ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.899.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 899/2011 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. srpna 2011 o dovoláních obviněných R. L. , a L. L. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 9. 2010, sp. zn. 4 To 195/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nové Jičíně pod sp. zn. 2 T 141/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných R. L. a L. L. o d m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 2 T 141/2009, byli obviněný R. L. a obviněná L. L. uznáni vinnými trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Obviněný R. L. byl odsouzen podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let a šesti měsíců. Podle §59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému R. L. uložena povinnost, aby podle svých sil nahradil způsobenou škodu. Obviněná L. L. byla odsouzena podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Podle §59 odst. 2 tr. zák. jí byla uložena povinnost ve zkušební době podle svých sil nahradit způsobenou škodu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla oběma obviněným uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit na náhradu škody poškozené České republice, Okresní správě sociálního zabezpečení Nový Jičín, částku 243.856,- Kč.
Tento rozsudek napadli oba obvinění odvoláním. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10. 9. 2010, sp. zn. 4 To 195/2010, zamítl podle §256 tr. ř. odvolání obviněných R. L. a L. L. jak nedůvodná.
Oba obvinění napadli toto usnesení Krajského soudu v Ostravě včas dovoláními podanými prostřednictvím společného obhájce, přičemž dovolání mají obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř. Dovolání opřeli o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítli, že soudy nižších stupňů nezohlednily všechny provedené důkazy a že učinily nesprávné závěry o tom, že finanční odměna pro L. L. byla zcela fiktivní a neodpovídala poměrům obviněného R. L. v postavení zaměstnavatele. Verze obhajoby je navíc podpořena i výslechem svědkyně M. H. Obvinění namítli, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil listinný důkaz, a to dohodu o pracovní činnosti ze dne 1. 12. 2006, a popřeli, že by tato dohoda byla po vzniku pracovní neschopnosti obviněné L. L. jakkoliv měněna. Obvinění jsou přesvědčeni, že soud prvního stupně se nevypořádal se všemi pochybnostmi, především neprovedl výslech svědků navržených obhajobou. Vytkli odvolacímu soudu, že v rozporu s provedenými důkazy dovodil, že ekonomická situace obviněného R. L. neumožňovala vyplácení dohodnuté mzdy obviněné L. L. Podle obviněných provedené důkazy nesvědčí o tom, že by obvinění sjednali odměnu obviněné L. L. účelově, když na možnost nechat si vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti vůči zaměstnavateli obviněnému R. L. byla upozorněna až pracovnicí Okresní správy sociálního zabezpečení.
Obvinění proto navrhli, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 9. 2010, sp. zn. 4 To 195/2010, i rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 2 T 141/2009, a aby přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce k podanému dovolání uvedl, že zcela chybí námitky hmotně právní povahy, které by bylo možné podřadit pod ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolatelé odvozují údajnou nesprávnost odsuzujícího rozhodnutí výlučně od odchylného náhledu na hodnocení provedených důkazů. Na základě vlastní interpretace důkazů dospěli k tvrzení, že nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci. Takové námitky však nesměřují do oblasti aplikace norem hmotného práva, nýbrž do oblasti skutkových zjištění, která nejsou napadnutelná dovoláním s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedené výhrady nenaplňují ani jiný zákonem stanovený dovolací důvod. Nejvyšší státní zástupce dodal, že obvinění neustále opakují tytéž námitky, přestože se jimi jak nalézací, tak odvolací soud důkladně zabývaly, a na jejichž závěry lze plně odkázat.
Nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obou obviněných podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. S rozhodnutím v neveřejném zasedání souhlasil podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněných byla podána z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud zjistil, že obvinění učinili obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním, proti rozsahu provedeného dokazování a proti způsobu hodnocení důkazů. Ve skutečnosti totiž nenamítli nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávní hmotně právní posouzení, nýbrž se snaží prosadit odlišné hodnocení důkazů a následně i skutková zjištění tím, že zpochybnili závěry vyplývající z výslechu svědkyně M. H., a že poukázali na některé pochybnosti ohledně hodnocení provedených důkazů, jakož i na nedostatek provedených důkazů.
V řízení o dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněných odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. srpna 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek