Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.05.2012, sp. zn. 11 Td 22/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.22.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.22.2012.1
sp. zn. 11 Td 22/2012-8 USNESENÍ Nejvyšší soud v trestní věci obviněné E. U. projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. května 2012 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto: Podle §25 tr. ř. se trestní věc obviněné E. U. vedená u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 2 T 238/2011 tomuto soudu o d n í m á a přikazuje se k projednání Okresnímu soudu v Jihlavě. Odůvodnění: Okresní státní zastupitelství v Rakovníku podalo dne 5. prosince 2011 obžalobu na obviněnou E. U. pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měla dopustit tím, že v M. u K., H. a na jiných místech, na kterých se zdržovala, nejméně v době od 30. června 2006 do 28. února 2011 neplatila výživné na syna J. H., který byl rozsudkem Okresního soudu Jihlava, č. j. 6 P 141/2002-260, ze dne 19. 5. 2006 (právní moc dne 30. 6. 2006), svěřen do pěstounské péče A. V., bytem K. J., J., věděla, že je syn svěřen do pěstounské péče jmenované, neudělala nic, aby svoji vyživovací povinnost, vyplývající pro ni z §85 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb. v platném znění, splnila, byla práce schopna, mohla platit výživné ve výši nejméně 100,- Kč měsíčně na účet příslušného úřadu práce a dluží tak nejméně 5.600,- Kč. Podáním Vrchnímu soudu v Praze ze dne 4. dubna 2012 požádal Okresní soud v Rakovníku, aby trestní věc obviněné vedená u tamního soudu pod sp. zn. 2 T 238/2011 byla ve smyslu §25 tr. ř. tomuto soudu odňata a aby byla přikázána Okresnímu soudu v Jihlavě, anebo Okresního soudu v Chrudimi. Stalo se tak na podkladě žádosti obviněné o přikázání věci Okresnímu soudu v Chrudimi z důvodu značné vzdálenosti jejího současného bydliště od Okresního soudu v Rakovníku a podání předvolané svědkyně A. V. bydlící v obvodu Okresního soudu v Jihlavě, ve kterém poukázala na svůj špatný zdravotní stav. Vrchní soud v Praze věc postoupil k rozhodnutí Nejvyššímu soudu, který je ve vztahu k oběma v úvahu přicházejícím okresním soudům společně nadřízeným. Přitom uvedl, že pro postoupení věci Okresnímu soudu v Jihlavě svědčí nutnost vyslechnout jako svědkyni pěstounku nezletilého dítěte A. V. bydlící v J., která je po operaci a je pro ni obtížné cestu k Okresnímu soudu v Rakovníku absolvovat. Tento soud je navíc opatrovnickým soudem nezletilého, který se v jeho obvodu řadu let zdržuje a v rámci případného dalšího dokazování bude zřejmě potřebné kontaktovat orgány veřejné správy z jeho obvodu. Naproti tomu argumentace, pro niž měla být věc případně delegována Okresnímu soudu v Chrudimi spočívá pouze na tvrzení obviněné o obtížném dopravním spojení bez poukazu na nějaké důležité důvody. Nejvyšší soud podle §25 tr. ř. zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu nelze založit na pouhém srovnání kilometrových vzdáleností mezi bydlištěm předvolaných osob a sídlem soudu, ke kterému se mají na základě předvolání dostavit. Takové poměřování by vybočovalo z ústavního i zákonného vymezení příslušnosti soudů. Proto nelze přisvědčit podání obviněné E. U. na přikázání věci Okresnímu soudu v Chrudimi. V projednávané věci však přesto existují důležité důvody k odnětí věci místně příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně. Z trestního spisu bylo totiž zjištěno, že pěstounka nezletilého A. V. (jež byla ve věci předvolána jako svědkyně a která je v současné době po operaci) bydlí v Jihlavě; tj. v obvodu Okresního soudu v Jihlavě, který je zároveň opatrovnickým soudem nezletilého. Z důvodu procesní ekonomie a s ohledem na zdravotní stav pěstounky se tak jeví jako vhodnější, aby věc projednal právě Okresní soud v Jihlavě. I s ohledem na charakter trestné činnosti, pro kterou je obviněná stíhána, by nebylo příhodné, aby nezletilý a jeho pěstounka museli nést zvýšené náklady spojené s cestováním k soudu, což by bylo v konečném důsledku ke škodě nezletilého, k jehož ochraně má v tomto případě aplikace §196 odst. 1 tr. zákoníku vést. Vzhledem k výše uvedenému lze považovat návrh Okresního soudu v Rakovníku na odnětí a přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě podle §25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. května 2012 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/31/2012
Spisová značka:11 Td 22/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.22.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Dotčené předpisy:§25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01