ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.140.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 140/2012-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. 10. 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, M. H. , rozsudkem Okresního soudu v Galantě ze dne 25. 3. 2011, sp. zn. 1 T 331/2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Trnavě ze dne 21. 6. 2011, sp. zn. 3 To 55/2011, Slovenská republika, pro zločin loupeže a přečin porušování domovní svobody k trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) roků, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Galantě ze dne 25. 3. 2011, sp. zn. 1 T 331/2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Trnavě ze dne 21. 6. 2011, sp. zn. 3 To 55/2011, který nabyl právní moci dne 21. 6. 2011, byl M. H. uznán vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) roků.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Galantě se M. H. dopustil trestné činnosti tím, že dne 9. 5. 2009 okolo 01.00 hod. vešel po předchozím souhlasu Š. K. do jeho rodinného domu č. .... v obci D., přičemž v ruce držel kuchyňský nůž, ačkoli tak jako už v minulosti byl u něj několikrát za účelem půjčky peněz, přičemž nyní požadoval půjčit sumu 200,- Eur, které mu Š. K. odmítl půjčit, a proto M. H. s kuchyňským nožem zaútočil na Š. K. v úmyslu tímto způsobem si vymoci od něj požadovanou sumu peněz a bodl jej do zadní části hrudníku, čemuž se poškozený bránil
a před dalším bodnutím se ochránil tím způsobem, že pravou rukou uchopil nůž za čepel a vytrhl jej obviněnému z ruky, následkem čehož si způsobil řezné rány IV. a V. prstu pravé ruky a v pudu sebezáchovy a psychického rozrušení použil tento nůž na svou obranu a bodl jím M. H. do přední a zadní části hrudníku, který poté upustil od dalšího útoku a uprchl na dvůr, následně přelezl plot a takto se dostal na ulici.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1450/2011-MOT-T/7 ze dne 9. 10. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. H. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (loupeže podle §173 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. H. se dopustil trestné činnosti proti svobodě, když pro svůj majetkový prospěch proti jinému použil násilí s cílem vynutit si na něm vydání peněz a neoprávněně setrval v jeho obydlí. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík