ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.557.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 557/2011-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. května 2011 v neveřejném zasedání dovolání obviněného J. R. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 10 To 1/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 2 T 122/2010, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. R. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 2 T 122/2010, byl obviněný J. R. uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle §147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a za tento trestný čin byl odsouzen podle §147 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu tří roků. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na tři roky. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněného proti výroku o vině i trestu Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 10 To 1/2011, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání namítl nesprávné právní posouzení skutku, neboť podle jeho názoru se skutek nestal tak, jak je mu kladeno za vinu a skutkový stav věci nebyl zjištěn bez důvodných pochybností, zejména vzhledem k tomu, že ze záznamu tachografu nákladního automobilu zn. MAN je patrno, že řidič v místě nehody jel rychlostí pouze 60 km/h, takže nelze vycházet z názoru, že náhle vybočil ze svého jízdního pruhu. Navíc soudy obou stupňů nevzaly v úvahu, že vozidlo zn. MAN bylo naloženo včetně přívěsu paletami obsahujícími vejce, a pokud by došlo k náhlé změně směru vozidla, musel by náklad pokračovat v původním směru a došlo by k poškození nákladu, k čemuž však nedošlo. Podle názoru obviněného soudy obou stupňů nevzaly v úvahu rychlost jízdy vozidla zn. Peugeot, jehož řidič uváděl vždy jinou rychlost vozidla. Stejně tak nepřihlédly ke spoluzavinění poškozeného, neboť i on musel vědět, že se na vozovce provádějí práce, a že při kraji vozovky stojí nákladní vozidlo.
Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby rozhodnutí obou soudů byla zrušena a aby byl zproštěn obžaloby.
Nejvyšší státní zástupce v písemném vyjádření pouze projevil souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání a k obsahu dovolání se nevyjádřil.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Všechny námitky obviněného, které uplatnil v dovolání jsou námitkami skutkovými, kterými se Nejvyšší soud nemůže zabývat. Proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. května 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek