ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.337.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 337/2011-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 3. 2011 o dovolání, které podala obviněná M. Ch. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 12 To 469/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 5 T 156/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná M. Ch. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 12 To 469/2010, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto její odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. 5 T 156/2009. Výrok o zamítnutí odvolání napadla s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítla nesprávnost skutkových zjištění, která se stala podkladem výroku o vině. Vytkla, že tato zjištění se opírají o nezákonně získané důkazy, konkrétně o věcné důkazy nalezené policií při prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst. l tr. ř. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Kladně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů, které jsou výslovně stanoveny v §265b odst. 1 písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Předmětem právního posouzení jako posouzení hmotně právního tu je skutek, tak jak byl zjištěn soudy, a nikoli jak ho prezentuje dovolatel. Podstatou právního posouzení skutku je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Námitky týkající se dodržení procesních ustanovení, hodnocení důkazů, správnosti skutkových zjištění apod. jsou mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněná M. Ch. byla odsouzena pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. l tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Kladně, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněná jako jednatelka obchodní společnosti Alex Invest, s.r.o., podala za zdaňovací období let 2003 a 2004 daňové přiznání, v němž úmyslně nepřiznala mzdy ve výši 615 956 Kč, které byly zaměstnancům vypláceny bez dokladu a které nevykazovala v oficiálně vedeném účetnictví obchodní společnosti, což způsobilo snížení daně z příjmů fyzických osob a povinných plateb na zdravotní a sociální pojištění v celkové výši 373 414 Kč (ve výroku o vině jsou specifikovány částky, o které byly v letech 2003 a 2004 zkráceny daň z příjmů fyzických osob a platby na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti).
Obviněná v dovolání neuplatnila žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění neznamenala naplnění zákonných znaků trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. l tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Pod tento dovolací důvod nejsou podřaditelné námitky, které obviněná uplatnila proti skutkovým zjištěním soudů s odkazem na nepoužitelnost důkazů opatřených při prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst. l tr. ř. To, že námitky obviněné jsou mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř, je ostatně zřejmé již z toho, že obviněná vytkla porušení procesního práva (trestního řádu), zatímco uvedený dovolací důvod záleží v porušení hmotného práva (trestního zákona).
S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou návaznost na důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod. Naznačený rozpor může vyvstat i tehdy, jestliže skutková zjištění soudů jsou založena výlučně nebo v rozhodující míře na takovém úkonu, který je v důsledku nějaké podstatné vady jako důkaz nepoužitelný, a zbývající důkazy evidentně nejsou způsobilé být podkladem učiněných skutkových zjištění.
V posuzovaném případě zpochybňovanými důkazy jsou věcné důkazy nalezené při prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst.l tr.ř., kterou provedl policejní orgán v přípravném řízení dne 5. 1. 2005 a ke které dal souhlas státní zástupce, tj. nikoli soud. Postup spočívající v provedení prohlídky jiných prostor a pozemků bez souhlasu soudu byl neústavní, jak konstatoval Ústavní soud v nálezu ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 3/2009, který byl publikován pod č. 219/2010 Sb. a kterým byla zrušena příslušná část ustanovení §83a odst. l tr. ř., s tím, že v navazujícím nálezu ze dne 2. 9. 2010, sp. zn. II. ÚS 860/2010, Ústavní soud vysvětlil retroaktivní účinky tohoto zrušení v konkrétní věci. Důsledky vyplývající z citovaných nálezů Ústavního soudu se vztahují i na věc obviněné M. Ch. v tom smyslu, že za podklad skutkových zjištění uvedených ve výroku o vině nemohly být vzaty věcné důkazy nalezené při prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst. l tr. ř. Otázku použitelnosti těchto důkazů nelze posuzovat podle toho, že v době, kdy byla prohlídka fyzicky provedena, postup policejního orgánu odpovídal tehdejšímu znění ustanovení §83a odst. l tr. ř. Podstatné je, že v době rozhodování soudů bylo ustanovení §83a odst. 1 tr. ř. změněno tak, že provedený úkon s ním byl v rozporu. Pro posouzení zákonnosti úkonu, který má být použit jako důkaz v řízení před soudem a který se má stát podkladem rozhodnutí soudu, je určující stav v době rozhodování soudu. Pokud je tento úkon v rozporu se zákonem podle stavu v době rozhodování, nemůže ho soud použít.
Za této situace vzniká otázka, zda nepoužitelnost věcných důkazů získaných policií při prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst. l tr. ř. staví skutková zjištění Okresního soudu v Kladně do extrémního rozporu s ostatními provedenými důkazy. V tomto ohledu je nutné konstatovat, že tu takový rozpor rozhodně není. Z odůvodnění rozsudku je patrno, že Okresní soud v Kladně vybudoval svá skutková zjištění na mnohem širším okruhu důkazů a že věcné důkazy získané při prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst. l tr. ř. měly jen okrajový a dílčí význam a evidentně neměly povahu jediného či rozhodujícího usvědčujícího důkazu. Při prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst. l tr. ř. byly v prostorách obchodní společnosti Alex Invest, s.r.o., nalezeny počítače. Ty se pak staly předmětem zkoumání znalce z oboru kybernetiky, odvětví výpočetní techniky. Na podkladě tohoto znaleckého posudku Okresní soud v Kladně výslovně konstatoval, že zajištěná výpočetní technika obsahuje soubory, které se sice vztahují k podnikatelské činnosti obchodní společnosti Alex Invest, s.r.o., ale s výjimkou souboru označeného jako „Provozní náklady květen 2004” v nich nejsou údaje, které by se vztahovaly k vyplácení mezd. Rozsah mezd vyplacených bez jejich zachycení v oficiální účetní evidenci obchodní společnosti Alex Invest, s.r.o., zjistil Okresní soud v Kladně primárně z jiných důkazů, které podrobně popsal a jejichž obsah reprodukoval v odůvodnění rozsudku. Okresní soud v Kladně hodnotil tyto důkazy jak z hlediska jejich obsahu, tak z hlediska jejich původu, zabýval se jejich věrohodností a pozorně je zkoumal i s ohledem na to, že obviněná popírala jakékoli jednání, kterým by měla být zkrácena daň a další povinné platby. Své hodnotící úvahy Okresní soud v Kladně jasně, srozumitelně, přehledně a především logicky vysvětlil v odůvodnění rozsudku, nedopustil se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočil z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Nic na tom nemění nepoužitelnost věcných důkazů získaných při prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst. l tr. ř. Pokud Krajský soud v Praze za tohoto stavu v napadeném usnesení akceptoval skutková zjištění Okresního soudu v Kladně, nelze mu v tomto ohledu nic vytknout, byť se Nejvyšší soud jinak neztotožnil se závěry Krajského soudu v Praze o použitelnosti věcných důkazů získaných při prohlídce jiných prostor a pozemků.
To, že obviněná nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněné odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. března 2011
Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec