Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2012, sp. zn. 11 Tcu 153/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.153.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.153.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 153/2012-12 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. listopadu 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky, S. H., rozsudkem soudu v Palermu (IV. trestní sekce), Itálie, ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 5257/03 R. G. T., ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu (I. trestní sekce), ze dne 13. 6. 2006, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: Rozsudkem soudu v Palermu (IV. trestní sekce), Itálie, ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 5257/03 R. G. T., ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu (I. trestní sekce), ze dne 13. 6. 2006, který nabyl ohledně odsouzené právní moci dne 6. 11. 2006, byla S. H. uznána vinnou trestnými činem držení a distribuce omamných látek, a za to byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let a pokutě ve výši 30.000,- euro. Podle skutkových zjištění Odvolacího soudu v Palermu (I. trestní sekce) se S. H. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že (společně s M. K., M. S. a dalšími neznámými osobami souzenými odděleně) dne 24. listopadu 2000 bylo v rámci pátrání a na základě telefonického odposlechu telefonního přístroje, patřícího M. S., provedeno sledování hotelu Cinecitta v Římě, z něhož následujícího dne z garáže vyjel automobil Fiat Brava, v němž se nacházeli K. M. a H. S., a uvnitř něhož bylo nalezeno 20 v celofánu zabalených a tepelně svařených balíčků, obsahujících 10 kg heroinu, ukrytých v nádrži (viz protokol o zadržení a zabavení a výsledek chemického rozboru). Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená S. H. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená S. H. společně s dalšími osobami se pro svůj finanční prospěch podílela na obchodování s drogami – heroinem, když tento bez povolení držela a pašovala tím, že jej převážela a dovezla do Itálie, kde měl být dále obchodován. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustila společně s dalšími osobami a rovněž i množstvím nalezené drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl již uložen citelný trest odnětí svobody a vysoká peněžitá pokuta. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení S. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. listopadu 2012 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/15/2012
Spisová značka:11 Tcu 153/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.153.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02