ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.968.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 968/2011 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. srpna 2011 o dovolání obviněného M. K. , proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 10 To 58/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 14 T 238/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 20. 12. 2010, sp. zn. 14 T 238/2010, byl obviněný M. K. uznán vinným zločinem násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §325 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu tří let.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem výrokům. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 10 To 58/2011, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině odsoudil obviněného podle §235 odst. 2 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku jej pro výkon trestu zařadil do věznice s dozorem. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku uložil obviněnému trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří let.
Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 10 To 58/2011 , podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., které má obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř. Obviněný v dovolání označil důkaz výslechem svědka M. N. za důkaz absolutně neúčinný vzhledem k tomu, že tento svědek nebyl před svým výslechem řádně identifikován podle občanského průkazu. Zároveň zpochybnil použitelnost důkazu výslechem strážníků Městské policie Hostivice a výslechem policisty M. U. s tím, že ani jeden z nich nebyl příslušným orgánem zproštěn povinnosti mlčenlivosti. Obviněný namítl rozpornost výpovědi svědka V. S. Podle něj existují důvodné pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Obviněný je rovněž přesvědčen, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu s tím, že jeho obhájce nebyl policejním orgánem včas informován o vyšetřovacích úkonech, konkrétně, že vyrozumění necelých 24 hodin před úkonem nelze hodnotit jako včasné vyrozumění. V důsledku toho byl svědek V. S. vyslechnut bez přítomnosti obhájce, přitom se nejednalo o neodkladný nebo neopakovatelný úkon, a nebyl žádný důvod pro nevyhovění žádosti obhájce o změnu termínu výslechu. Obviněný rovněž namítl, že jeho obhájci se nepodařilo úspěšně vyžádat od orgánů činných v trestním řízení kopie spisového materiálu.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadený rozsudek a aby přikázal odvolacímu soudu nové projednání a rozhodnutí věci. Dále navrhl, aby předseda senátu soudu prvního stupně navrhl Nejvyššímu soudu přerušení výkonu trestu a v případě, že tak neučiní, navrhl, aby předseda senátu Nejvyššího soudu sám rozhodl o přerušení výkonu trestu.
Nejvyšší státní zástupce sdělil, že se nebude věcně vyjadřovat k dovolání obviněného M. K. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř., a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti způsobu provádění důkazu a především proti hodnocení důkazů. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Za námitky skutkového charakteru je nutno považovat námitku nepoužitelnosti některých důkazů, námitku rozpornosti výpovědi svědka V. S. apod.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky.
Obviněný rovněž uplatnil řadu námitek týkajících se procesního postupu orgánů činných v trestním řízení. Jde o procesněprávní námitky, přičemž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami procesního charakteru. Ze zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud zároveň neshledal porušení ústavně právních zásad, na jejichž základě je výjimečně možný průlom do skutkových závěrů soudů nižších stupňů. Z odůvodnění rozsudků soudů nižších stupňů vyplývá, že soudy provedly všechny potřebné důkazy v souladu se zákonem, věnovaly dostatečnou pozornost jejich hodnocení a své úvahy řádně odůvodnily.
Nejvyšší soud před rozhodnutím o dovolání nerozhodoval o přerušení výkonu trestu odnětí svobody obviněného, neboť předseda senátu soudu prvního stupně neučinil návrh na přerušení výkonu trestu obviněného podle §265h odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud zároveň neshledal důvody pro rozhodnutí o přerušení výkonu trestu podle §265o odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného M. K. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. srpna 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek