ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.36.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 36/2012-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. dubna 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. V. rozsudkem Obvodního soudu v Erdingu z 21. 7. 2010, sp. zn. 1 Ls 40 Js 2050/10, pro spáchání trestného činu šestinásobné krádeže většího rozsahu v reálném souběhu činů a osminásobného podvodu podle §§242 I, 243 I věta 1, věta 2 bod 1, 263 I, IV, 248a, 53 německého tr. zák., v důsledku čehož byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu v Erdingu byl J. V. uznán vinným ze spáchání trestného činu šestinásobné krádeže většího rozsahu v reálném souběhu činů a osminásobného podvodu a v důsledku toho byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců.
Podle zjištění obvodního soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti níže uvedenými skutky.
1. V době mezi pondělkem dne 21. 09. 2009 a pátkem dne 25. 09. 2009 obžalovaný pomocí rybářského vlasce otevřel osobní vozidlo zaparkované a uzamčené u letiště Mnichov, T. M., v 85445 Oberdingu, značky Fiat Punto, které patřilo paní K. B. Odcizil z vozidla Mercedes klíč v hodnotě asi 100,00 €, který patřil k osobnímu vozu DB C 270, italské státní příslušnice U. S. Tato zanechala z nevyjasněných důvodů klíč ve vozidle své dcery K. B. Obžalovaný tušil v tomto klíči vozidlo, které chtěl použít a ponechat si ho.
2. Ve čtvrtek dne 08. 10. 2009 v již přesně nezjistitelné době mezi 19.30 a 23.00 hod. odcizil obžalovaný u letiště Mnichov v N. řada 2 na parkovišti 41 uzamčený zaparkovaný osobní vůz Fiat Punto, skladníka Daniela T. y G., s úmyslem si vozidlo ponechat pro sebe. Otevřel vozidlo pomocí rybářského vlasce a nalezl klíč v prostoru kufru. Automobil Fiat a předměty nacházející se ve vozidle měly aktuální hodnotu asi 4.000, 00 €.
3. V blíže nezjistitelnou dobu mezi pondělím dne 12. 10. 2009 a středou dne 21.10 2009 kolem 03.00 hod otevřel obžalovaný pomocí rybářského vlasce uzamčené osobní vozidlo Renault Twingo, zaparkované v garáži 3 u letiště Kolín- Bonn, plocha 4, sektor B, patřící obchodníkovi v průmyslu A. I. L. Z tohoto vozidla odcizil následující předměty poškozeného, aby si tyto ponechal pro sebe: laptop značky „ACE ASPIRE“ . Acer a „Tom Tom Go“ - navigační přístroj. Laptop měl aktuální hodnotu asi 500,00 € navigační přístroj asi 50,00 €.
4. V pátek dne 30. 10. 2009 mezi 14.00 hod. a 20.23 hod. otevřel obžalovaný již dříve zmíněným způsobem na mnichovském letišti v garáži, plocha 3, T. M., uzamčený zaparkovaný vůz VW Polo, studentky D. S. Z vozidla odcizil mobilní telefon značky Nokia, typ 6131 a peněženku. Ta obsahovala hotovost, stravenky v hodnotě 5,00 €, EC-kartu a kartu ze spořitelny Freudenstadt, jakož i kreditní kartu stejného kreditního ústavu. Celková hodnota ukradených věcí se pohybovala asi kolem 100,00 €.
5. V sobotu dne 21. 11. 2009 mezi 14.45 hod. a 17.15 hod. odcizil obžalovaný v Frankfurtu na ulici F. osobní vozidlo Fiat Punto, O. M., aby si toto ponechal pro sebe. Vozidlo otevřel výše popsaným způsobem a nalezl v něm originální klíč. Vozidlo mělo aktuální hodnotu asi 2000,00 €.
6. Tentýž den mezi 14.21 hod. a 20.09 hod. odcizil obžalovaný v Mannheimu z uzamčeného osobního vozidla Renault Clio prodavačky Ch. W., které bylo zaparkované na F., iPhone značky Apple a číslem karty..., aby si toto ponechal pro sebe. Aktuální hodnota byla asi 600,00 €. Navíc odcizil černou koženou peněženku v hodnotě 20,00 € s hotovostí, která se tam nacházela, EC-kartou, kartou zdravotní pojišťovny, osobními doklady, řidičským průkazem, kartou ADAC a jinými členskými kartami paní W., aby si tyto ponechal pro sebe. Přístup do vozidla si obžalovaný vytvořil výše zmíněným způsobem.
7. Ve stejné době ze září až do konce listopadu 2009 nebyl obžalovaný na základě své finanční situace schopen zaplatit náklady na benzin pro své rozsáhlé cesty. Přesto natankoval na základě vždy nového rozhodnutí k činu v osmi případech jím odcizené vozidlo, přičemž vědomě a chtěně v rozporu se skutečností předstíral, že je ochoten a schopen účet za tankování zaplatit. Svým chováním vždy vzbudil v personálu čerpací stanice dojem řádného a poctivého zákazníka, proto bylo vždy připuštěno, aby vozidlo natankoval. Protože se vždy v souladu s předem učiněným úmyslem vzdálil, aniž by fakturovanou částku zaplatil, jsou majitelé čerpacích stanic poškozeni ve výši fakturované částky.
Jednotlivě byly zjištěny následující případy:
a) V pátek dne 16. 10. 2009 v 16.29 hod., u čerpací stanice Franke Fines GmbH v Medenbachu, 65207 Wiesbaden, fakturovaná částka 36, 79 €.
b) Ve středu dne 21. 10. 2009 v 18.09 hod, u Mineralól Handels-GmbH & Co. k.s. Mundorf v Alte Poststrasse 90, 53721 Siegburgu, fakturovaná částka 48,58 €.
c) Ve čtvrtek dne 22. 10. 2009 v 14.54 hod., u Dr. Habermeyer GmbH Geisenhausen, 85301 Schweitenkirchen, fakturovaná částka 50,37 €.
d) V úterý dne 03. 11. 2009 v 10.58 hod., u dálniční čerpací stanice Walter Schmid v 89191 Nellingen-Aichen, fakturovaná částka 51,25 €.
e) V neděli dne 08. 11. 2009 v 19.04 hod., u Shell Station Claudio Maggetti Schloss Roettgen-Ost, 51145 Kolín, fakturovaná částka 44,48 €.
f) V úterý dne 10. 11. 2009 v 17.21 hod., u čerpací stanice Aral Hermann Jesteburger Strasse 12, 21218 Seevetal, fakturovaná částka 50,13 €.
g) V pondělí dne 23. 10. 2009 v 19.19 hod., u Mineralól Handels-GmbH & Co. k.s. Mundorf v Alte Poststrasse 90, 53721 Siegburgu, fakturovaná částka 41,00 €.
h) Ve středu dne 25. 10. 2009 v 10.01 hod., u dálnice Tank & Rast GmbH Wendling v 83 737 lrschenberg, fakturovaná částka 28,30 €.
Ve všech případech obviněný takto jednal za účelem získání předmětů, aby získal předměty, které mu nepatřily, jakož i aby si obstaral zboží, na které neměl pro nedostatek protiplnění žádný nárok.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 15. 3. 2012, pod sp. zn. 827/2011-MOT-T/7, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon"), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud") návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 20. 3. 2012.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený J. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 a podvodu podle §209 tr. zákoníku). Pokud jde o druh uděleného trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců. Z toho plyne, že jsou splněny všechny podmínky pro zápis odsouzení J. V. ve výroku uvedeným rozsudkem německého soudu do evidence Rejstříku trestů, a to jak s ohledem na charakter jednání za které byl odsouzen, tak i s ohledem na druh trestu, který mu byl uložen (nepodmíněný trest odnětí svobody) a rovněž tak i vzhledem k výměře tohoto trestu.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. dubna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman