ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1362.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1362/2011-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. 10. 2011 o dovolání, které jako zúčastněná osoba podala M. B. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 1 To 761/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 0 Nt 1062/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání M. B. jako zúčastněné osoby odmítá .
Odůvodnění:
M. B. v procesním postavení zúčastněné osoby (§42 odst. 1 tr. ř.) podala prostřednictvím zmocněnce Mgr. Jana Horáčka, advokáta, se sídlem v Přerově, Žerotínovo náměstí 13, dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 1 To 761/2010, jímž byly podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuty její stížnost a stížnost V. B. jako stížnosti zúčastněných osob proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 9. 11. 2010, sp. zn. 0 Nt 1062/2008. Tímto usnesením Okresního soudu v Přerově bylo podle §101 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku vysloveno zabrání částky 1 400 000 Kč deponované na účtu č. ... vedeném u Komerční banky, a.s.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno neoprávněnou osobou.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, k jehož podání jsou oprávněny pouze osoby výslovně uvedené v zákoně. Podle §265d odst. 1 tr. ř. mohou dovolání podat jen nejvyšší státní zástupce a obviněný. Právo podat dovolání zákon jiným osobám nepřiznává. Z toho vyplývá, že jiné osoby než nejvyšší státní zástupce a obviněný nemohou podat dovolání.
Nic na tom nemění okolnost, že podle §265a odst. 2 písm. e) tr. ř. je dovolání přípustné proti usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, resp. že podle §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. je dovolání přípustné mimo jiné i proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. e) tr. ř. Otázka přípustnosti dovolání není totožná s otázkou, kdo je osobou oprávněnou podat dovolání. Jde o dvě rozdílné, samostatné a na sobě nezávislé otázky, což mimo jiné znamená, že řešení jedné nutně nevyplývá z řešení druhé. Také ve vztahu k usnesení o uložení ochranného opatření a ve vztahu k rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti takovému usnesení platí, že osobami oprávněnými podat dovolání jsou jen nejvyšší státní zástupce a obviněný.
Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty (§101 tr. zákoníku) je jedním z druhů ochranných opatření (§98 odst. 1 tr. zákoníku). Na usnesení, jímž bylo vysloveno zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, se tudíž vztahuje to, co bylo uvedeno v předcházejícím odstavci tohoto usnesení Nejvyššího soudu. Podle §42 odst. 1 tr. ř. je zúčastněnou osobou ten, jehož věc nebo jiná majetková hodnota byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána. Podle citovaného ustanovení je zúčastněná osoba oprávněna mimo jiné podávat opravné prostředky, avšak jen v případech stanovených v trestním řádu. Jestliže zúčastněná osoba není výslovně uvedena mezi osobami oprávněnými podat dovolání, pak to znamená, že není osobou oprávněnou k podání tohoto (mimořádného) opravného prostředku, a to na rozdíl od odvolání, které může podat podle §246 odst. 1 písm. c) tr. ř., a od stížnosti, kterou může podat podle §142 odst. 1 tr. ř.
V posuzovaném případě bylo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty vysloveno v návaznosti na závěr Okresního soudu v Přerově, že A. B., manžel M. B., se dopustil jednání, které jinak bylo trestným činem neoprávněného podnikání podle §118 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Trestní stíhání A. B. jako obviněného však nebylo zahájeno, protože mezitím zemřel a jeho trestní stíhání se tak stalo nepřípustným podle §11 odst. 1 písm. e) tr. ř. V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že M. B. nebyla oprávněna podat dovolání ani z toho titulu, že byla manželkou A. B. jako osoby, které by jinak příslušelo procesní postavení obviněného. Z toho, jak je v §265d odst. 1 tr. ř. vymezen okruh osob oprávněných podat dovolání, je zjevné, že manželka obviněného není osobou oprávněnou podat dovolání, a to na rozdíl od odvolání proti rozsudku (§247 odst. 2 tr. ř.), od stížnosti proti některým usnesením (§142 odst. 2 tr. ř.) a od návrhu na povolení obnovy řízení (§280 odst. 3 tr. ř.). O tom, že manželka obviněného není osobou oprávněnou podat dovolání, ostatně svědčí také ustanovení §265d odst. 2 tr. ř. Toto ustanovení totiž staví podání manželky obviněného (a podání dalších osob) na úroveň podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce a které se proto ex lege nepovažuje za dovolání, byť by tak bylo i výslovně označeno.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl dovolání, které v postavení zúčastněné osoby podala M. B. Nejvyšší soud toto dovolání odmítl jako dovolání podané neoprávněnou osobou, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. října 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec