ECLI:CZ:NS:2011:8.TZ.54.2011.1
sp. zn. 8 Tz 54/2011
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. října 2011 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného V. M., proti usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, byl v neprospěch obviněného V. M. p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 1, §65 odst. 2 a §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Kroměříži přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Stížnost ministra spravedlnosti pro porušení zákona směřuje proti usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, jímž bylo rozhodnuto, že se u obviněného V. M. podle §340b odst. 1 tr. ř. a §65 odst. 2 tr. zákoníku zbytek trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. 1. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, ve výměře 300 hodin, přeměňuje na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 292 dní. Pro výkon tohoto trestu byl obviněný zařazen podle §65 odst. 2 a §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice s dozorem.
Vydání tohoto nyní stížností pro porušení zákona napadeného usnesení předcházel trestní příkaz Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. 1. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, který byl obviněnému V. M. doručen dne 25. 1. 2010, a jímž byl obviněný uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil v zásadě tím, že v době od května 2009 do listopadu 2009 včetně, v H. ani jinde záměrně ničím nepřispíval na výživu svého nezletilého syna. Za tento trestný čin byl odsouzen podle §213 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 1 tr. ř. za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Podle §59 odst. 2 tr. zák. mu byla uložena povinnost, aby ve zkušební době splatil dlužné výživné.
Výkon trestu obecně prospěšných prací byl obviněnému podle §336 odst. 2 tr. ř. nařízen usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 23. 3. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, s určením druhu a místa jeho výkonu. Den nástupu uvedeného trestu byl Probační a mediační službou, středisko K. stanoven na 29. 3. 2010 s tím, že obecně prospěšné práce měl obviněný vykonat ve S. p. v. č. d. a m., K. H. (č. l. 36, 37). Opatřením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 25. 5. 2010 bylo místo výkonu prací pro nespolupráci obviněného změněno a bylo stanoveno, že místem výkonu tohoto trestu bude Mateřská škola H., ul. E. S. (č. l. 39). Ani zde však obviněný své povinnosti neplnil, odpracoval ze stanovených 300 pouze 8 hodin, a dále již nespolupracoval, stal se nekontaktním, a přes opakované výzvy se k nástupu dalšího výkonu trestu obecně prospěšných prací nedostavil. Probační a mediační službou, středisko K. bylo dne 11. 8. 2010 navrženo, aby byl obviněnému trest obecně prospěšných prací přeměněn na trest odnětí svobody (č. l. 45).
Okresní soud v Kroměříži po přezkoumání tohoto návrhu shledal jeho opodstatněnost a usnesením ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, rozhodl, že podle §340b odst. 1 tr. ř. a §65 odst. 2 tr. zákoníku, se zbytek trestu obecně prospěšných prací, který byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. 1. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, ve výměře 300 hodin, v nevykonané části 292 hodin, přeměňuje na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 292 dní. Pro výkon tohoto trestu obviněného zařadil podle §65 odst. 2 a §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice s dozorem. Toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 11. 2010.
Toto posledně citované usnesení ministr spravedlnosti napadl shora uvedenou stížností pro porušení zákona podanou ve prospěch obviněného, neboť shledal porušení zákona v ustanovení §2 odst. 1, 65 odst. 2 a 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku v tom, že Okresní soud v Kroměříži pro přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody postupoval se zřetelem na ustanovení §2 odst. 1 tr. zákoníku podle §65 odst. 2 tr. zákoníku, ač správně měl uvedený trest přeměnit podle §45a tr. zákona č. 140/1961 Sb. (dále jen „tr. zák.“).
V tomto mimořádném opravném prostředku ministr spravedlnosti poukázal na ustanovení §2 odst. 1 tr. zákoníku (§16 odst. 1 tr. zák.), podle něhož se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější. Zdůraznil podmínky pro přeměnu trestu obecně prospěšných prací podle §45a tr. zák., které stanoví, že v případě, že pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšně prací nevedl řádný život nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé jen 2 započaté hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody. Podle nové právní úpravy §65 odst. 2 tr. zákoníku, platí, že když pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené lhůtě uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.
Ministr spravedlnosti porovnáním obou uvedených právních úprav považoval použití trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 tj. v daném případě §45a tr. zák. pro přeměnu trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody za příznivější. Pokud by se podle něj postupovalo, nevykonaný trest obecně prospěšných ve výměře 292 hodin by se přeměnil na 146 dní trestu odnětí svobody oproti postupu podle §65 odst. 2 tr. zákoníku, účinného od 1. 1. 2010, použitému napadeném usnesení, kdy zbytek trestu stejné výměry 292 hodin soud přeměnil na 292 dní trestu odnětí svobody. Postupem soudu při užití nového trestního zákoníku tak byl obviněnému stanoven trest odnětí svobody ve dvojnásobné výměře oproti postupu podle trestního zákona účinného do 31. 12. 2009.
Dále ministr spravedlnosti zdůraznil, že k zásadnímu pochybení došlo tím, že při rozhodování o vině a o trestu na straně jedné a při rozhodování o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody na straně druhé soud použil různých předpisů. Při rozhodování o vině a trestu trestním příkazem dne 16. 1. 2010 sp. zn. 3 T 208/2009, aplikoval na posuzované jednání obviněného ustanovení §213 odst. 1 tr. zák. (tj. zákon č. 140/1961 Sb. účinný v době dokončení činu v listopadu 2009), neboť tato právní úprava je po porovnání trestních sazeb s §196 odst. 1 tr. zákoníku pro obviněného příznivější. Skutek kvalifikoval jako trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák. a podle §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. obviněnému uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Soud měl tudíž o přeměně rozhodnout podle stejného zákona, jaký použil při rozhodnutí o vině a trestu, tzn. že měl postupovat podle §45a odst. 4 tr. zák., kdy platilo, že každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody, při správném použití trestního zákona měl být obviněnému přeměněn trest 292 hodin obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody v trvání 146 dnů. Rovněž mělo být rozhodnuto o zařazení obviněného pro výkon trestu odnětí svobody podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák., nikoli podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Stěžovatel konstatoval, že usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, který nabyl právní moci dne 23. 11. 2010, o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, byl porušen zákon v §2 odst. 1, §65 odst. 2 a §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného.
V závěru stížnosti pro porušení zákona stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, který nabyl právní moci dne 23. 11. 2010, o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, byl porušen zákon v §2 odst. 1, §65 odst. 2 a §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného V.M. Dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a současně zrušil další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. r. Zároveň navrhl, aby Nejvyšší soud zvážil přerušení výkonu trestu podle §275 odst. 4 tr. ř., a to dnem, kdy obviněný vykoná trest odnětí svobody v trvání 146 dnů.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení, jakož i řízení předcházející napadenému usnesení, a shledal, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.
V projednávané věci Nejvyšší soud na podkladě shora uvedených rozhodnutí shledal, že obviněný byl trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. 1. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, který mu byl doručen dne 25. 1. 2010, a jenž nabyl právní moci dne 3. 2. 2010, uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., a byl odsouzen podle §213 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 1 tr. ř. za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Poté, co byl usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 23. 3. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, obviněnému nařízen výkon tohoto trestu, obviněný neplnil jeho podmínky, když z uložených 300 hodin vykonal jen 8 hodin, a proto na návrh Probační mediační služby, středisko v K., Okresní soud v Kroměříži, nyní stížností pro porušení zákona napadeným usnesením dne 11. 11. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, jež nabylo právní moci dne 23. 11. 2010, rozhodl tak, že podle §340b odst. 1 tr. ř. a §65 odst. 2 tr. zákoníku, přeměnil zbytek nevykonaného trestu obecně prospěšných prací v počtu 292 hodin na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 292 dní, pro jehož výkon obviněného zařadil podle §65 odst. 2 a §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice s dozorem.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že soud prvního stupně při rozhodování o přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody použil ustanovení §65 odst. 2 tr. zákoníku (tedy novou právní úpravu, tj. trestní zákoník č. 40/2009 Sb. účinný v době rozhodování), ač je zřejmé, že když rozhodoval o vině a trestu trestním příkazem ze dne 16. 1. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, aplikoval ustanovení §213 odst. 1 tr. zák. a trest vyměřil podle §45a odst. 1 tr. zák. (tedy použil trestní zákon č. 140/1961 Sb. účinný do 31. 12. 2009, tj. předchozí právní úpravu).
Nejvyšší soud připomíná, že podle §2 odst. 1 tr. zákoníku se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější.
Úprava časové působnosti trestních zákonů vychází ze zákazu retroaktivity trestních zákonů k tíži pachatele, přičemž je zde vyjádřena zásada, že zákony nepůsobí nazpět, a proto se zásadně použije toho zákona, který byl účinný v době spáchání trestného činu. Podle pozdějšího zákona se trestnost činu posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.
Při řešení časové působnosti, což přichází v úvahu jen v případě změny zákona, v mezidobí od spáchání činu do doby, kdy se o něm rozhoduje, je třeba vždy posoudit, který zákon, zda ten v době spáchání činu nebo pozdější, je příznivější pro pachatele. Rozhodujícím kritériem pro posouzení otázky, zda použití pozdějšího zákona by bylo pro pachatele příznivější, je celkový výsledek z hlediska trestnosti, jehož by bylo při aplikaci toho či onoho zákona dosaženo, s přihlédnutím ke všem právně rozhodným okolnostem konkrétního případu. Použití nového práva je tedy pro pachatele příznivější tehdy, jestliže jeho ustanovení posuzována jako celek skýtají výsledek příznivější než právo dřívější.
Otázku aplikace ustanovení o časové působnosti zákonů je však nutno řešit i za situace, kdy výrok o vině, o níž bylo např. rozhodnuto podle trestního zákona účinného v době před novelizací trestního zákoníku, je pravomocný a v novém rozhodnutí po tomto datu je ukládán pouze trest, neboť podle §2 odst. 1 tr. zákoníku je třeba rozumět trestností činu nejen možnost pachatele uznat vinným, ale i možnost uložit mu přiměřený trest (srov. rozh. č. 11/1991 Sb. rozh. tr.).
Podle §340b odst. 1 tr. ř. o přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh obecního úřadu nebo instituce, u nichž mají být obecně prospěšné práce vykonávány, probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání.
Podle §45a odst. 4 tr. zák. jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody.
Naproti tomu podle ustanovení §65 odst. 2 trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010, podle kterého při přeměně trestu rozhodoval usnesením okresní soud, jestliže pachatel v době odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.
Ve vztahu k řešení této otázky je třeba především zdůraznit, že přepočet nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody je třeba považovat za obsahovou složku trestnosti činu, neboť jde o zákonem určenou součást ukládaného trestu obecně prospěšných prací. Proto se uplatní zásada časové působnosti trestních zákonů podle §2 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud soud po účinnosti trestního zákoníku dospěje k závěru, že přemění trest obecně prospěšných prací uložený před 1. 1. 2010 na trest odnětí svobody, postupuje podle §45a odst. 4 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací počítá za jeden den odnětí svobody. Postup podle trestního zákoníku za těchto okolností není pro pachatele příznivější (srov. rozhodnutí č. 5/2011 Sb. rozh. tr.).
Stejná zásada platí i pro situaci, kdy soud rozhoduje po účinnosti trestního zákoníku (tj. po 1. 1. 2010) o činu, který obviněný spáchal před jeho účinností (tj. do 31. 12. 2009), ale na základě zásad §2 odst. 1 tr. zákoníku (§16 odst. 1 tr. zák.) vinu a trest posoudil podle předchozí právní úpravy, kterou shledal jako příznivější. V této souvislosti Nejvyšší soud podotýká, že je ve smyslu §267 odst. 3 tr. ř. vázán rozsahem a důvody uvedenými ve stížnosti pro porušení zákona, v níž nebyla jakkoli napadána správnost a zákonnost vydaného trestního příkazu, jímž bylo rozhodnuto o vině a trestu, a proto jeho správnost není oprávněn přezkoumávat.
Pakliže soud obviněnému shora uvedeným trestním příkazem vyměřil trest obecně prospěšných prací podle §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák., byl povinen v souladu se shora uvedenými zásadami i na přeměnu tohoto trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody aplikovat principy stanovené ustanovením §16 odst. 1 tr. zák. Srovnáním podmínek pro přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody a zejména poměrů mezi nevykonanými hodinami trestu obecně prospěšných prací vůči dnům trestu odnětí svobody, na něž jsou tyto hodiny přeměňovány, v ustanoveních §45a odst. 4 tr. zák. a §65 odst. 2 věty poslední tr. zákoníku je zřejmé, že použití v současnosti platného trestního zákoníku není pro pachatele příznivější, tedy, že je nutno postupovat podle zákona účinného v době spáchání činu, tj. podle §45a odst. 4 tr. zák. (který je pro obviněného příznivější než přeměna podle nové právní úpravy podle §65 odst. 2 tr. zákoníku), a přeměnit jej v poměru dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací na jeden den odnětí svobody.
Vzhledem k tomu, že Okresní soud v Kroměříži v usnesení ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, jímž rozhodoval podle §340b odst. 1 tr. ř. o tom, že se přemění trest obecně prospěšných prací uložený sice po 1. 1. 2010, na trest odnětí svobody, nepostupoval v souladu s principy vyjádřenými v ustanoveních §16 odst. 1 tr. zák. (§2 odst. 1 tr. zákoníku), podle §45a odst. 4 zákona č. 140/1961 Sb., ale tento trest přeměnil za podmínek §65 odst. 2 tr. zákoníku, porušil zákon v ustanoveních §2 odst. 1, §65 odst. 2 a §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, jak správně ve stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítal.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 3 T 208/2009, byl v neprospěch obviněného V. M. porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 1, §65 odst. 2 a §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedené usnesení zrušil, přičemž zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Kroměříži přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud v závěru jen konstatuje, že nerozhodoval o přerušení výkonu trestu odnětí svobody (§275 odst. 4 tr. ř.), neboť ze zprávy Centrální evidence vězňů zjistil, že obviněný V. M. byl dne 1. 8. 2011 na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 6 Pp 14/2011, podmíněně z výkonu uvedeného trestu odnětí svobody propuštěn na svobodu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. října 2011
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová