ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.164.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 164/2012-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. listopadu 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky, M. S. rozsudkem Zemského soudu ve Stuttgartu, Spolková republika Německo, ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 3KLs 203 Js 83853/08 Hw, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu ve Stuttgartu, ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 3KLs 203 Js 83853/08 Hw, který nabyl právní moci dne 14. 4. 2011, byla M. S. uznána vinnou trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami ve skupině v nikoli nepatrném množství v 10 případech, z toho ve 2 případech ve skupině ve skutkové jednotě s nedovoleným dovozem omamných prostředků v nikoli nepatrném množství a za to byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu ve Stuttgartu se M. S. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že v období od března 2009 do konce dubna 2010, společně s L. M.a dalšími osobami se podílela na nelegálním dovozu omamných prostředků - heroinu z I. do B., kde byl dále se ziskem obchodován, a to tím způsobem, že podnikla v osmi případech letecky cestu do I., odkud heroin do B. pašovala a následně v březnu a dubnu 2010 se podílela na pašování kokainu do N. tak, že s L. M. podnikla ve dvou případech cestu osobním automobilem řízeným M. K. z B. do B. – W. a S., kde měla být droga uváděna se ziskem do prodeje, přičemž dne 29. 4. 2010 na parkovišti U.-N. na dálnici při policejní kontrole byl u ní kokain zjištěn a byla se svými spolupachateli zatčena.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená M. S. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená M. S. společně s dalšími osobami se pro svůj finanční prospěch podílela na pašování drog – heroinu a kokainu do České republiky a do Německa, kde měly být dále obchodovány. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustila společně s dalšími osobami a rovněž i množstvím u ní nalezené drogy a počtem skutků. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2012
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík