a nikoliv 300 dní. Jelikož Okresní soud v Nymburce rozhodoval o přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody podle pozdějšího zákona, porušil tím zákon v neprospěch obviněného, neboť při uplatnění zásad časové působnosti trestních zákonů je nutno příslušný trestní zákon aplikovat vždy jako celek, čímž došlo k tomu, že obviněnému byl uložen trest odnětí svobody o 100 dní delší, než mu měl být správně uložen. Uvedené závěry přitom odpovídají právním názorům prezentovaným v rozsudcích Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 4 Tz 76/2010.
V neposlední řadě ministr spravedlnosti poznamenal, že při přeměně trestu obecně prospěšných prací soud přihlédl k úpravě uvedené v trestním zákoníku i pokud jde o okolnosti vedoucí k přeměně trestu, neboť za příčinu přeměny trestu obviněnému považoval jeho vyhýbání se nástupu výkonu trestu obecně prospěšných prací, což je jeden z alternativně stanovených důvodů v §65 odst. 2 tr. zákoníku. Trestní zákon účinný do 31. 12. 2009 v tomto směru ovšem vycházel z odlišné právní úpravy, kdy zavdat příčinu k přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody bylo možné pouze tím, že pachatel nevedl řádný život nebo nevykonal zaviněně trest ve stanovené době. Vzhledem k tomu, že trest obecně prospěšných prací byl uložen podle trestního zákona, měly být i důvody vedoucí k přeměně tohoto trestu posuzovány podle právní úpravy, účinné do 31. 12. 2009. Nesprávná aplikace trestního zákoníku okresním soudem tedy vedla i k nedostatečnému opatření podkladů, sloužících k posouzení splnění podmínek podle §45a odst. 4 tr. zák.
Z těchto důvodů ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 4 T 292/2009, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §2 odst. 1 a §65 odst. 2 tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 4 T 292/2009, dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Okresnímu soudu v Nymburce, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně podle §271 odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost usnesení, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §266 odst. 1 věty první tr. ř. platí, že proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Odstavec 2 tohoto zákonného ustanovení sice obsahuje omezení v tom směru, že proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu, avšak podle názoru Nejvyššího soudu i chybné pravomocné rozhodnutí soudu, jímž byl přeměněn trest obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, je třeba považovat (v širším slova smyslu) za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Aniž by bylo zapotřebí na tomto místě znovu citovat ustanovení §2 odst. 1 a §65 odst. 2 tr. zákoníku a §45a odst. 4 tr. zák., stačí konstatovat, že argumentace ministra spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona je správná. V zásadě totiž koresponduje s rozhodnutím publikovaným pod č. 5/2011 Sb. rozh. tr., podle něhož přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody je třeba považovat za obsahovou složku trestnosti činu, neboť jde o zákonem určenou součást ukládaného trestu obecně prospěšných prací. Proto se uplatní zásada časové působnosti zákonů podle §2 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud soud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obecně prospěšných prací uložený před 1. 1. 2010 (resp. uložený podle trestního zákona účinného do 31. 12. 2009) na trest odnětí svobody, postupuje podle §45a odst. 4 tr. zák. a každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací počítá za jeden den odnětí svobody. Postup podle trestního zákoníku za těchto okolností totiž není pro pachatele příznivější ( přepočet podle §65 odst. 2 tr. zákoníku je založen na tom, že každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody, zatímco přepočet podle §45a odst. 4 tr. zák. je založen na tom, že každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody).
Tím, jak o přeměně nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody rozhodl v posuzované věci, Okresní soud v Nymburce porušil zákon v ustanoveních §2 odst. l a §65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
Současně je třeba přisvědčit ministru spravedlnosti i stran jeho závěru, že vzhledem k tomu, že trest obecně prospěšných prací byl obviněnému uložen podle trestního zákona, měly být i důvody vedoucí k přeměně tohoto trestu na trest odnětí svobody posuzovány podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2009.
Z těchto podstatných důvodů Nejvyšší soud nejprve podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 4 T 292/2009, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 1 a §65 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného, poté podle §269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zrušil, a nakonec podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Nymburce přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Po tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu se věc vrací do stadia řízení před vydáním zrušeného usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 4 T 292/2009. Na jmenovaném okresním soudu proto bude, aby při novém rozhodování o přeměně obviněnému uloženého trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody respektoval výše uvedený právní názor Nejvyššího soudu, jímž je vázán (srov. §270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. prosince 2011
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý