Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 05.05.2011, sp. zn. 7 Tdo 578/2011 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.578.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.578.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 578/2011-14 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 5. 5. 2011 o dovolání obviněného R. L. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. 9 To 514/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 T 25/2010 takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. L. odmítá . Odůvodnění: Obviněný R. L. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. 9 To 514/2010, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 8 T 25/2010. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vytkl, že nebyl proveden důkaz výpovědí svědka M. V., jehož výslech navrhl v odvolacím řízení. Dokazování proto označil za neúplné. Vyjádřil názor, že výpověď tohoto svědka měla zásadní význam pro právní posouzení skutku. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Plzni věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že jde o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů. Obviněný byl odsouzen pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměňování platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Karlových Varech, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Plzni, spočíval v podstatě v tom, že obviněný ve dnech 13. 12. 2009 a 1. 1. 2010 v K. V. neoprávněně získal od nezjištěných osob tři platební karty identifikované podle čísla a jména majitelek J. K. a M. F., za použití jedné platební karty se bezvýsledně pokusil vybrat z bankomatu hotovost ve výši 4 000 Kč a za použití dalších dvou platebních karet provedl neoprávněné výběry hotovosti z bankomatu ve výši 25 600 Kč, přičemž rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 24. 8. 2005, sp. zn. 6 T 135/2004, byl pravomocně odsouzen pro pokus trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 tr. zák., §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) k trestu odnětí svobody na deset měsíců, který vykonal dne 30. 6. 2007. Obviněný v dovolání neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by uvedená skutková zjištění neznamenala naplnění zákonných znaků přečinů, jimiž byl uznán vinným. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podané dovolání obviněný založil na námitkách proti rozsahu provedeného dokazování, konkrétně proti tomu, že nebylo vyhověno jeho návrhu na doplnění důkazů výslechem svědka M. V. Takto pojaté dovolání se míjí se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, avšak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné. Jedná se o námitky skutkové povahy, které stojí mimo meze dovolacího důvodu. S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V poměru mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Karlových Varech, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Plzni, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé se rozhodně nejedná o žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají jasnou a přitom dostatečnou oporu v těch důkazech, které byly provedeny v hlavním líčení. Platební karty pocházely z krádeží, které byly spáchány formou vloupání do automobilů poškozených. I když nebylo zjištěno, že by pachatelem těchto vloupání a krádeží platebních karet byl obviněný, nemá to na právní kvalifikaci posuzovaného skutku žádný vliv. U přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměňování platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku jde o to, že pachatel si bez souhlasu oprávněného držitele opatří cizí platební kartu jakýmkoli způsobem, tj. nikoli jen krádeží, ale i přijetím od třetí osoby. Na platebních kartách bylo výslovně uvedeno, že jejich oprávněnými držiteli jsou poškozené J. K. a M. F., obviněný věděl, že nemá jejich souhlas k přijetí platebních karet, a evidentně nemohl oprávněnost své dispozice s platebními kartami vyvozovat z toho, že mu je předal nezjištěný muž (v každém z obou případů jiný muž). Pokud mužem, který obviněnému předal platební karty poškozené M. F., byl podle obhajoby obviněného přednesené ve veřejném zasedání před Krajským soudem v Plzni M. V., nemohl jeho výslech jako svědka nijak zvrátit zjištění, že obviněný od něho přijal platební karty bez souhlasu oprávněného držitele, tj. bez souhlasu poškozené M. F. Ostatně pokud sám obviněný uvedl, že muž, kterým měl být M. V., mu platební karty předal s tím, aby z nich vybral peníze, a přitom mu za to nabídl odměnu 3 000 Kč, pak již z těchto okolností jasně vyplývala nelegálnost celé manipulace s platebními kartami. Skutečnost, že obviněný za použití platebních karet poškozené M. F. vybral částky 13 000 Kč a 12 600 Kč z bankomatu a že za použití platební karty poškozené J. K. se bezvýsledně pokusil vybrat částku 4 000 Kč z bankomatu, byla prokázána ze záznamů bezpečnostních kamer instalovaných u bankomatů. Soudy hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem a své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně, přehledně a zejména logicky vysvětlily. Krajský soud v Plzni v napadeném usnesení vysvětlil také to, proč považoval za nadbytečný výslech svědka M. V., který navrhl obviněný. Soudy se nedopustily žádné deformace důkazů ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný považuje rozsah provedeného dokazování za neúplný, že nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 5. května 2011 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
Datum rozhodnutí:05/05/2011
Spisová značka:7 Tdo 578/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.578.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§234 odst. 1 tr. zák.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25