ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.144.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 144/2012-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. 10. 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, F. Č. , rozsudkem Obvodního soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2010, sp. zn. 10 Ls 610 Js 8539/09, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2010, sp. zn. 10 Ls 610 Js 8539/09, který nabyl právní moci dne 6. 3. 2010, byl F. Č. uznán vinným trestnými činy krádeže ve dvou případech, pokusem krádeže ve dvou případech, kladení odporu výkonným orgánům a loupežné krádeže a za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a (9) devíti měsíců.
Podle skutkových zjištění Obvodního soudu Chemnitz se F. Č. dopustil trestné činnosti v bodech ad 1) - ad 6) rozsudku v podstatě tím, že částečně s dalšími spolupachateli na různých místech v B. v měsících lednu, únoru a červenci 2009, jednak odcizil osobní vůz Golf III, v hodnotě asi 2.500,- euro, a to ke škodě poškozeného U. , který ho dopravil do České republiky, aby ho užíval pro svoji potřebu, jednak se pokusil odcizit osobní vůz Opel Vectra v hodnotě asi 2.500,- euro ke škodě poškozeného E. M. Ve stejném období rovněž vnikl do dílenské haly firmy „W. T. “, kde odcizil ze zaparkovaných aut asi 170 litrů nafty, kanystr se 70 litry nafty a 3 kapesní nože, vše v celkové hodnotě asi 300,- euro; rovněž se pokusil vniknout do obchodních prostor firmy „H. “, což se mu nepodařilo, neboť byl odhalen policejní hlídkou. Při jeho předběžném zatčení dne 13. 2. 2009 policejním důstojníkem, ve snaze se vyhnout zatčení, tohoto odstrčil, takže policejní důstojník klopýtl a následně uprchl přes potok na území České republiky. Dne 5. 7. 2009 vnikl minimálně s jedním spolupachatelem do kanceláře firmy „W. T. “, jakož i do prostor firmy „M. D. M. “, kde odcizil čtyři mobilní telefony Nokia 6131, tři přenosné navigační přístroje Garmin C 510a a dále se pokusili odcizit ruční brusku s kufříkem, kterou však ztratili, přičemž externí pevný disk, modem a dva monitory byly připraveny k odnesení. Když majitel firmy „W. T. “ M. D. , který do firmy na základě alarmu přispěchal a odsouzeného chytil za rameno, tento jej odstrčil stranou, aby zabránil svému zatčení a ochránil kořist, a svým jednáním tohoto zranil.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo pod sp. zn. 1372/2011-MOT-T/11 Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený F. Č. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku, pokusu krádeže podle §21 tr. zákoníku k §205 tr. zákoníku, částečně ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, násilí proti orgánu veřejné moci podle §323 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený F. Č. se dopustil více útoky majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku, jednak použil násilí proti orgánu veřejné moci v úmyslu působit na jeho výkon. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustil částečně společně s dalšími osobami a rovněž i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení F. Č. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík